Život

Část Bronxu na severovýchodě New Yorku platí za velmi nebezpečnou oblast. „Šok“ – tak by se dala označit reakce některých mých amerických přátel, když se dozvěděli, že během rešeršního pobytu v New Yorku hodlám bydlet v Bronxu. Dokonce i můj bytný, původem z Manhattanu, kterého život před několika lety zavál do Bronxu, mi doporučil se určitým ulicím vyhnout a po západu slunce prý vůbec nepoužívat metro. Postupně se rozmáhající gentrifikace Bronxu se dosud na obrazu města, který utváří již déle bezdomovectví, drogy a chudba, příliš nepodepsala. Oproti někdejší problémové čtvrti Brooklyn, kde dnes vzniká jedna luxusní novostavba vedle druhé a každodenní jogging v Prospect Parku je běžnou součástí místních včetně hollywoodských hvězd, hodně budov v Bronxu chátrá a mezinárodní investoři o ně nejeví zájem.

Prázdné tovární haly bez umělců

Staré tovární budovy, které by ve většině evropských měst už dávno byly přestavené na designové lofty nebo umělecké ateliéry, stojí kolem Grand Concourse, jedné z hlavních dopravních tepen na severu New Yorku, rozpadají se. Ignorování této části města, odkud se dá do půl hodiny dorazit do centra města na hlavní atrakce jako Times Square nebo Metropolitní muzeum umění, protiřečí statistika newyorsék policie (NYPD): V roce 2014 došlo v Bronxu k 94 vraždám, více než 300 znásilněním a téměř 4000 přepadením. Přestože tato čísla v rámci New Yorku i celých Spojených států amerických jsou nadprůměrná, kriminalita v Bronxu v poslední 25 letech drasticky klesá. NYPD tak v roce 1990 v Bronxu napočítala 653 vražd a téměř 18 000 přepadení.

Bronx jako čtvrť plná zeleně

A ještě jedna skutečnost, čistě historicky, nespadá do obrazu, který Bronx provází: kromě všech historek o temných vnitroblocích a nebezpečných ulicích se o Bronxu vždy hovořilo jako o čtvrti plné zeleně. Pro obyvatele města, pro které byl koncem 19. století Manhattan příliš stísněný, býval ze všech stran vodou obklopený Bronx popisován jako čtvrť plná zeleně a oáza pro relax. Takže třeba v tehdy velmi čteném časopise Harper’s Weekly se v roce 1880 psalo o Bronxu jako o významném cíli výletníků: „Pro ty, kteří mají málo času, není nic blahodárnějšího než odpolední výlet k mostu High Bridge, kde je překrásná krajina a člověk si může vychutnat výhled na úžasnou konstrukci, pod kterou protéká voda pro celý New York. Projděte se u vysokého břehu nebo se posaďte na jednu z laviček ve stínu a pozorujte veslaře na Hudson River.“

Highways nad někdejšími poli

„Překrásná krajina“ bohužel z velké části zanikla ve prospěch urbanizace. Tam, kde ještě před 100 lety zemědělci kultivovali svoji plodnou ornou půdu, se dnes kříží nejvýznamnější dopravní tepny severu města. Kdo se dnes vydá na výlet dle pokynů již zaniklého časopisu Harper’s Weekly, překvapí jej aktualita tohoto tvrzení. Po obou stranách Hudson River se nachází městské lesy, které člověku skýtají spektakulární výhled na New York a jeho mrakodrapy nebo možnost utéct do zeleně před hlukem a městskou architekturou.

„Elegantní sestřenice High Line“

Tento historický potenciál Bronxu chce město New York nyní využít a nastartovat tím vývoj čtvrti. Zmiňovaný High Bridge, který byl po desetiletý uzavřený a zchátralý, byl po náročných renovačních pracích v srpnu 2015 znovu otevřen. High Bridge je už léta prvním styčným bodem mezi Bronxem a Manhattanem, po kterém chodci mohou během několika minut přejít na druhou stranu mostu. V New York Times o tomto mostu psali už týden před jeho znovuotevřením jako o „elegantní uptown sestřenici newyorské High Line“, u turistů a obyvatel oblíbeného parku, který se nachází u historické linie metra a je symbolem Manhattanu, kde se dobře bydlí. Znovuotevření mostu High Bridge je tedy „symbolem našeho obratu“, říká Angel Hernandez. Historik pracující v Historické společnosti Bronxu již několik let turisty provádí touto městskou částí. Raději než turisty odjinud na svých městských túrách ale vidí Newyorčany z jiných částí města. „Ještě nikdy jsem tu ale nepotkal někoho ze Staten Island,“ lituje Hernandez.

Výhled na mrakodrapy

High Bridge dnes láká jen zlomek těch, kteří se denně procházejí po High Line. Na lavičkách na mostě je tedy zatím dostatek míst pro všechny, kteří se tu zastaví a pozorují veslaře a výhled na panorama s mrakodrapy na jihu města. Pro turisty je ale tato atrakce nacházející se na severním konci newyorského metra příliš daleko. V prvních dnech po otevření se po mostě procházeli především Newyorčané ze všech čtvrtí kolem High Bridge. Hodně z nich sem nalákalo ohlášení v New York Times. Pro jednu rodinu bydlící v hezké čtvrti Brooklyn Heights se jednalo o první výlet do Bronxu vůbec. Pro Katie Ruther a její rodinu bylo znovuotevření mostu příležitostí navštívit část New Yorku, kterou znají jen z povídek a médií. Po procházce se chystají jít do karibské restaurace. „Slyšeli jsme, že tady mají dobré dominikánské jídlo,“ říká mladá Newyorčanka Katie.

Všechno dvoujazyčně

Bloky, které hraničí na stranách mostu High Bridge, výrazně utváří hispánské obyvatelstvo. Žije tu tolik latinskoamerických migrantů první, druhé či třetí generace, že téměř všechny informace jsou tu dvojjazyčné. Některé cedule, lékařské praxe a malé opravny jsou orientované na španělsky hovořící zákaznictvo. Přesto tato čtvrť Manhattanu, která má jen málo společného s luxusní čtvrtí jižně od Central Parku, a část Bronxu, který vede k High Bridge, mají jen málo společného. Zatímco na straně Bronxu se vstup na most kvůli mnoha výpadovkám na dálnici hledá poměrně složitě a místo karibských restaurací je tu hodně garáží zejících prázdnotou, na straně Manhattanu, se hned u mostu o víkendu koná malý trh. Lokální kavárníci a hostinští během oběda před své krámky vyndají židle a na hřišti hrají dospělí a děti společně baseball.

Pešky bezpečně až na Manhattan

Pro obyvatele Bronxu je High Bridge velkým přínosem, protože tak pěšky dojdou do nedaleké čtvrti s dobrou sousedskou atmosférou. Kdyby se tam vydali metrem, strávili by v podzemce asi hodinu a museli několikrát přestupovat. Dosud existovala jen jedna pěší cesta, která vede přes Hudson River z Manhattanu vede na Bronx: Washington Bridge na 181. ulici, most pro dopravní tepnu Expressway, kudy vede i úzká a špinavá stezka pro chodce, po které se ale příliš chodit nedoporučuje – vzhledem k autům, co tu jezdí jedno za druhým.

Vzor pro evropská města

To, jakým směrem se tato část New Yorku mění, by mohlo být vzorem i pro evropská města, tvrdí Ricarda Pätzold, diplomovaná inženýrka pracující pro Německý institut urbanistiky (DIFU) v Berlíně. Znovuotevření High Bridge je součástí všeobecné strategie vývoje města, kterou se podle ní město New York už několik let ubírá a jde o víc než jen symbolický akt propojení dvou městských částí. „New York je už nějakou dobu přátelský k chodcům a cyklistům. O tom svědčí nejen naše snahy v honosných čtvrtích jako Manhattan, ale je to důležitý prvek v naší snaze víc propojit jednotlivé části města. Projekty jako znovuotevření High Bridge, který přispěl ke změně obrazu dosud opomíjených městských částí, ovšem mohou vést ke klasickým gentrifikačním problémům – například zvýšení nájmů. Ani to Pätzoldová nepopírá. Přesto: „Projekt jednoznačně představuje zlepšení jak pro městskou část tak pro celé město. Pokusy jako tento jsou určitě správné. Jinak vznikají enklávy uvnitř města.“

Investovat do omezení aut ve městě

K regulaci trhu s nemovitostmi jsou ale podle Pätzoldové potřeba i jiné strategie. „Ve většině německých a evropských měst neexistuje srovnatelná izolovaná situace jako v Bronxu.“ Přesto Pätzoldová lituje, že evropská města se jen zdráhavě nechávají inspirovat strategiemi městského plánování z USA. Právě příklad města New York přitom ukazuje, že inspirovat se za oceánskou situací by se vyplatilo. „Vzorem pro Evropu by mohla být investice do celkového systému newyorského městského plánování, to znamená cyklistické i pěší stezky a tím i konsekventní omezování aut. To vyžaduje hodně odvahy.“ Angel Fernandez si je jistý, že High Bridge image Bronxu určitě v dlouhodobém horizontu zlepší. „Po celém světě je Bronx symbolem městského chátrání.“ To by se ale dle jeho názoru mělo změnit. Hernandez poukazuje na umělecky zachovalé art-deco zdobení na mostě, které najdeme i v jiných okolních budovách z konce 19. století. „Příliš dlouho jsme se nacházeli ve volném pádu,“ říká Hernandez. Dozrál čas na comeback Bronxu.