Druhý hlas

… a proč je „důležitější“

© Bundeszentrale für politische Bildung/bpb

Ströbele je výjimka. O tom není pochyb. Člověk stále slýchává, že druhý hlas je „důležitější“. Právě výsledek druhých hlasů totiž rozhoduje o složení parlamentu, o poměru křesel v německém Spolkovém sněmu. Podle podílu druhých hlasů se totiž rozděluje všech 299 zbylých křesel – na rozdíl od přímých mandátů, které se určují poměrným systémem.

Podle podílu druhých hlasů je každé straně přidělen určitý počet ze všech 598 křesel německého parlamentu. Přitom se už započítávají i křesla získaná přímými mandáty z prvních hlasů. Příklad: Strana XY má díky podílu z druhých hlasů nárok na 100 křesel. 30 kandidátů této strany přitom ve svých volebních okrscích získalo přímý mandát. Zbylých 70 křesel, na které má strana ještě nárok, obsadí kandidáti z kandidátek v jednotlivých spolkových zemích. Na hlasovacích lístcích se proto v pravém sloupci (sloupci pro „druhý hlas“) pod jménem strany uvádějí i jména kandidátů, kteří jsou na předních místech kandidátky v příslušné spolkové zemi.

Většina (větších) stran je sice aktivních po celém Německu. Ale v každé ze 16 spolkových zemí sestavují takzvané zemské kandidátky. O tom, kolik poslanců může do parlamentu vyslat jaká spolková země, rozhoduje počet jejích obyvatel. Další příklad se stranou XY. Tato strana získá 10 procent druhých hlasů jak ve spolkové zemi s největším počtem obyvatelstva - Severním Porýní-Vestfálsku, tak v Meklenbursku-Předním Pomořansku, tedy v zemi s menším počtem obyvatel. Do Spolkového sněmu se tak nakonec dostane víc kandidátů strany XY ze Severního Porýní-Vestfálska než z Meklenburska-Předního Pomořanska, přestože strana získala v obou spolkových zemích stejný podíl druhých hlasů.



1. První hlas 3. Pětiprocentní klauzule
Patrick Hamouz
překlad: Martina Stejskalová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Prag
září 2013

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...