Smíšená čtyřhra | Visegrádská čtyřka

Naše naděje umírá poslední

Illustration: © Ulrike Zöllner

#16 | SLOVENSKO

Minulý týden slovenská policie informovala, že slovenského novináře zavraždil bývalý policista. V klubku korupce a mafiánských struktur toho ale zůstává až příliš mnoho nevysvětleno, píše Michal Hvorecký.

Milá Terezo, milá Moniko, milý Mártone,

myslím, že tak jako si generace mých rodičů pamatuje 21. srpen 1968 a vstup vojsk Varšavské smlouvy, moje generace nezapomene, co dělala 21. února 2018. Ten večer totiž byli ve svém domě v západoslovenské vesnici Veľká Mača devítimilimetrovou zbraní zastřeleni slovenský investigativní novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Oběma bylo pouhých 27 let. Mladý pár, který měl krátce před svatbou, byl během pěti minut popraven pod vlastní střechou: Ján byl usmrcen dvěma kulkami do srdce, Martina byla zabita výstřelem do hlavy – zepředu.

Tato brutální vražda vyvolala na Slovensku masové demonstrace: Proti korupci, proti zneužívání evropských dotací a proti zkorumpované politické elitě, jež zemi morálně zruinovala.

Sedm měsíců po činu jsou důkazy proti zadrženým velmi závažné.

Minulý pátek, 28. září 2018, se v ulicích Bratislavy opět shromáždily tisícovky lidí. Pod heslem „Nezapomeneme, neodejdeme“ došly až k sídlu Národní rady a požadovaly úplné objasnění obou vražd.

Podle informací policie se Kuciakův vrah jmenuje Tomáš Szabó. Szabó není úřadům neznámý, neboť od léta 2006 do počátku roku 2015 sám pracoval jako policista, dokonce i jako vyšetřovatel. Za nájemnou vraždu Jána Kuciaku mu měla údajná zadavatelka, 44letá překladatelka z italštiny Alena Zsuzsová, zaplatit 70.000 eur. Spolu se svými pravděpodobnými komplici, bývalým vojákem (!) Miroslavem Marčekem a Zoltánem Andruskó, který fungoval jako řidič a spojka, sedí domnělý vrah od konce minulého týdne ve vyšetřovací vazbě.

Kuciak krátce před svou smrtí v sérii reportáží vylíčil, jak nesmírně zkorumpované jsou vládní kruhy, jak mafie postupně okrádá Slovenskou republiku o peníze daňových poplatníku, jak ilegálně čerpá agrární dotace a vytvořila si spojení do okolí mezitím odstoupivšího předsedy vlády Róberta Fica.

Sedm měsíců po činu jsou podle generálního prokurátora Jaromíra Čižnára důkazy proti zadrženým velmi závažné. Podle policejního prezidia našli totiž příslušní speciální vyšetřovatelé i zatčených i munici totožnou s tou, která byla použita při vraždě Kuciaka a Kušnírové.

Moji spoluobčané si budou moci vydechnout teprve tehdy, až bude objasněno komplexní pozadí propojení vrahů s vrcholnou politiku a státními tajnými službami.

Přesto: Moji spoluobčané si budou moci vydechnout teprve tehdy, až budou obvinění právoplatně odsouzeni a bude objasněno komplexní pozadí propojení vrahů s vrcholnou politiku a státními tajnými službami. Nestane-li se tak, bude čím dál tím více Slováků ztrácet důvěru v právní stát, protože až příliš mnoho otázek zůstalo dosud nevysvětleno: Kdo dal Aleně Zsuzsové zelenou, aby u profesionální vraha objednala vraždu? Mnozí se domnívají, že překladatelku, jež navíc pracuje jako dosti úspěšná manažerka, nastrčily dosud neznámé osoby v pozadí, které se cítili Kuciakovými rešeršemi ohroženy.

K hlavním podezřelým od samého začátku patřil zkorumpovaný podnikatel Marián Kočner, bezskrupulózní oligarcha, který po celé léta bydlel přímo vedle Róberta Fica v luxusním obytném komplexu v bratislavském Starém městě. Až do svého zatčení v červnu 2018 byl Kočner považován za člověka s dokonalými politickými konexemi.

Ján Kuciak mu opakovaně předhazoval obchodní vztahy s ministrem vnitra Robertem Kaliňákem, který mezitím rovněž odstoupil. Kuciak podal na základě svých rešerší v roce 2017 na Kočnera trestní oznámení. Nesmírně bohatý představitel elity starých oligarchů zase veřejně prohlásil, že bude na reportéra sbírat „špínu“ a několikrát ho bezohledně a veřejně ohrožoval. Zní to téměř jako přitažené za vlasy, ale: Kočner a Alena Zsuzsová se dobře znají – už léta! Kočner je dokonce kmotr jejího dítěte!

Příslušný speciální prokurátor musí zůstat z bezpečnostních důvodů v anonymitě, nesmí být natáčen ani fotografován.

Ano, kmotr! Tohle označení se dokonale hodí k jednomu z nejmocnějších bossů v zemi, který po kolapsu východního bloku nashromáždil pohádkové jmění a peníze využil k tomu, aby dostal pod kontrolu i politické páky a mocenské struktury založené na rodinných vztazích – a to na konto mnoha řádných středních podnikatelů, jež svými nezřídka násilnými převzetími dostal do kolen.

Ano, Kočner je až příliš dobře známý. I proto musí příslušný speciální prokurátor zůstat z bezpečnostních důvodů v anonymitě, nesmí být natáčen ani fotografován.

Nejnaléhavější otázky zůstaly dosud nezodpovězeny. Je nezbytné, aby byl případ bezezbytku objasněn. Naše naděje umírá poslední.

Michal Hvorecký
překlad: Michaela Škultéty

3. října 2018
Copyright: ostpol.de | n-ost e.V.


Smíšená čtyřhra #15 | Maďarsko
Dilema, jemuž neutečeš
Smíšená čtyřhra #17 | Česko
Kompost na radnici!


Ve smíšené čtyřhře zaznamenávají veřejnou debatu ve svých zemích Michal Hvorecký (Slovensko), Tereza Semotamová (Česko), Márton Gergely (Maďarsko) a Monika Sieradzká (Polsko). Zkoumají témata jako je dnešní význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice.

Goethe-Instituty v Polsku, Česku a online magazín jádu zveřejňují příspěvky série sloupků s přátelským svolením a v kooperaci s ostpol – platformou pro informování o východní Evropě.

    Michal Hvorecký

    Michal Hvorecký (* 1976) je spisovatel a překladatel. Na podzim roku 2018 vyjde v nakladatelství Tropen/Klett-Cotta jeho nový román Trol. Jeho knihy byly přeloženy do deseti jazyků. Michal Hvorecký se věnuje také překladu beletrie a divadelních her z němčiny do slovenštiny (Robert Walser, Martin Pollack, Dea Loher). Žije se svojí rodinou v Bratislavě, kde pracuje v tamním Goethe-Institutu.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...