Kultura

Jak porazit chobotnici totalitního aparátu

Falcon, ČR

Film Ve stínu je příběh nové české detektivky

Foto: Falcon, ČR
„Ve stínu“ se odehrává ve výbušné době před měnovou reformou v roce 1953 a otevírá i téma vykonstruovaných monstrprocesů s režimu nepohodlnými. © Falcon, ČR

Česko na podzim 2012 zahalil film Ve stínu. Očekávanou detektivku vedle masivní reklamní kampaně doprovázela i „šeptanda“ o mimořádně zdařilém kusu, který má ambice zabodovat i na evropském a celosvětovém trhu, a hodnocení recenzentů se vyšplhalo do nadprůměrných výšin. Snímek se po několik týdnů drží v čele žebříčku návštěvnosti českých kin. Navíc se Česká filmová a televizní akademie rozhodla, že temnou detektivku vyšle do boje o Oscara. Vše je nejspíš potvrzením výjimečnosti Ondříčkova díla a také představuje asi ohromnou satisfakcí pro tvůrčí tým. Je tomu tak?

Než se minulý rok na jaře rozjely kamery, režisér Ondříček a producent Kryštof Mucha sháněli čtyři roky finance. Natáčení se dvakrát odkládalo. Scenárista Marek Epstein sedmnáctkrát přepisoval scénář. Sedmdesátimilionový rozpočet nakonec musely pokrýt i zahraniční zdroje. Film je tak koprodukcí Česka, Slovenska, Polska a Izraele. Prostředky poskytl i evropský fond Eurimages. Vznikl tím pádem „evropský“ film, který osloví i diváky za hranicemi a nebude jen provinčním dílkem, které zahraniční publikum nepochopí? V jistém smyslu takřka stoprocentně.

Detektiv v baloňáku

Středobodem výpravné detektivky s přesahem do reálií Československa 50. let 20. století je policejní kapitán Hakl (Ivan Trojan). Ten vyšetřuje zdánlivě obyčejnou krádež v klenotnictví. Z vloupačky se ale velmi rychle stane citlivý případ, o který se začnou zajímat i nejvyšší složky komunistického státního aparátu. Incident je totiž možná operací vládnoucího establishmentu, která má očernit jistou skupinu obyvatel. Od Hakla případ přebírá Státní bezpečnost i tajemný policejní specialista z NDR major Zenke (Sebastian Koch známý z oscarového snímku Životy těch druhých), který se navíc přistěhuje do domu, kde Hakl žije s manželkou a malým synem. Poněkud workoholický Hakl se ale případu nevzdává. A začne vyšetřovat na vlastní pěst.

Foto: Falcon, ČR

Ondříček do českého filmu vrací postavu detektiva v baloňáku. © Falcon, ČR

Základní příběhová kostra nezní zrovna nesrozumitelně. Ondříček do českého filmu vrací postavu detektiva v baloňáku, který kouří jednu cigaretu za druhou a zpátky do práce dokáže odejít i od teplé večeře. Nemá smysl zmiňovat, že Hakl si jde v podání skvělého Trojana pro Českého lva. Stylizaci postavy ještě podepírá stylizace celková. Ve stínu pokračuje v tradici filmu noir, ve kterém oprýskanou Prahu neustále bičují proudy deště, skřípající pavlače se noří do tmy kvůli výpadkům proudu a v zamlžených podnikových kantýnách obědvají sígři, co se po mariáši porvou venku na dvorku. Neutěšenou šeď ještě násobí všeobjímající komunistický moloch. Ondříček tohle všechno dokonale přenesl na plátno. Film Ve stínu v první řadě skvěle vypadá. Desítky milionů jsou na plátně vidět, iluze 50. let je obdivuhodná a výprava je oslavou perfekcionismu. V maximálně „vypiplané“ řemeslné stránce jsou Ondříček a spol. jednoduše světoví.

Světová však není detektivní zápletka. Když v jednom z rozhovorů s Davidem Ondříčkem zaznělo, že při realizaci měl na paměti i thriller Davida Finchera Se7en (Sedm) , divák očekává podobnou scenáristickou rafinovanost či dějovou soudržnost. Dějová linka Ve stínu je ale trestuhodně přímočará, nikde se neuzlí a k vyvrcholení směřuje poněkud bez překvapení. Film proto moc negraduje a nedokáže tak ani stoprocentně strhnout. Vinu možná nese zmíněné přepisování scénáře i fakt, že finální verze nachystaná na premiéru se ještě přestříhávala, což zpozdilo uvedení o půl roku.

Foto: Falcon, ČR

„Ve stínu“ pokračuje v tradici filmu noir. © Falcon, ČR

(Ne)politický

Ačkoliv se Ve stínu odehrává ve výbušné době před měnovou reformou v roce 1953 a otevírá i téma vykonstruovaných monstrprocesů s režimu nepohodlnými, nelze jej označit jako politické drama. V každé minutě se film hlásí k tradici thrillerů, detektivek, k odkazu silných postav a k napětí. Což je osvěžující. Hlavní sdělení filmu se pak mohlo omezit „jen“ na obrazné znázornění ohavnosti komunistické moci či absence právního státu. Ondříček však přesto svým snímkem říká v tomto směru trochu víc. „Tati, jak můžeš porazit chobotnici, když je neporazitelná?,“ ptá se syn Hakla svého otce. „Těžko, pokud to ale budeme pořád a pořád zkoušet, možná ji oslabíme a jednou se objeví někdo, kdo ji porazí,“ odpovídá Hakl. Banální. Platné však vždy a všude, nejen v Československu 50. let 20. století. A dokonale funkční. Patetická závěrečná scéna o „zrození hrdiny“ i proto vůbec neruší.

Anketa

Čím je film pro vás výjimečný?

  • Eva Führerová, 20 let, studentka
    Ve stínu mě po velké reklamní kampani trochu zklamalo, čekala jsem víc. Ondříčkův film je ale přesto povedený, nenudila jsem se ani na chvíli. Nejen jako studentku Právnické fakulty mě potěšilo, že film otevřel i téma zinscenovaných monstrprocesů 50. let. Ve filmu byla vina svalena na židovskou obec. Právě totalitní zvůle a šílená nespravedlnost v soudních sítích by se měla stále připomínat. Ve stínu tak učinilo nenásilnou, poutavou formou.
  • Jakub Smutný, 22 let, student
    Pro mě tím, že je jedním z mála českých filmů, které mě zajímaly a šel jsem na ně do kina. Jinak mě už ale nebaví, že se u nás pořád točí filmy z období socialismu. V jiných ohledech to pro mě moc výjimečné není. Prostě taková klasická dobová detektivka, která by se mi spíš hodila do nějakého televizního seriálu. Akorát má hodně dobré herce. Ale do boje o Oskary bych poslal něco zajímavějšího, netradičního, třeba letní Polski film.
  • Vladan Vaněk, 23 let, student
    Podle mě se absolutně vymyká současné filmové produkci v Česku. U nás se ve středním proudu točí hlavně prvoplánové komedie, kdežto Ondříček se nebál natočit detektivku s prvky filmu noir. Na mě ten film mezi všemi těmi "vděčnými" Vejdělky a Hřebejky působí jako relativně odvážné a originální dílo, čehož si cením.

Copyright: Goethe-Institut Praha
říjen 2012
odkazy k tématu

Další články k tématu

Lovkyně
Film „Odnikud“ německého režiséra tureckého původu líčí tažení za mstou ženy, která při atentátu neonácků přišla o muže a dítě. Film si ukousl velké sousto. Možná příliš velké?

Kouzlení se lvy
Film Masaryk vypovídá nejen o historii národa, ale také o muži, jenž se vyrovnával s vážností jména svého otce. Zasloužil si 12 českých lvů, díky kterým se stal nejúspěšnějším filmem v této soutěži?

Manželství po 35 letech
Helena Třeštíková se svojí kamerou 35 let sledovala manželský pár. V jejím dokumentu spolu s nimi zažijete úplně všechno: lásku, děti, ambice, hádky, násilí. A taky že to jde všechno nějak zvládnout.

Oscar pro Toniho?
Nacismus, STB, rozdělení země na východ a západ. Smutná minulost dominuje německé filmy, které se rok co rok posílají do souboje o Oscara. Toni Erdmann je jinak. Má přesto šanci na Oscara?

„Nechtěli jsme další milý český film“
Točilo se (téměř) bez peněz, zato se spoustou trpělivosti a díky dobrým přátelstvím: Menandros a Thaïs je prvním českou experimentální sandálovo-milostnou akční road movie.

Co se stane, když se Hitler vrátí?
Ve filmu Už je tady zas si Hitler podmaňuje současné Německo. Nedávno měl tento film premiéru v českých kinech.

Zabít Baarovou doslovností
V českých kinech právě dávají hned dva filmy věnované Lídě Baarové, herečce a milence nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse. Zájem publika je obrovský. Právem?

Ztraceni v Mnichově
Nový film Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově dekonstruuje s humorem mýtus o Mnichovské dohodě jako o největší zradě na českém národu.

Shořet kvůli svobodě
Na to se čekalo dlouho: Hořící keř je snímek o sebeupálení Jana Palacha a boji jedné advokátky za Palachův odkaz.

This Ain‘t California
Skejťáci v NDR? Těžko se tomu věří, přesto tomu tak bylo, a projížděli se po asfaltu na svých prkýnkách mezi socialistickými stavbami.

Marisa a její boj
Na tričku má napsáno „Nacistická nevěsta“, příštím tetováním si chce na lopatce zvěčnit Adolfa Hiltera. Je jí teprve dvacet, ale nad svým životem ztrácí kontrolu. Recenze filmu Kriegerin (Bojovnice).

Alois Nebel – další čestný občan Jeseníku
Alois Nebel se vypracoval z komiksového miniseriálu, přes tři komiksové knihy až na plátna kina. Napůl komiks a napůl film baví návštěvníky kin příběhem málomluvného, zamyšleného a podivínského výpravčího.

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...