Tunel 57

© Buddenberg / Henseler

Dva berlínští kreslíři komiksů sesbírali příběhy lidí, kteří dopomáhali k útěku

Památník Berlínské zdi v Bernauer Straße, Foto: Isabelle Daniel

Zvuková kulisa berlínské stanice metra Bernauer Straße se nedá přeslechnout. Metro zde projíždí co čtyři minuty, pokaždé nastoupí či vystoupí stovky pasažérů. Nic už nenasvědčuje tomu, že před pádem Berlínské zdi šlo o stanici duchů. Jelikož ulice Bernauer Straße ležela přímo na hranici mezi východním a západním Berlínem, byla stanice po zbudování Berlínské zdi dne 13. srpna 1961 odstavena. K této ulici se vážou již téměř legendární příběhy. Zvláštností je, že většina z nich je pravdivá.

Hubert Hohlbein je jedním z pěti hrdinů velkoformátového komiksu, který je k vidění na stěnách tunelu metra ve stanici Bernauer Straße. Berlínští autoři komiksu Susanne Buddenberg a Thomas Henseler posbírali osobní příběhy lidí, kteří v říjnu 1964 dopomohli k útěku z NDR do západního Berlína 57 osobám. Kresby by se měly brzy objevit i v knižní podobě.

Hubert Hohlbein utekl v 19 letech z NDR, když ke sklonku podzimu proplaval v neoprenu pod hladinou jezera Jungfernsee z Postupimi do západního Berlína. V roce 1964 se připojil ke skupině pomahačů utečencům kolem Wolfganga Fuchse, aby tunelem odvedl do západního Berlína svou rodinu.

Hubert Hohlbein měl právě za sebou neobyčejný útěk ze své východoberlínské domoviny, když se v roce 1964 připojil ke skupině kolem slavného pomocníka utečenců z NDR Wolfganga Fuchse, která plánovala vybudovat únikový tunel skrze obytný dům, jenž stojí na vnitřní německé hranici. V předchozím roce opustil tehdy 19letý muž ilegálně NDR, když za jedné chladné listopadové noci proplaval pod hladinou jezera Jungfernsee.

Jezero Jungfernsee spojuje Postupim ležící v bývalé NDR se západním Berlínem, takže patřilo k nejlépe hlídaným hraničním přechodům státní bezpečnosti NDR. Hohlbeinovi se útěk přesto podařil, protože si pro nebezpečný únik zvolil temnou noc, kdy jezero brázdily vysoké vlny. Přes výkonná světla, s nimiž pohraničními hledali na hladině jezera uprchlíky, nebyl jeho šnorchl ze vzduchu vidět.

O dva roky později chtěl Hohlbein vysvobodit z diktatury i svou rodinu. „Nemohu popřít, že součástí mé motivace byla i pomsta,“ říká Hubert Hohlbein, když se ohlíží nazpět. Jako dítě z podnikatelské rodiny byl ve škole učiteli věrnými stranické linii očerňován jako „syn kapitalisty“, nesměl ani studovat.

Wolfgang Fuchs je nejznámějším pomocníkem uprchlíků přes vnitřní německou hranici. Od roku 1963 organizoval vybudování několika únikových tunelů z východního Berlína na Západ. Předtím Fuchs, narozený v Jeně, utekl v roce 1962 s rodinou z východního Berlína přes zeď tak, že jeho pomocníci házeli Molotovovy koktejly, aby odlákali pohraničníky. Rodině Fuchsových se útěk zdařil, ačkoli při něm byli ostřelováni pohraniční stráží.

57 lidí uteklo v roce 1964 tunelem

Historie Tunelu 57, kterému se tak říká proto, že ve dnech 3. a 4. října 1964 umožnil útěk 57 východním Berlíňanům na Západ, uchvacuje stejnou měrou historiky i umělce. Příběh celkem 34 pomahačů a 57 uprchlíků proslavil po celém Německu nákladný televizní film. Cílovou skupinou jeho tvůrců Susanne Buddenberg a Thomase Henselera ovšem nejsou dospělí televizní diváci, ale mládež, která nemá na rozdělení Německa žádné vlastní vzpomínky.

„Od pádu zdi nyní uplynulo více než 20 let. Dnešní žáci si už vůbec nedokážou představit, že tady dřív stávala zeď,“ vysvětluje Thomas Henseler, jak vznikl nápad na komiks.

Potřebujete Flashplayer pro obrazení videa
© Isabelle Daniel

Ačkoli není grafický román obvyklým formátem pro zprostředkování historie, činí si autoři nárok na historickou správnost. Obdobně jako dokumentární film má být příběh Tunelu 57 – stejně jako dosavadní komiksy s tematikou NDR z pera Susanne Buddenberg a Thomase Henselera (Berlín – rozdělené město a Hraniční případ pojednávající o osudu východoněmecké mládeže) – „dokumentárním komiksem“. „Co nechceme, je vnutit svědkům té doby něco, o čem by pak řekli: ,Vždyť takhle jsem se přece vůbec necítil.‘“

Joachim Neumann byl ještě student, když se přidal ke skupině pomocníků budující Tunel 57. Chtěl pomoci své přítelkyni a pozdější manželce Christě k útěku z východního Berlína. V době budování tunelu byla Christa ovšem ještě politickou vězenkyní. První sobotu únikové akce musel Neumann na univerzitě ještě složit písemnou zkoušku. Kdy se vrátil domů, zastihl ho dopis od přítelkyně se zprávou, že byla propuštěna z vězení. Neumann musel během tří hodin vyslat kurýra, který by Christu informoval o začátku únikové akce. Prostřednictvím přítele se podařilo Christě včas předat zprávu. Patřila k prvním uprchlíkům, kteří prošli Tunelem 57.

„Milostný příběh dojímající k slzám“

Skutečnost, že lze napínavé dokumentární komiksy odvodnit ze životních příběhů pomocníků uprchlíků, souvisí v neposlední řadě s potvrzenou pravdou, kterou cituje Susanne Buddenberg: „Nejlepší příběhy píše přece sám život.“ Budování Tunelu 57 a pozadí celé akce bylo tak napínavé, že nebylo při vyprávění zapotřebí dodávat žádné fiktivní detaily.

Také milostný příběh, který z dramaturgického pohledu nesmí chybět, se odehrál i ve skutečnosti. „Ve hře nebylo jen napětí, odvaha, úžasná akce, drama, ale byl tu i tento milostný příběh, který jednoduše dojme k slzám,“ vypráví Susanne Buddenberg.

Možnosti oslovit historickými tématy prostřednictvím komiksu nové cílové skupiny si nyní všimla i renomovaná Spolková nadace pro zpracování období diktatury SED, která vydá knihu o příběhu Tunelu 57.

Isabelle Daniel
překlad: Martina Fejfarová

Copyright: Goethe-Institut Praha
prosinec 2012

    Urban legends

    I v našem zdánlivě racionálním a přetechnizovaném světě mají báje a pověsti své místo. Většina lidí sice už nevěří na zlé čaroděje a víly, ale zato na jedovatého pavouka v palmě juka, nebo paralelní civilizace v kanalizaci. Naše moderní pohádky se nazývají urban legends (městské pověsti) a známý známého... je skutečně zažil.

    Pověst o Slendermanovi
    Potkat ho můžete prakticky všude, na ulici, při procházce, dokonce i před vlastními dveřmi: Slendermana. Jeho upřednostňovaným terénem jsou husté, temné lesy, prý se ale ukázal osamělému chodci i v nočních ulicích uprostřed města. 

    Slenderman – Still Flut
    Komiks o Slendermanovi od Dominiqua Zanase a Meryem Erkus.

    Povyk kolem Hanse
    Do léta roku 2012 byl Hans Sarpei fotbalistou. Náhle, ne úplně přes noc se stal Hans Sarpei legendou: nejprve facebookovou hvězdou, pak poradcem pro sociální média – a mezitím ho znají všichni mladí němečtí uživatelé internetu.

    Žiletky na tobogánu
    Na severu Itálie koluje zvláštní příběh o šílenci, který na veřejných koupalištích umisťuje žiletky do tobogánů.

    Marihuanou naplněná mimina
    Jedno z bronzových miminů, které šplhají po pražské televizní věži a pocházejí z dílny českého umělce Davida Černého, je údajně plné konopí.

    Temná stránka moderního mýtu
    S folkloristou Rolfem Wilhelmem Brednichem o pavoucích, jukách a maskované xenofobii v moderních pověstech. 

    Vstup zadarmo zaplacený prstem
    V souvislosti s akcemi, které se konají v dortmunském Westfalenparku, se občas vypráví, že si jednou kdosi řekl, že ušetří za vstup, rozhodl se přelézt přes plot a přitom tam zůstal viset a utrhl si prst.  

    Dalšií městské pověsti z celého světa...
    jadumagazin.eu/urbanlegends