Bezprahová kavárna Praha v Brně
Klub Praha v Brně – interdisciplinární šálek kávy pro každého aneb jediná Praha, kterou mají Brňáci rádi.
„Praha v Brně“ je spojení, jež si jen málokdo dokáže představit. A právě spojování a propojování, sbližování a spolupráce uměleckých kruhů, občas zdánlivě nesouvisejících témat i kultur a národností vedlo ke zrození Fóra 4AM, které od roku 2010 rostlo a hledalo své místo na brněnské kulturní a umělecké scéně. Fórum pro architekturu a média se postupně proměnilo v ucelený koncept založený na interdisciplinaritě, otevřenosti a odhodlání překročit hranice, které se v očích některých vytvořily mezi jednotlivými uměleckými i neuměleckými obory.
Když se v roce 2014 v jedné z budov Moravské galerie uvolnil prostor pro galerijní kavárnu, záměr ředitele Jana Presse byl vytvořit z galerijního nádvoří příjemné kavárenské prostředí pro každého návštěvníka a do bývalé restaurátorské dílny se nakonec přestěhovalo právě Fóra 4AM. A „dílna“ zde zůstala dodnes – jako kulturní prostor s kavárnou, kde se střetávají různé směry, různí lidé a různé perspektivy pohlížející ke stejnému cíli, a to ukázat rozmanité podoby umění, jež dávají lidské duši 3D rozměr.
Kavárna s promyšleným interiérem i nabídkou
Idea variability poletuje celou kavárnou, která byla navržena na míru samotnými členy sdružení a která je spíše barem a klubem v jednom originálním balení. Schodiště vedoucí ke kavárně slouží zároveň k sezení, architekti Jaroslav Sedlák a Jakub Kopec nezapomněli na bezbariérový přístup, který podtrhuje, že k umění může přistoupit úplně každý. Posuvné bary uvnitř kavárny jsou pak skutečným specifikem Prahy, která se tak při různých akcích přizpůsobuje a přetváří v prakticky řešenou, velkou místnost. Provokativní název Praha (prahavbrne.cz) byl podle zakladatelů sdružení neplánovanou trefou do černého při psychografické hře s myšlenkou přenést jedno místo do úplně jiného města – stejně jako prvky jednoho uměleckého žánru do druhého. Jen málokdo tuší, že umístění bezprahové kavárny v Pražákově paláci nebylo podnětem k pojmenování, nýbrž jeho vysvětlením, jež se vynořilo až společně s hosty i brněnskými patrioty, kteří se nad Prahou v Brně pozastavili.
Namísto zkušených kavárníků se vedení ujali architekti, historici a uměnomilci z různých oblastí a možná i proto není nabídka „pražská“, nýbrž plná lokálních specialit od dodavatelů, kteří dokazují, že jídlo je v podstatě krásné užité umění. Do výběru současné expozice tak patří Slavkovské pivo, Pálenka Žufánek, po celém Brně oblíbené dorty od Děvčete u plotny nebo paštiky od Matyho Chálky v elegantních i praktických skleničkách, a káva ze slovenské pražírny Coffee sheep, z níž pochází i originální nápoj Kakauko – konopný proteinový nápoj slazený cukrem z kokosových květů.
Naprosto unikátním kouskem vznikajícím přímo v „Praze“ z neuvěřitelné zásobárny nápadů a kreativních kombinací Kláry Eliášové jsou nanuky Praha. V nabídce bývá například jablkový se skořicí, rýžovým pudinkem a karamelem, hruškový s máslem z vlašských ořechů, čokoládou a včelím pylem nebo hroznový s gruzínskou brandy Askaneli. Počet příchutí a receptů se rozšiřuje stejně jako jejich popularita. Tak jako Praha v Brně otevírají nový pohled na staré umění v moderním kabátu, používají staré technologie k vytvoření nových chutí, prezentují experiment v tom nejlepším světle a dávají příležitost každému hostu, aby ochutnal a našel si to svoje.
Visiting editors a kolektivní dramaturgie
Praha servíruje i speciální menu pro všechny, kteří mají zájem o tuzemské i zahraniční časopisy věnující se architektuře a mediální kultuře. Objednat si můžete v kavárenské knihovně, která se sice skládá pouze z několika regálů, ale která se pyšní ochutnávkami z Japonska nebo USA, jež nejsou tak snadno k dostání. Současně se tato malá knihovna rozrůstá i o prodejní věci, především o publikace ze světa současného umění a urbanismu (ERA21, Smart Cities aj.) nebo literaturu pro děti. Jedním z projektů stavějícím most mezi velmi blízkými světy architektů a editorů zahraničních časopisů o architektuře je program Márii Topolčanské a Šárky Svobodové „Visiting editors“, v rámci kterého jsou zahraniční editoři zváni do Brna, aby se setkali a navzájem inspirovali s (nejen brněnskými) českými architekty a teoretiky.
Program sdružení 4AM funguje na principu kolektivní dramaturgie – každý člen vnáší do „scénáře“ své vize, nápady a znalosti z oboru. Hlavním těžištěm činnosti je urbanismus, technologie architektury, italská architektura, nová média, ale i experimentální hudba a audiovizuální dílny pro děti, které našim nejmenším představují kreativní práci s novými médii a jejich využití při tvorbě hudby nebo propojení zvuku a obrazu. Nevelké menu kavárny vyvažuje opravdu široké rozpětí a zaměření akcí celého spolku. Koncerty elektronické hudby v dramaturgické koncepci Prokopa Holoubka a Barbory Šedivé, která kulturní prostor Praha zároveň vede, hudební workshopy pro děti, promítání filmů s diskuzí, politologické přednášky Marka Čejky a jiných odborníků, sociologické otázky, ožehavá témata současné společnosti, autorská čtení, řízené degustace, divadelní a taneční vystoupení, dopravní PubQuiz a koncerty nominovaných účastníků či držitelů hudebních cen Vinyla umožňují otevírat umělecké prostředí i pro laiky ze široké veřejnosti. Koná se tu taky například Pecha Kucha Night, a to v rámci Bienále grafického designu.
Praha v Brně je místem konání různých urbanistických akcí jako například křtů tématicky příbuzných časopisů, knih či sympozií. Zmiňme alespoň symposium experimentální a digitální architektury Pavilon1 nebo Vyrob si své město, což bylo prosincové sympozium a diskuzní večer zaměřený na company towns - moderní městská sídla, stavěná ve 20. století v úzké návaznosti na dominantní průmyslové podniky.
Praha je jakýmsi dynamickým bodem v centru Brna, jehož program je režírován dnešním světem, světem umění a kolemjdoucími, kteří hledají otevřený prostor pro vyjádření individuality a zároveň uspokojení přirozené potřeby kolektivního sdílení s lidmi napojenými na stejnou vlnu. A věřte, že v „Praze“ naladíte opravdu hodně stanic, které se vzájemně neruší.
Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha