Jak vypadá Evropanka?

Foto: © Anna Pospěch DurnováFoto: © Anna Pospěch Durnová
Anna Pospěch Durnová je mladá, smýšlí proevropsky a je úspěšnou vědkyní. Foto: © Anna Pospěch Durnová

Je mladá, smýšlí proevropsky a je úspěšnou vědkyní. Narodila se v Brně, ale dnes žije a pracuje ve Vídni, delší dobu ale strávila ve Francii a Velké Británii. Nyní Anna Pospěch Durnová kandiduje za českou Stranu zelených do Evropského parlamentu.

Vaše webová stránka se jmenuje evropanka.com. Jak se vaše evropská identita projevuje?

Necítím se pouze jako Češka, ale taky ne pouze jako Vídeňanka nebo Rakušanka. Pokaždé když jsem přemýšlela o své identitě, došla jsem k závěru, že se cítím jako Evropanka. Myslím, že nejsem jediná. Když to řeknu banálně: dnešní mladí studenti vyjíždějí do Evropy v rámci Erasmu, zamilují se, zůstávají v cizině, zakládají rodinu. Tito lidé pak neradi spadají do nějaké škatulky, cítí, že už nejsou jen jedné jediné národnosti. V budoucna pak budeme mnohem více muset přemýšlet o tom, jak s tímto aspektem zacházet.

Nepřipadá vám divné kandidovat do voleb do Evropského parlamentu za českou stranu, když žijete ve Vídni?

Ne, právě to mi připadá evropské. Nejsem jediná, kdo někde vyrůstal, jinde studoval a úplně jinde pracuje a má rodinu. Evropa dokáže víc než jen přemýšlet v rámci národnostních škatulek, je to potřeba, protože bude nutné vytvořit důchodový systém nebo rodičovský příspěvek pro občanky a občany EU. I na to jsem svojí kandidaturou chtěla upozornit. Kromě toho jsem osobně poznala, že člověk si sebe sama a svůj původ uvědomí mnohdy teprve v zahraničí. Ze strategického hlediska lze tvrdit, že je lepší dobře znát svého partnera při jednání, ne jen domácí terén.

Jak si představujete ideální Evropu?

Pokud by Evropa byla tolerantnější, vzdělanější a emancipovaná, pak by to byla Evropa, ve které se mi dobře dýchá. Byla bych ráda, kdyby bylo možné aktuálně probíhající kritiku evropských institucí spojit s tím, že neztratíme naději v tuto tolerantní, vzdělanou a emancipovanou Evropu. Měli bychom otevřeně a efektivně diskutovat o tom, jak by se situace měla vyvíjet dál, aniž bychom si Evropu idealizovali. Zároveň tento úkol nesmíme vzdát.

Jak se stane, že se mladá žena na počátku své úspěšné vědecké kariéry jakožto politoložka rozhodne pro kariéru političky?

Pocházím z „druhého“ břehu. Zabývala jsem se politickými institucemi a občanskými hnutími a vědecky zkoumala emoce, které politika v lidech vyvolává. Mým úkolem je pozorovat a zkoumat chování politiků. Proto mě vždycky lákalo vyzkoušet, jaké to je být sama pozorována. Zároveň mi připadá přehnané hovořit o sobě nyní jako o političce. Nechci, aby mě někdo škatulkoval.

Co tedy stojí na vaší vizitce?

Svojí evropskou identitou chci ukázat, že Evropu lze definovat i pozitivně. Kromě „evropanka“ bych si na svoji vizitku napsala „ politička work-in-process“. Beru to prostě jako takový pokus a budu jej evaluovat ve volbách do Evropského parlamentu. Poté budu mít dvě možnosti: Jedna z nich je, že ve svém konání budu pokračovat a stanu se političkou. Další možnost spočívá v tom, že zůstanu vědkyní. Ať už to bude jakkoli, věřím, že díky tomu politice lépe porozumím v její komplexnosti. A o to mně vlastně vždycky šlo ze všeho nejvíc.

Volební výsledek Zelených v evropských volbách 2014

Zelení se do Evropského parlamentu nedostali, hlasovalo pro ně pouze 57.000 voličů. Celkem tedy získali 3,8 procenta všech hlasů. Protože platí pětiprocentní hranice úspěšnosti, proto nedostali žádné křeslo v Evropském parlamentu.

Doplnění, 26. května 2014

Rozhovor vedla Magdalena Schluckhuber
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2014
odkazy k tématu

Anna Pospěch Durnová

Anna Pospěch Durnová se narodila v Brně a od roku 1997 žije v Rakousku. Roku 1998  úspěšně odmaturovala v Brně. Roku 1999 odmaturovala taktéž ve Vídni, kde také začala studovat. Ve Vídni studovala politologii a absolvovala doktorát, dále studovala v Brně romanistiku a germanistiku a získala doktorát v oboru komparatistiky. Kromě toho studovala na Sorbonně v Paříži. Od roku 2008 píše jako zahraniční zpravodajka pro různá česká média a angažuje se v boji za multikulturalismus a proti pravicovému extremismu.

Nová generace politiků

Politici se v České republice těší menší úctě než uklizečky – tedy přinejmenším dle průzkumů veřejného mínění. Politické strany si zase stěžují na očividný nedostatek nastupující generace. Mladí politici se ovšem objevují: naděje současné i budoucí politiky. jádu pár z nich vyzpovídalo v této sérii portrétů, která vzniká ve spolupráci s týdeníkem „Prager Zeitung“.

#1 Tradice zavazuje - Tereza Procházková / KDU-ČSL

#2 Můj táta (a) Klaus - Martin Pánek / Svobodní

#3 „Proč vlastně nemyslet utopicky?“ - Lennart Onken / DIE LINKE  („Levice“)

#4 Objev pomalosti - Matěj Stropnický / Strana zelených

#5 Poslankyně bez nálepky - Markéta Adamová / TOP 09

#6 Touha být pirátem - Ivan Bartoš / Pirátská strana

#7 Do boje v evropských volbách vyráží Vietnamec - Nguyen Cong Hung / ODS

#8 Jak vypadá Evropanka? - Anna Pospěch Durnová / Strana zelených

#9 Ještě Evropa a potom pryč - Kateřina Konečná / KSČM

#10 Vysněná práce: poslanec - Dennis Hasselmann / CDU (Křesťanskodemokratická unie Německa)

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...