Zvuk

Sny o Teheránu

Foto: © jádu | Dragan MilojevićMálokdo ví, že v Praze sídlí Rádio Svobodná Evropa, rozhlasová organizace založená Kongresem USA pro šíření objektivních informací v diktátorských režimech. Jedním z rádií, která v Praze připravují svobodné vysílání, je Radio Farda, a to pro Írán. Už 9 let pro ně pracuje mladá íránská novinářka, odbornice na problematiku jaderného vyjednávání, Hannah Kaviani. Její země je vzdálená více než tři tisíce kilometrů a kvůli své novinářské činnosti nemůže jet domů, protože by byla v ohrožení. Jaké to je vysílat z Prahy do Íránu? A jaké se Hanně zdají sny?

Dragan Milojević |Tereza Semotamová
překlad: Barbora Růžičková

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
březen 2017

    Radio Free Europe

    Radio Free Europe/Radio Liberty je rozhlasová organizace, která je založená a financovaná Kongresem USA a sídlí v Praze. RFE/RL si údajně dala za cíl šíření demokratických hodnot v někdejších či současných diktátorských režimech a umožnění lidského práva na svobodný přístup ke zpravodajství.

    Radio Free Europe bylo založeno již počátkem 50. let. Vysílalo do středoevropských a východoevropských zemí někdejšího Sovětského svazu. 1. května 1951 se začalo vysílat do Československa. Roku 1973 se Radio Liberty přestěhovalo k Radio Free Europe do Anglické zahrady v Mnichově. 21. února 1981 došlo k bombovému atentátu na budovu rádia, při kterém se zranilo osm lidí. V době studené války bylo vysílání celé řady cizojazyčných vysílání rušeno rušičkami Sovětského svazu. Po rozpadu SSSR se rozpočet rádia snížil. V roce 1995 RFE/RL přesídlila z Mnichova do Prahy na Václavské náměstí, od roku 2009 sídlí na Hagiboru v nové budově.

    V současné době RFE/RL vysílá ve 25 jazycích pro posluchače ve 23 zemích a produkuje kolem 1100 hodin vysílání týdně. Vysílání zahrnuje Radio Free Afghanistan v paštštině a daríjštině a také Radio Farda - v kooperaci s Voice of America - v perštině.

    Zdroj: wikipedia

    Témata jádu

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...