S podprsenkou do opravny

Foto: © Isabelle DanielFoto: © Isabelle Daniel
Anke Prüstel: „Kvalitní spodní prádlo jde vždycky upravit.“ Foto: © Isabelle Daniel

V její opravně prádle „anderwear“ v berlínské čtvrti Reinickendorf Anke Prüstel šije „dessous“ na míru a přešívá obnošené a nevyhovující spodní prádlo. Společnost, v níž se vyhazuje přemíra věcí, ji rozčiluje. Tato dílna je její reakcí na tento fenomén.

V zadní místnosti jejího malého krámku, v krejčovské dílně, na Anke Prüstel čeká několik věcí na zakázku, které má upravit nebo přešít. Na dvou různých šicích strojích se tato vyučená dámská krejčová propracovává až do posledního detailu. Čím komplexnější, tím lepší. „Šiju od svých čtrnácti – ale pořád mě to strašně baví!“ říká Anke tak důrazně a s tak zářícíma očima, že není důvod jí nevěřit.

„Jsem spíš švadlena než návrhářka. Ráda pracuju na zakázku. Když za mnou někdo přijde s nějakým problémem, snažím se jej vyřešit.“ Příkladem může být právě staré prádlo, které už není pěkné, ale krajku je možné použít na jiné nebo nové prádlo,“ říká Anke. Právě pracuje na hezkých červených plavkách, které si zákaznice kdysi koupila a nesedí jí. „I v tomto případě platí: Nemusí zůstat ležet ve skříni. Košíčky jde i zmenšit.“

Foto: © Isabelle Daniel
Foto: © Isabelle Daniel

Dlouhodobá udržitelnost je rozhodující

„Udržitelnost je pro mě důležité téma,“ říká Anke Prüstel. Za zdánlivě otřepanou frází se skrývá její podnikatelský koncept. Ten, kdo ji navštíví v její krejčovské dílně, se o tom může sám přesvědčit. Rozhodující část její práce sice představuje šití spodního prádla na zakázku – například, ale nikoli výhradně nadměrné velikosti. „Používám jen kvalitní látky z Evropy,“ říká. O tom, jak se látky vyrábějí, se dle možností chce pokaždé přesvědčit na místě. Výrobnu jednoho ze svých dodavatelů tak navštívila v severním Sasku, brzy jede ze stejného důvodu do Drážďan.

Kromě šití se věnuje opravě prádla, což je činnost z podstaty dlouhodobě udržitelná. Většina žen k ní přichází s podprsenkami, na kterých potřebují vyměnit ramínka nebo kostice. Čím dál častěji Prüstel ale vyhledávají ženy, které prodělaly rakovinu prsu a po operaci potřebují provést drobné úpravy na prádle.

Foto: © Isabelle Daniel
Foto: © Isabelle Daniel

Kvalitní spodní prádlo jde vždycky upravit

Anke problémy tohoto typu zákaznic zná z vlastní zkušenosti. Před několika lety totiž sama prodělala rakovinu prsu. Nemoc se jí podařilo překonat, ale poté se jí přihodilo to stejné jako mnoha jejím zákaznicím. „Po operaci prsu se ženám často říká, že potřebují novou podprsenku a všechny ty staré mají vyhodit. To je nesmysl. Je to sice trochu náročnější, ale dobře ušité spodní prádlo jde vždycky upravit,“ říká Anke.

Nejde jí ale jen o udržitelnost, která za přešíváním stojí, ale i o psychologii nakupování. Trh se spodním prádlem je pro pacientky s rakovinou prsu dle jejích slov deprimující. „Mám dojem, jako by se od žen po operaci prsu očekávalo, že už nechtějí nosit žádné hezké prádlo. A to mě příšerně rozčiluje.“ V Berlíně je Anke Prüstel jedinou švadlenou specializující se na spodní prádlo pro ženy po operaci prsu. V minulém roce měla kolem 60 takových zakázek. Momentálně Anke pracuje na své první kolekci prádla pro ženy po rakovině prsu, kterou chce již brzy začít nabízet ve svém sortimentu.

Foto: © Isabelle Daniel
Foto: © Isabelle Daniel

O zakázky není nouze

Po několika letech jako krejčová, po dvanácti letech praxe v obchodu se sanitárním zbožím a po dvouletém vyučení se specializací na navrhování a střih dámského spodního prádla, se Anke rozhodla jít na volnou nohu. Bylo to téměř před dvěma lety, v květnu 2013. V současné době má tolik zakázek, že na to jen tak tak sama stačí.

Doufá, že její koncept bude pro ženy motivací k tomu, aby si kupovali spíše kvalitní prádlo a oděvy. To, co nabízí většina obchodů, často nebývá dost udržitelně ušité, aby se to později dodatečně dalo přešít či upravit. Ten, kdo při nakupování dbá na dobrou kvalitu zboží, může počítat s tím, že daný kousek déle vydrží – i když jej bude nutné tu a tam trochu upravit.“

Isabelle Daniel
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
březen 201ř

    Další články k tématu

    Konzumovat odpovědně
    Společensky odpovědné konzumování je v současnosti tak sexy, že dokonce i průmysl už uvažuje „zeleně“. Ale tento úzký segment trhu se stále více vzdaluje politickým požadavkům.

    Jak recyklovat plast
    Z veškeré umělé hmoty, kterou vyhodíme, se údajně recykluje pouze deset procent. Daveovi Hakkensovi, iniciátorovi internetového projektu preciousplastic.com, vrtalo hlavou, proč to nemůže být víc. 

    Ukliďme svět
    Celorepublikové akce Ukliďme Česko se běžně účastní deseti tisíce dobrovolníků. Ve svém volném čase zbavují přírodu od odpadků. Najdou se přitom i velmi kuriózní předměty.  

    Nevyhazujte starý nábytek
    Proč starý nábytek vyhazovat, když se někomu jinému může hodit? Ne každý navíc touží po novém nábytku, někdo věci s patinou vyhledává. A tak vznikl obchod Z pokoje do pokoje.

    Příliš brzo rozbité
    Mixér už nejde zapnout, přestože záruka na něj ještě nevypršela. Tiskárna ze dne na den odmítá tisknout, v opravně ale vrtí hlavou. Aby výrobci zvýšili odbyt, snižují někteří z nich životnost svých výrobků. Stefan Schridde z občanské iniciativy Murks? Nein Danke? se rozhodl, že se jen tak nedá.

    S podprsenkou do opravny
    V její opravně prádle „anderwear“ v berlínské čtvrti Reinickendorf Anke Prüstel šije „dessous“ na míru a přešívá obnošené a nevyhovující spodní prádlo. Společnost, v níž se vyhazuje přemíra věcí, ji rozčiluje. Tato dílna je její reakcí na tento fenomén.

    Zálohované láhve pro potřebné
    Svým kruhem na zálohované láhve chce Paul Ketz usnadnit práci všem sběračům láhví a plechovek. Zatím se mu minimálně podařilo rozpoutat diskuzi o chudobě v Německu.

    Konzum ve městě
    Dobrovolníci nabízejí v různých německých městech prohlídky zaměřené na kritiku konzumu, při nichž hovoří o pozadí činnosti určitých výrobců a o vzniku konkrétních produktů. Naše autorka Janna Degener pro nás navštívila takovou prohlídku po Kolíně nad Rýnem s názvem „Kölle Global“.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Smát se všemu navzdory...
    ... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

    Má dáti | dal
    Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...