Utopie

Peníze pro všechny

Foto: Generation Grundeinkommen, CC BY 2.0
Za „největší otázku světa" na „největším plakátě světa" roku 2016 v Ženevě se iniciativa Generation Grundeinkommen dostala až do Guinnessovy knihy rekordů. Foto (výřez): Generation Grundeinkommen, CC BY 2.0

V lednu 2017 v Nizozemsku odstartovalo experimentování se základním nepodmíněným příjmem – jako předběžný vrchol desítek let snažení jednoho charismatického sociologa.

Na ten březnový den Joop Roebroek nikdy nezapomene. Venku se opatrně ukazuje jarní slunce a uvnitř nizozemský politolog a sociolog prožívá jeden z nejkrásnějších momentů své kariéry: „Byl to milník!“

Se zástupci dvou desítek nizozemských městských úřadů tehdy seděl u jednoho stolu: úředníci městské správy, městští radní, vědci a zaměstnanci sociálních úřadů. Ti všichni se sklánějí nad dokumentem se směrnicemi, které jim Roebroek předložil jako základ. Po šesti hodinách 65letý vědec slyšel slova, o nichž si dosud mohl nechat leda tak zdát: „Dobře, zkusíme to.“

„To“ je zavedení základního nepodmíněného příjmu: nápad, který se v mnoha evropských zemích zvažuje už desetiletí – zrušit sociální podporu a místo toho každý měsíc každému dát určitý obnos peněz, aniž by se za ně očekávala nějaká protislužba – a nehledě na to, zdali má daný jedinec zaměstnání, nebo ne.

„Čekat na politiku nemá smysl.“

Tak daleko to zatím nikde nedošlo – ani v Nizozemsku. Ale ono památné sezení v březnu 2015 přece jen vedlo k tomu, že od ledna 2017 čtyři okrsky mohou začít poskytovat basisinkomen, jak se základnímu příjmu v Nizozemsku říká: Groningen, Tilburg, Utrecht a Wageningen. Ministerstvo sociálních věcí tento krok konečně schválilo. „Konečně!“ raduje se Roebroek. „Tím pádem jsme my Nizozemci první, u kterých se tam úplně nahoře v politice něco dalo do pohybu.“

Vlastně není divu, připadá mu. Nikde prý nejsou podmínky příhodnější než v malém, flexibilním Nizozemsku, které je navíc otevřené inovacím. „Velkým zemím jako Německu takové převratné uvažování jde mnohem hůř,“ míní Roebroek. Tento rezolutní a charismatický muž je ve své zemi jedním z nejdůležitějších průkopníků základního příjmu. Nikdo se tak intenzivně a dlouhodobě tímto tématem nezabýval jako on: v 80. letech jako badatel na Univerzitě v Tilburgu, kde o základním příjmu sepsal první studii; v uplynulých letech jako předsedající institutu MIES, laboratoře pro sociální a ekonomické inovace v Groningenu: Prostřednictvím crowdfundingu MIES zajistil, že první dva Nizozemci dostávali basisinkomen – po dobu jednoho roku 1000 euro na měsíc. Anne van Dalen je jednou z nich: „Mám mnohem více svobody žít tak, jak chci,“ říká sekretářka bez práce z Den Haagu, která hodlá etablovat jako umělkyně na volné noze. „Moje finanční rezervy na to nestačily.“ Také dalším Nizozemcům chce MIES tímto způsobem zprostředkovat základní příjem: „Čekat na politiku nemá smysl,“ říká Roebroek.

Sociální dynamika díky finančním jistotám

Pro Roebroeka je tradiční sociální podpora „nástrojem, jak lidi disciplinovat a udržovat v malosti“. Ovšem 100 neúspěšných žádostí o práci podle něj zlomí i absolventa odborné vysoké školy – o obyčejném dělníkovi nemluvě. „Základní příjem naproti tomu lidi z jejich pasivity osvobozuje.“ Tím, že třeba založí firmu nebo se přihlásí na rekvalifikační kurz. Hlavní argument odpůrců – dostávat peníze jen tak bez protislužby lidi uvrhuje do skutečné pasivity a zleniví – smetává ze stolu slovy: „Naopak – základní příjem rozproudí sociální dynamičnost. Lidé mohou rozvíjet svůj talent, žít jinak a jinak se k sobě chovat. Protože mají finanční jistotu.“

Nechce slyšet ani o druhém argumentu proti, že zavedení základního příjmu údajně není financovatelné: „Rozličné formy sociální podpory by se následně prostě zrušily – a v důsledku toho by se zavřely i sociální úřady. Tím by se ušetřily miliardy.“ Za dobu svého snažení tento angažovaný Nizozemec už našel spoustu stoupenců v řadách spoluobčanů, kteří s ním táhnou za jeden provaz: občanská iniciativa „Burgerinitiatief Basisinkomen 2018“ tak sesbírala 40 000 podpisů, které jsou potřebné k tomu, aby se parlament nějakým tématem začal zabývat.

Občanskou neposlušností proti podmínkám vlády

Otevřeně se k základnímu nepodmíněnému příjmu doposud ovšem nehlásí žádná z etablovaných nizozemských stran. I sociálně liberální vláda premiéra Marka Rutteho má obavy. Čtyři města – Utrecht, Groningen, Wageningen a Tilburg – smějí od 1. ledna 2017 se základním příjmem experimentovat také jen za určitých podmínek: odpadá povinnost hlásit se o pracovní místa, sociální podpora se mění v základní nepodmíněný příjem, kromě toho si příjemci sociálních dávek smějí přivydělávat. „Přesněji vzato se jedná o experimentování s tradiční sociální podporou,“ říká Roebroek, který je na jednu stranu rád, že se na úrovni vlády konečně něco dává do pohybu, na druhou stranu nešetří kritikou: „Až příliš omezené!“ Neboť experimentování se nemá konat plošně, ale poskytnout základní příjem jen vybraným osobám.

Také daná města již protestovala. Chtějí zajít mnohem dál a základní příjem hned zavést ve všech čtvrtích s vysokou nezaměstnaností, „protože teprve potom se ukáže sociální dynamičnost“, tvrdí Roebroek. Přes to všechno zůstává optimistický. Ne nadarmo Nizozemci platí za národ buřičů, který si jen nerad něco nechává předepisovat: „Některé městské úřady už oznámily, že se chtějí trénovat v občanské neposlušnosti.“

Kerstin Schweighöfer
Pracuje jako nezávislá zahraniční zpravodajka o Beneluxu pro německá média v Nizozemí. Přispívá do rozhlasových stanic ARD, „Deutschlandfunk“, „Focus“ a umělecký magazín „art“.

překlad: Yvona Vašíčková

Creative Commons Lizenzvertrag
Dieser Text ist lizenziert unter einer Creative Commons Namensnennung - Weitergabe unter gleichen Bedingungen 4.0 International Lizenz.
září 2016
odkazy k tématu

Nepodmíněný základní příjem

Nepodmíněný základní příjem (NZP) je koncept finančního transferu, při kterém každá osoba dostává od státu zákonem stanovenou peněžní částku, aniž by za to musela poskytovat protislužbu. Existují různé modely NZP, které se liší například výší podpory, způsobem financování nebo okruhem příjemců. Shrnutí nabízíme tady: Nepodmíněný základní příjem: Co je to?

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Další články k tématu

Pro bezstarostnější spánek
Když je 12 x 1000 víc než 12 000. Díky projektu Můj základní příjem se lze zbavit starostí na celý rok – výhrou nepodmíněného základního příjmu 1000 eur měsíčně. Slosování se může zúčastnit každý.

Peníze pro všechny
Sociální podpora je „nástrojem, jak lidi udržovat v malosti“, říká Joop Roebroek. Díky němu odstartovalo v Nizozemsku experiment, aby v budoucnu třeba byly sociální dávky zbytečné.

A co je to ta „nepodmíněnost"?
Dostávat pravidelně peníze, aniž by člověk hnul prstem? To je sen každého. Ale nemusí to být jen sen. Jenže: Jak by se něco takového mohlo a mělo financovat?

„A kdo bude makat?“
Úvaha z pozice člověka, který zažil život bez domova a příjmů v klasickém slova smyslu: Prodavač Nového prostoru Zdeněk Straka píše o myšlence nepodmíněného základního příjmu.

Spodina – to jsme podle definice my
Publicistku Undine Zimmer vychovala šetřivá, sečtělá matku bez práce. Život pro ni byla dřina, ale proč přesně – to dlouho nedokázala říct.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...