Život

„Že jsem gay, je jen okrajovým jevem“

Foto: ©

Lesby a gayové v Křesťansko-demokratické unii (CDU)

Konzervativní a homosexuál: jde to dohromady? Pro členy Pracovní skupiny leseb a gayů v CDU (používající zkratku LSU) není tato kombinace v rozporu. Zatímco uvnitř strany se stále ještě prudce diskutuje o otevření manželství a přijetí adopčního práva pro homosexuální páry, lobby uvnitř strany, která právě o něco takového usiluje, se rozrůstá. Ne ve všech německých spolkových zemích je však LSU uznávanou pracovní skupinou. Berlín a Braniborsko představují výjimku.

Foto: © Martin Och
Martin Och je krajským předsedou „Pracovní skupiny leseb a gayů v CDU (LSU východ)“. © Martin Och

Martinu Ochovi je 21 let, je členem CDU – a je gay. „Je to součástí mé osobnosti jako mé jméno,“ říká student a budoucí učitel, který se k Pracovní skupině připojil v roce 2010. Od konce roku 2011 je Martin krajským předsedou LSU-východ. Tato skupina je se svými 150 členy největší z regionálních zastoupení spolkové LSU.

Martin už mnohokrát slyšel otázku, jak se může jako homosexuál ztotožňovat s konzervativními hodnotami CDU. „Jsem členem CDU, protože stojím za hodnotami a politickými rozhodnutími této strany. To, že jsem gay, je jen okrajový jev, na kterém bych mé členství ve straně nečinil závislým,“ vysvětluje tento student. „Také v SPD (Sociálně demokratické straně Německa) a ve Straně zelených existují výhrady vůči homosexuálům,“ tvrdí s důrazem. „Otázka homosexuality není specifickým problémem CDU/CSU (Unie Křesťansko-demokratické unie a Křesťansko-sociální unie. Pozn. redakce: srovnatelné s českou KDU-ČSL). Vždyť i červeno-zelená koalice před deseti lety využila příležitost k prosazení homosexuálního manželství stejně tak málo.“

To, že právě červeno-zelená koalice v roce 2001 uzákonila registrované partnerství osob stejného pohlaví – a to proti hlasům konzervativní Unie, na Martinově loajalitě vůči CDU nic nemění. Martin především kritizuje tehdejší vládu za něco jiného: „Registrované partnerství není ani jedno, ani druhé. Neznamená zrovnoprávnění homosexuálních partnerství s manželstvím muže a ženy. Dnešní opozice tedy ještě donedávna sama nedokázala prosadit v současnosti požadovaný zákon.“

Foto: © soukromý archiv

Heinrich a Salvatore zpečetili v červnu 2011 v Kolíně nad Rýnem své „registrované partnerství“. © soukromý archiv

„Homosexuální manželství neexistuje“

Důkaz, že jeho strana právě prochází proměnou, vidí Martin v iniciativě několika poslanců z frakce Unie v německém Spolkovém sněmu. Ti požadovali uprostřed parlamentních prázdnin zavést pro registrovaná partnerství stejné daňové výhody, kterých si užívá manželský svazek. „Za to LSU bojovala několik let. To si rozhodně můžeme připsat jako úspěch.“ Ústředním tématem LSU je kromě zavedení adopčního práva také otevření manželství homosexuálům. „Je až s podivem, kolik lidí v Německu hovoří o homosexuálním manželství (tzv. Homo-Ehe). Přitom manželství tohoto druhu v Německu ještě stále neexistuje, pouze registrované partnerství. Muž s mužem nebo žena s ženou mohou být v Německu pouze „partneři“, ne manželé.“

Jak překonané a zastaralé je nerovné zacházení s homosexuálními a heterosexuálními páry, zjistil také Spolkový ústavní soud. Na začátku srpna 2012 padl verdikt, který přesně odráží Martinův názor: rovněž vidí homosexuální manželství v souladu s křesťanským světonázorem Unie. „V každém případě jde o vzájemnou péči.“


Foto: © privat

Heinrich a Salvatore: „Doufejme, že dosáhne diskuse o daňovém zrovnoprávnění dobrého konce… Ať už to prosadí jakákoli politická strana!“ © soukromý archiv

Právo na adopci také pro homosexuální páry

To je také Martinův argument, když agituje za adopční právo pro gay a lesbické páry. Prosadit se to podle něj musí jak uvnitř strany, tak také ve společenském dialogu, ve kterém by mohly obě strany předložit své argumenty a výhrady. „V demokracii nejde o to uspokojit každého, nýbrž nalézt ta nejlepší řešení pro většinu populace. Tím se vyznačuje lidová strana,“ připomíná Martin své straně jistou povinnost. Jelikož to byla donedávna především CDU/CSU, která se stavěla váhavě až odmítavě k rovnoprávnosti homosexuálů.

Martin současně vehementně oponuje argumentům z vlastních stranických řad, jež jsou proti právu homosexuálů na adopci dětí: „Předně nejde o zásadní adopční právo. V LSU panuje jednota, že nikdo nemá právo na dítě, ale že při rozhodování, jaká rodina smí dítě adoptovat, jde výlučně o blaho dítěte. To může být v rodině, v níž jsou rodiče homosexuální, zaručeno stejně tak jako u heterosexuálních párů.“

Foto: © LSU Ost

Vůz LSU na Christopher Street Day 2012 v Berlíně. Zleva doprava: Martin Och (regionální předseda LSU východ), Kai Wegner (člen Spolkového sněmu, generální sekretář CDU Berlín), Stefan Evers (člen Zemského sněmu, zástupce předsedy frakce a mluvčí pro queere politiku), Frank Henkel (starosta a senátor pro vnitřní záležitosti a sport města Berlín, zemský předseda CDU Berlín), Jan-Marco Luczak (člen Spolkového sněmu), Matthias Steuckhard (LSU, zemský předseda Berlín). © LSU východ

LSU lobuje tedy nejen ve svých vlastních politických řadách, nýbrž také ve spolupráci s dalšími gay a lesbickými organizacemi. „Snažíme se samozřejmě ukázat velkou účast – například na jednotlivých přehlídkách jako Christopher Street Day v našem kraji.“ Pokud jde o toto téma, projevuje se u Martina přece jen špetka konzervatismu. Domnívá se, že gay a lesbická scéna nese určitou část viny na tom, že ve společnosti ještě existují výhrady vůči adopčnímu právu homosexuálních párů. „Možná by měla gay komunita na Christopher Street Day vystupovat méně provokativně, pokud chtějí ve společnosti získat široký souhlas se zmíněnou formou adopce. Být hlasitý a výstřední je sice krásné – avšak ne vždy užitečné.“

Isabelle Daniel
překlad: Viktor Poštulka
 
Copyright: Goethe-Institut Praha
srpen 2012

    Registrované partnerství

    Od roku 2001 mají homosexuální páry v Německu možnost uzavřít tzv. registrovaného partnerství. Zákon o tomto svazku je výsledkem iniciativy červeno-zelené koaliční vlády pod vedením Gerharda Schrödera. Často se toto soužití chybně nazývá „homosexuálním manželstvím“. Přitom mohou páry, které mají status registrovaného partnerství, užívat právní ochranu srovnatelnou s běžným manželstvím. Některá práva, která platí pro manželství mezi ženami a muži, se však na registrované partnerství nevztahují – to se týká například v německých manželstvích často používaného společného zdanění manželů (tzv. splitting), jakož i adopčního práva.

    V roce 2010 bylo Spolkovým statistickým úřadem evidováno zhruba 23.000 registrovaných svazků. To představuje 37 procent všech osob stejného pohlaví,  které v Německu sdílejí společnou domácnost.

    Právní diskriminace homosexuálů má v Německu dlouhou tradici. Teprve v roce 1994 byl zcela odstraněn § 175 trestního zákoníku, který od roku 1872 trestal sexuální činy mezi muži.

    Další články k tématu

    Sto šestnáct tváří demokracie
    Klára Bulantová absolvovala stáž v německém Spolkovém sněmu. Vypráví o setkání mezi čtyřma očima, kterého se účastnilo očí deset, buddhovském úsměvu a řešení konfliktu na Blízkém východě.

    Lesby a gayové v Křesťansko-demokratické unii (CDU)
    Konzervativní a homosexuál: jde to dohromady? Pro členy Pracovní skupiny leseb a gayů v CDU (používající zkratku LSU) není tato kombinace v rozporu.

    V předsálí parlamentu
    Neziskovka LobbyControl provádí kritické prohlídky o lobbyngu po vládní čtvrti v Berlíně. Ukazují ulice kolem Spolkového sněmu jako prodloužené kuloáry parlamentu.

    Hledání demokracie
    Aydin Akin žije v Berlíně již 45 let. Zažil dvanáct voleb do Spolkového sněmu – ovšem pouze jako pozorovatel. Akin nesmí v Německu volit. Proti tomu protestuje... na kole.

    Vysněná práce: poslanec
    Vždycky ho zajímala politika. Teď se chce Dennis Hasselmann (19) sám stát politikem. A nemíří zrovna nízko: jednoho dne chce zasednout jako poslanec ve Spolkovém sněmu.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...