Kultura

Billy Wilder

Foto: Alan Light CC-by-sa-2.0

Pruský Vídeňan v Hollywoodu



Natočil přes 60 filmů, ve kterých nechal plakat Audrey Hepburn, křičet Marlene Dietrich a zpívat Marilyn Monroe. Se šesti Oscary a četnými nominacemi je jedním z nejúspěšnějších režisérů všech dob. Filmová legenda: Billy Wilder. Před téměř sedmdesáti lety natočil svůj první film, před třiceti svůj poslední – živé jsou stále všechny. O nezapomenutelné tvorbě všestranného muže.

Foto (výřez): Alan Light CC BY 2.0

Náhrobní kámen Billyho Wildera na hřbitově "Westwood Village Memorial Park Cemetery", Foto (výřez): Alan Light CC BY 2.0

Billy Wilder – to byl malý muž s velkými černými brýlemi, za nimiž se skrývaly bdělé oči. Skoro vždy se na jeho rtech objevoval úsměv. Narodil se v roce 1906 židovským rodičům jako Samuel Wilder. Vyrůstal ve Vídni. Ve dvaceti letech odešel do Berlína, kde pracoval jako scénárista.

V roce 1933 musel uprchnout z Německa před nacisty. Odešel do Ameriky a brzy začal kariéru filmového režiséra. Pro filmového novináře Friedemanna Beyera jsou přesto Wilderova díla evropsky ovlivněna. „Je pochopitelné, že všechna řemesla, kterým se Billy Wilder v Hollywoodu naučil, do sebe nasál jako houba. Od té doby byl skrz naskrz americkým režisérem. Na druhou stranu si do Ameriky přinesl svůj typický evropský a také židovský humor a s ním i bohatství kulturního pozadí. Proto je Billy Wilder dokonalou symbiózou evropské tradice a amerického režisérského řemesla – a to vede k jeho zcela zvláštnímu významu, který Billy Wilder zaujímá v dnešní světové kinematografii.“

Wilderovy filmy jsou jako popcorn – pro kino nepostradatelné. Žijí z duchaplných dialogů a nenadálých zvratů. Vyprávějí o lásce a zločinu, ale převážně o lidech. Pohyboval se zejména v žánrech komedie a v dramatu. Průlom se mu podařil se snímky jako Sunset Boulevard, Raz, dva, tři nebo Někdo to rád horké. Z posledně jmenovaného pochází slavná věta „Nikdo není dokonalý“.

Foto (Ausschnitt): Johannes Vogel (talk), CC BY-SA 3.0

Billy Wilder, Foto (Ausschnitt): Johannes Vogel (talk), CC BY-SA 3.0

Protagonisté Wilderových filmů jsou cyničtí, zoufalí, naivní nebo despotičtí – zcela obyčejní lidé s chybami a slabostmi. Wilder odhaluje tyto lidské slabosti a hlubiny jejich duší prostřednictvím černého humoru. Například ve snímku Raz, dva, tři z roku 1961. Film představuje náročný všední pracovní den jednoho amerického podnikatele v Berlíně.

Ve snímku Raz, dva, tři postavy zastupují exemplárně tři politické systémy – kapitalismus, národní socialismus a komunismus. Wilder je rozebere všechny. Ukazováček přitom nechá zastrčený v kapse kalhot. „Jak vidno, Billy Wilder byl někdo, kdo stál takříkajíc nad politickými systémy, nad ideologiemi, on se zajímal pouze o to lidské. Vrhal velmi analytický, kriticky ostrý pohled na lidi a jejich chování. Zabalil ho do zábavných příběhů a dialogů, vtipných dialogů. Vždy rozuměl lidem a dokázal zamíchat do svých scénářů také určité dobové tendence.“

Wilder byl například jedním z prvních režisérů, kteří hlasitě kritizovali hollywoodský systém. Ve snímku Sunset Boulevard z roku 1950 vypráví příběh Normy Desmondové, stárnoucí filmové hvězdy. Ta nechce pochopit skutečnost, že její čas velké hvězdy je tentam, a zešílí.

Pro diváky byl Billy Wilder vždy o krok napřed. Nikdy toho nechtěl prozrazovat příliš. Nejvyšší Wilderovo pravidlo znělo: Neměl bys nudit! Režisér chtěl své publikum zneklidňovat, chtěl, aby se smálo anebo aby mělo strach, chtěl mu nastavit zrcadlo. Wilder byl tak zábavný a velmi různorodý jako jeho filmy. „Billy Wilder byl člověk velice zvídavý, vtipný, dialektický, což znamená, že často používal neuvěřitelné slovní vtipy. Byl člověkem, který dokázal být velmi laskavý. Ale když šlo o to odvést dobrou práci, byl také velice neúprosný a přísný. Zkrátka takový pruský Vídeňan.“

Foto (výřez): Lienhard Schulz, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na domě, v němž žil Billy Wilder a který se nachází na náměstí Viktoria-Luise-Platz 11 v Berlíně Schöneberguб Foto (výřez): Lienhard Schulz, CC BY-SA 3.0

Wilderovým cílem bylo vždy produkovat komerčně úspěšné filmy. Proto ho dřívější kritici často označovali za pouhého baviče. Později ale umělecká hodnota jeho děl začala vystupovat stále více do popředí. Neboť teprve s odstupem let bylo jasné, že Billy Wilder dokázal zachytit úplně zvláštní průběhy a tendence své doby a proměnit je v něco nadčasového. Ještě dnes jeho filmy vyvolávají v divácích smích, údiv, zamyšlení nebo snění.

Andrin Schumann
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
duben 2012

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...

    Popcast – aktuální hudba z Německa

    Každý měsíc novinky o německých kapelách – k poslechu a ke stažení v rámci předplatného