Zub času

If it’s verboten it’s got to be fun

Foto: © Ciarán Fahey | Abandoned BerlinFoto: © Ciarán Fahey | Abandoned Berlin
Spreepark, někdejší zábavní park ve východním Berlíně, Foto: © Ciarán Fahey | Abandoned Berlin

Ciarán Fahey alias Spudnik, bloger pocházející z Irska, v Berlíně objevuje a dokumentuje opuštěná místa. Nebývá to vždy zcela bezpečné, ani legální. Naše autorka Maike Wetzel se se Spudnikem vydala na „field trip“ do budovy zchátralého Böhmisches Brauhaus v berlínské čtvrti Friedrichshain.

Obrovská blátivá plocha ležící ladem, graffiti na drolících se zdech, holubi, kteří hnízdí ve zbytcích zdí rozpadlé budovy Böhmische Brauerei ve Friedrichshainu – pomalu, ale jistě to tu chátrá. Vstup na vlastní nebezpečí, za děti ručí rodiče. Před cedulí u plotu Spudnik a já právě stojíme. Hop a už jsme na jeho druhé straně. Můj první ilegální vstup na zakázané místo nebylo nic těžkého. To opravdu vzrušující ale ještě přijde: Hlavní vchod do budovy je zamčený. Poté ale zjišťujeme, že dveře do sklepa jsou otevřené. Procházíme vlhkým, podzemním labyrintem, svítíme si baterkou a začínáme si povídat.

Na svém blogu jsi zdokumentoval už 46 opuštěných, zavřených míst. Podtitul zní: If it’s verboten it’s got to be fun. Jde o to vzrušení jít někam, kam se jít nesmí, nebo prostě máš rád pavučiny?

„Už jenom to někam vniknout má něco do sebe – hlavně proto, že jako exkluzivní návštěvník dané místo nebo budovu můžu zažít jinak, než kdybych tam byl se skupinou lidí. O samotě je to mnohem více vzrušující, ale také soustředěnější a dokážu pak líp fotit. Když jsem někde úplně sám, nasávám pak mnohem intenzivněji atmosféru daného místa. A taky je to děsivější. Každá veverka, která se mihne listím, je najednou považovaná za strašidlo. Když jsem byl jednou v bunkru opuštěné ponorky, tak jsem měl pocit, že slyším hlasy. V tu chvíli mi bylo jasné, že je nejvyšší čas jít zpátky ven na světlo. Kromě toho s sebou většinou nikoho neberu, protože chodit do zchátralých budov je nebezpečné. A já nechci být zodpovědný za něčí zranění.“

Už se ti někdy něco takového stalo?

„Ne, ale skoro – právě když jsem v jedné budově opouštěl místnost, zbortila se v ní střecha. Bylo to o fous. Dvakrát nebo třikrát jsem narazil na ochranku. To byly zčásti vzrušující honičky, při kterých jsem ne vždy byl já ten rychlejší. Ale jakmile jim došlo, že chci jen fotit a nic nehodlám ničit, tak mě nechali jít.“


Na stránkách blogu píšeš o své motivaci: „The buildings may be falling down, vandalized and abused, but they maintain stoic dignity through the dust and decay. They want visitors! They want to share their memories!“ Cítíš se jako ochránce památek?

“V Berlíně mi ochrana památek často připadá jako zástěrka – budovy jsou památkově chráněné a následně prostě ponechány osudu. Samozřejmě že nic nezůstává takové, jaké to je. Tak to na světě chodí. Podle mě je ale škoda, že se vytrácí spojení s minulostí a nahrazují je shopping centra. Proč už neexistují místa jako Tacheles nebo Palast der Republik? Miluju Berlín, ale Berlín nemiluje svoji historii. Z toho důvodu mi moje tajné návštěvy někdy připadají jako závod s časem. Velká část jednoho z mých nejoblíbenějších míst, někdejších sovětských kasáren ve Vogelsangu, už například neexistuje. Byly srovnány se zemí. Jde mi o to tato místa zdokumentovat. Proto je navštěvuju, dělám o nich rešerše a sepisuju jejich historii.“

Mezitím stojíme na střeše budovy Böhmische Brauerei a užíváme si panoramatický výhled od friedrichshainského parku až k Alexanderplatzu a Karl-Marx-Allee. V rohu vidím ležet pár sprejů. Před námi vysoký komín. Na prázdné ploše pod námi se prochází další nezvaná návštěvnice se psem. Na balkóně domu opodál stojí starší žena, rozčileně si dává ruce v bok. Přestože nikoho neobtěžujeme a nic neničíme, náš neoprávněný vstup do budovy ji evidentně popuzuje. World’s Saddest Bohemian Brewery – tak ve svém blogu Ciarán Fahey nazval komplex této budovy. A doporučil: Bring your other half to enjoy a romantic sunset (be careful!) or your art class to add characters to the walls.

Jaké je tvoje oblíbené místo?

„Možná Spreepark – tam to vlastně všechno začalo. Když jsem tenhle někdejší zábavní park u řeky objevil, dlouho jsem stál venku u plotu a říkal si: To je neuvěřitelný, že tenhle park prostě jen tak stojí ladem. Jednoho dne jsem tam prostě šel. Ruské kolo vrzalo, v křoví podivný šelest. Ta začarovaná nálada tam se mi moc líbila. A tak jsem o tom něco napsal. Potom k tomu přibylo pár dalších míst a já spustil blog Abandoned Berlin. Říkal jsem si: hele tohle je právě teď důležitý téma. Ale úspěch toho blogu úplně předčil moje očekávání.“

Nedocházejí ti pomalu místa, o kterých na svém blogu můžeš psát?

„Mám poměrně dlouhý seznam míst, která ještě chci navštívit. Neustále dostávám nová doporučení. Naposledy jsem byl třeba v Blubu v Neuköllnu. Je to plovárna, kterou zavřeli teprve před několika lety, v roce 2005. Neustále se člověk dovídá o tom, že někde něco zkrachovalo a museli to zavřít a místo se stává půvabnou ruinou. Proto mi opuštěná místa nikdy nedojdou. Momentálně vlastně čekám na to, až konečně přestanou stavět nové berlínské letiště. To by byl pro mě ráj.“

Rozhovor vedla Maike Wetzel
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
březen 2015
odkazy k tématu

Abandoned Berlin

Už rok poté, co se roku 2008 z Irska přestěhoval do Berlína, Ciarán Fahey propadl morbidnímu šarmu zchátralých zábavních parků, zavřených továren a nemocnic nebo nepoužívaných vojenských budov. O svých výpravách do urbánních ruin německého hlavního města od roku 2009 publikuje blogy pod jménem „Spudnik“ na webových stránkách Abandoned Berlin.

Ciarán Fahey je povoláním sportovní redaktor, blog Abandoned Berlin provozuje jen jako hobby. Jeho čtenost je obrovská: denně kolem 5 000 kliků a nových komentářů. Kromě čtivých textů a fotografií zachycujících atmosféru navštívených míst Fahey alias Spudnik na stránkách Abandoned Berlin nabízí také praktické rady pro všechny, kteří jej v tomto konání chtějí následovat.

Britská deník Guardian nedávno webové stránky Abandoned Berlin jako jeden z nejlepších blogů na světě – jako jediný německý blog. Koncem února 2015 v Be.Bra Verlag vycházela kniha k blogu v němčina a angličtině: Opuštěná místa/Abandoned Berlin. Ruiny a relikty v Berlíně a okolí (Verlassene Orte/Abandoned Berlin. Ruinen und Relikte in Berlin und Umgebung).

Další články k tématu

If it’s verboten it’s got to be fun
Ciarán Fahey alias Spudnik, bloger pocházející z Irska, v Berlíně objevuje a dokumentuje opuštěná místa. Nebývá to vždy zcela bezpečné, ani legální.

Třídní boj nanovo
Gentrifikace je slovo, které Berlíňany rozděluje jako žádné jiné. Pro jedny je to ztělesnění do všeho zasahujícího kapitalismu, pro druhé to je zase cesta, jak se dají čtvrti zbavit zašlého hávu a ghettoizace.

Musí tu ta zeď zůstat?
Proč Berlíňané protestují proti částečnému stržení East East Side Gallery – a v čem se mýlí.

Transitions
Umělec a hudebník Sven Lison žije v Berlíně a křižuje pro jádu tamními ulicemi. Výsledkem jsou zvukově subjektivní popisy míst, vesměs muzikální a často abstraktní.  

Hlavní témata jádu

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Smát se všemu navzdory...
... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

Má dáti | dal
Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

Zub času
Zubu času nic neunikne. Stárnutí, rozklad a smrt, tak už to prostě na světě chodí... více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...

Facebook Twitter Google Plus YouTube RSS Newsletter