Život

Volební boj pro knížete na koleji

Foto: © Jana PecikiewiczFoto: © Jana Pecikiewicz
Vedle vařící desky se hromadí placky a nálepky. Foto: © Jana Pecikiewicz

Ten malý lístek se téměř ztrácí v záplavě dalších na nástěnce na studentské koleji v Plzni. Přesto si k Janu Mudrovi našlo cestu 32 lidí, aby si vyzvedli volební materiály pro Karla Schwarzenberga. Když i já vstupuji do jeho pokoje, musím se nejdřív pousmát: Na ledničce v úzké chodbě leží rozprostřený veškerý materiál, jemně a uspořádaně, jako by to tu nebyla žádná kolejní kuchyňka, ale spíše velká výstavní hala. Vedle vařící desky se hromadí placky a nálepky, místo mezi vařičem a olivovým olejem je velmi úsporně vyměřené.

Janův pokoj je dobrým příkladem spontánnosti a umění improvizace podporovatele Karla Schwarzenberga, kandidáta na českého prezidenta. „To, že se dostane do druhého kola, bylo skutečným překvapením,“ vypráví. „Když jsem se dozvěděl, že je v něm i Zeman, bylo mi hned jasné, že musím něco podniknout. V žádném případě jsem nechtěl, aby se stal prezidentem Zeman.“

Jan Mudra, Foto: © Jana Pecikiewicz

Jsou to především Janovi spolužáci z politologie, – někteří z nich jsou aktivními členy ve Schwarzenbergově straně, konzervativní TOP09 -, kteří se podílejí na volebním boji. Ačkoli je právě zkouškové období, přichází a odchází do pokoje 21letého studenta stále noví lidé, kterým trpělivě rozdává placky, letáky a plakáty. Jeho spolubydlící nejsou z toho na nervy, sami se od Jana zásobili plackami. „Vlastně byly reakce studentů na koleji vesměs pozitivní,“ sděluje Jan. „Jen ve městě se na mě občas divně podívali někteří lidé, kteří zahlédli placku s Volím Karla, “ Na druhou stranu ho však právě kvůli tomu často oslovovali a dotazovali se, jestli nemá ještě jednu nazbyt. „Proto jsem měl těch placek pořád plnou kapsu ve své bundě,“ vypráví s úsměvem.

Existuje však ještě jedna situace, která dovede Jana stále znovu rozesmát: „Lidé rozmístili nálepky všude po koleji, například na chodbách a ve výtazích. Jednoho dne ke mně přišly uklízečky a řekly, že ty nálepky musím od této chvíle sundávat sám, protože jim už došla trpělivost, aby je pořád dokola strhávaly ze stěn samy. Následující den přišly ty samé uklízečky znovu, aby si u něj samy vyzvedly placky a nálepky.“

Když tento student politologie vypráví, nelze u něj vypozorovat, jak je z výsledku voleb zklamaný. „Volil a podporoval jsem Schwarzenberga, protože by byl dobrým reprezentantem a nedělal by nám ostudu. Je i v zahraničí známou osobností,“ říká Jan a bez lítosti přiznává, že se už žádné příště pro Schwarzenberga konat nebude. „Je už opravdu hodně starý.“ Ve skutečnosti bylo danému politikovi, kterého jak jeho protivníci, tak i jeho příznivci nazývají kvůli jeho šlechtickému původu „kníže“, již 75 let. Pokud by se Karel Schwarzenberg za pět let opět ucházel o nejvyšší úřad Česka, pustil by se Jan do volební boje znovu. „Celé jsem to vnímal velmi pozitivně a přitom jsem se seznámil se spoustou lidí.“

A i když ten bílý lísteček na nástěnce koleje po volbě zmizel – Jan má placek ještě plný šuplík.

Jana Pecikiewicz
Překlad: Jan Kout

Copyright: Goethe-Institut Praha
únor 2013

    Karl Schwarzenberg

    (česky Karel Schwarzenberg, * 10. prosince 1937 v Praze) je český politik a předseda konzervativní strany TOP09.

    Schwarzenberg pochází z německé vysoké šlechty. Jeho celé jméno zní Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg. V Česku se mu říká s jistou směsí uznání a odstupu „kníže“. Oficiálně se tak ale nesmí nazývat. Nošení šlechtických titulů je od roku 1918 zakázané. Poté co komunisti převzali v Československu moc, emigrovala rodina Schwarzenbergů do Rakouska. Tam se Karel Schwarzenberg politicky angažoval již v 60. letech 20 století. Na mezinárodní úrovni se zasazoval za lidská práva. Po potlačení Pražského jara v roce 1968 podporoval Schwarzenberg odpor proti komunistickému režimu ze zahraničí. Po Sametové revoluci v roce 1989 se vrátil do svého rodného města a stal se vedoucím kanceláře československého a později českého prezidenta Václava Havla.

    Od července 2010 je Schwarzenberg ministrem zahraničních věcí České republiky. Tento úřad vykonával již mezi lety 2007 až 2009 – tehdy ještě jako bezpartajní politik nominovaný Zelenými. V roce 2013 kandidoval v první přímé volbě na úřad prezidenta. Dostal se do druhého kola, prohrál ale proti bývalému premiérovi Miloši Zemanovi. Přes členství v konzervativní ToP09 se Schwarzenbergovy politické postoje dají označit za liberální. Těší se velké oblibě především u mladých a vzdělaných lidí.

    Stav: únor 2013

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...