Život

Žádné výjimky!

Foto (Ausschnitt):  European People's Party, CC BY 2.0

Tymošenková není jedinou obětí

Foto (výřez):  European People's Party, CC BY 2.0
Julija Tymošenková, 2010. Obraz z jejích lepších dní. Foto (výřez): European People's Party, CC BY 2.0

Dávno upozadilo zpravodajství o probíhajícím ME v kopané bojkot této sportovní události ze strany některých evropských politiků. Německá kancléřka Angela Merkelová se může v jistém smyslu považovat za jistou průkopnici bojkotu, kterým chtěla spolu s předsedy spolkových zemí a ministrem zahraničních věcí protestovat proti vazebním podmínkám Julije Tymošenkové, dřívější premiérky Ukrajiny.

Merkelová sice pořád ještě hrozí, že se turnaje nezúčastní, zatímco komisaři Evropské unie či francouzský president Francois Hollande návštěvu ME na Ukrajině již definitivně vyloučili. Kancléřka byla ovšem jednou z prvních, která veřejně kritizovala nástupce Tymošenkové premiéra Viktora Janukovyče a žádala zmírnění vazby pro Tymošenkovou.

Je samozřejmě chvályhodné, když se politici zasazují o dodržování lidských práv – o to víc, když jejich starost sahá až k osudům jednotlivců.

Foto (výřez): Jennifer Boyer (jenniferboyer), CC BY 2.0
Kyjev zdraví návštěvníky EURA 2012. Mnozí významní evropští politici u toho ale nebudou. Foto (výřez): Jennifer Boyer (jenniferboyer), CC BY 2.0

Politická neutralita neexistuje

Požadavek některých sportovních funkcionářů, že sportovní turnaj není žádná politická akce a neměla by se tudíž stávat jevištěm diplomatických konfliktů, je rozhodně směšný. Tam, kde je běžné, že vlády fandí „svým“ týmům, nemůže být o politické neutralitě ani řeč. Kdo chce sport a politiku sledovat odděleně, je buď idealista anebo ignorant. Neboť prakticky neexistuje žádný jiný společenský fenomén než kopaná, který by vnitřní bezpečnost – za níž je zodpovědná právě politika – neovlivňoval víc.

Ostatně i sportovci se rádi pyšní tím, že napomáhají budovat sociální a kulturní mosty. Kdo argumentuje tímto způsobem, musí také připustit, že politika využívá sportovní události k tomu, aby buď sjednala nebo naopak zmrazila diplomatických styků. Nevyužít dočasnou senzibilitu vlastního obyvatelstva vůči určité zemi a neupozornit tím na tamní existující zlořád, by byla promarněná šance, jíž si demokracie nesmí dovolit.

Foto (výřez): Platforma Obywatelska RP, CC BY-SA 2.0
Polský premiér Donald Tusk na stadionu. Foto (výřez): Platforma Obywatelska RP, CC BY-SA 2.0

Udržet trvalou kritiku

Zasahování politiků do politiky států, které pořádají sportovní turnaje, je proto principiálně žádoucí. Kritik, který chce zůstat hodnověrný, musí však dbát na dvě věci:

Předně nesmějí existovat žádné výjimky – a už vůbec ne, když se jedná o lidská práva. To znamená, že mlčení na Olympijských hrách, které jsou pořádány v zemi ovládané diktaturou jako v Číně, a současně kárat ekonomicky bezvýznamnou Ukrajinu, působí jako pokrytectví.

Zadruhé by se politici měli snažit o to, aby jejich kritika neutuchala. Využít situace mistrovství Evropy a přimět vládce-autokrata k ustoupení je sice chvályhodné, ale pouze tehdy, když se situace politicky stíhaných osob v dané zemi změní dlouhodobě. Zájem médií o Ukrajinu opadne po ukončení ME během několika týdnů – v případě Azerbajdžánu, jenž v květnu pořádal soutěž Eurovision Song Contest, to lze vypozorovat již nyní.

Případ Tymošenková je případem řady neznámých obětí

To nejtragičtější, co by se v případě Ukrajiny mohlo stát, by bylo ustoupení Janukovyče ve věci Timošenková, což by si mluvčí bojkotu mohli přisvojovat jako svůj úspěch. Tragické proto, jelikož by to pro mnohé neznámé politické vězně, kteří jsou nespravedlivě zamčeni v ukrajinských věznicích, naprosto žádnou pomocí nebylo.

Foto (výřez):Piotr Drabik (drabikpany), CC BY 2.0
Maskoti ME v kopané 2012 se tváří, jakoby nic... Foto (výřez):Piotr Drabik (drabikpany), CC BY 2.0

Guido Westerwelle poukázal právem na to, že Julija Tymošenková nebude ani zdaleka jedinou obětí Janukovyčovy zvůle. Jenomže přesně tento dojem zprostředkovává chování západních politiků v případu Tymošenková. Poukázání její dcery Jevhenije na to, že politický protest potřebuje symboly – v tomto případě její matku -, je jistě pravda. Jestli je však Julija Tymošenková tou správnou kandidátku, na jejíž problematickou roli v postsovětské Ukrajině se stále poukazuje, je otevřenou otázkou. Ať už je cokoli pravdivé na obvinění, kvůli kterým sedí bývalá premiérka ve vězení, zaslouží si jako každý jiný člověk spravedlivé jednání a lidské. Pokud Janukovyč nezaručí obojí pro všechny ukrajinské občany, neměla by ani Angela Merkelová ani jiní demokratičtí politici na Mistrovství Evropy v kopané na Ukrajinu jezdit.

Isabelle Daniel
překlad: Viktor Poštulka
 
Copyright: Goethe-Institut Praha
červen 2012

    Další články k tématu

    Teplo pro Ukrajinu
    Obyčejný kluk z Brna Michal Kislicki, který si říká Kody, se jednoho dne vydal na Ukrajinu a už tam zůstal. Rozhodl se pomáhat lidem na Donbasu, kde je válka.

    „Zůstaneme, dokud nezemřeme“
    Pozoruhodný dokumentární film českého režiséra Jiřího Stejskala Jáma zachycuje boj jedné svérázné ženy s ukrajinským státem.

    Lidé jsou většinou dobří
    Vojtěch Boháč cestuje jen stopem. Delší dobu strávil v Rusku a na Ukrajině, odkud psal reportáže o situaci na Krymu a válce v Donbase.

    Láska je alfa a omega všeho
    Rostislav Strojvus vykonává humanitární pomoc na Ukrajině. Působí jako kněz v Olomouci a sám pochází z Ukrajiny. Rozhovor o životě v zemi, kde se právě válčí.

    „Na dálku je to ještě drásavější, než být přímo ve víru dění“
    Khrystyna (25) a Mykola Maksymenko (27) se do Německa z Ukrajiny přestěhovali v roce 2011. Jako teenageři se účastnili „Oranžové revoluce“ v roce 2004. Deset let poté byli nuceni dramatické události na Euromaidanu sledovat na internetu.

    Lipsko – Lvov a zpět
    Mistrovství Evropy v kopané? To už je minulostí. Věznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové? Západními médii do značné míry zapomenuto. Vzpomínka na zemi i lidi v pozadí fotbalového mistrovství Evropy.

    Žádné výjimky!
    „Případ Tymošenková“ a chování západních politiků. Komentář.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Smát se všemu navzdory...
    ... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

    Má dáti | dal
    Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...