Převislé mandáty
299 + 299 = 622?
Celkově je tedy 299 volebních okrsků, v nichž lze získat přímý mandát (první hlas). Těmito mandáty se obsadí polovina křesel Spolkového sněmu. O druhé polovině rozhoduje podíl druhých hlasů. Celkem má německý parlament tedy 598 poslanců. Jak je pak ale možné, že po volbách v roce 2009 ve sněmu zasedlo 622 poslanců? Toto umožňuje jedno z nejspornějších (a nejkomplikovanějších) pravidel německého volebního práva: takzvané převislé mandáty.
Počet křesel, které přísluší jedné straně, se nejdřív určuje podle výsledku druhých hlasů. Pokud ale kandidáti strany ve volebních okrscích jedné spolkové země získají víc přímých mandátů, než by straně příslušelo podle výsledku druhých hlasů, vznikají převislé mandáty. Strana si tato dodatečná křesla smí ponechat. Má tedy nakonec víc poslanců, než jí vlastně přísluší. Díky převislým mandátům se zvyšuje celkový počet poslanců.
Dobrým příkladem může být Bádensko-Würtenbersko po posledních volbách v roce 2009. CDU tam získala 34,4 procent druhých hlasů. Straně by tedy mělo z celkového kontingentu hlasů určených pro Bádensko-Würtenbersko náležet 27 poslaneckých mandátů. Protože ale kandidáti CDU získali v 37 volebních okrscích této spolkové země přímý mandát, zasedlo z Bádenska-Würtenberska ve Spolkovém sněmu nakonec o deset poslanců CDU víc. V roce 2009 po celém Německu vzniklo 24 převislých mandátů, nejvíc ze všech dosavadních voleb. Všechny získaly sesterské unijní strany: CDU (21) a CSU v Bavorsku (3).
Rozdělením převislých mandátů se zvýšil celkový počet křesel ve Spolkovém sněmu. Zároveň tím ale byl popřen výsledek vzešlý z druhých hlasů. Podle něj by totiž CDU/CSU měla po volbách roku 2009 získat 33,8 procent druhých hlasů a tedy jen 215 poslanců ve Spolkovém sněmu. Po připočítání převislých mandátů poslanců nakonec měla 239. Což odpovídalo podílu 38,4 procent parlamentních křesel.
Ve snaze zabránit do budoucna znevýhodňování stran, které nezískají žádné převislé mandáty, prošlo německé volební právo před následujícími volbami reformou. Vláda a části opozice se dohodly na zavedení takzvaných vyrovnávacích mandátů. Ty dostanou strany, kterým se nepodaří vydobýt převislý mandát. Přiděleno bude tolik vyrovnávacích mandátů, aby ve výsledku poměr křesel ve Spolkovém sněmu odpovídal výsledku poměrného hlasování z druhých hlasů. V důsledku toho se může stát, že německý sněm bude za určitých okolností ještě větší.
 3. Pětiprocentní klauzule |
1. První hlas (ještě jednou od začátku) |
