Změna klimatu „Ekologickou diktaturu nepotřebujeme“

Téměř žádná auta, zato bohatý sociální život v zeleni: Mohla by městská budoucnost vypadat tak, jako během Dne dobrého života v Kolíně nad Rýnem? Foto (Detail): © Martin Herrndorf

Ochrana klimatu se během pandemie zdánlivě dostala do pozadí. V určitém ohledu to může dokonce přijít vhod: Představu, že by se museli vzdát způsobu života, který představuje plýtvání zdroji, vnímá řada lidí spíše jako ohrožení než jako šanci. Sociolog a vydavatel časopisu Futurzwei Harald Welzer si přesto myslí, že se lidé nechají přesvědčit o výhodách společnosti šetrné k životnímu prostředí.

Rok korony znamená také rok omezování sebe i ostatních – a lidé už toho mají dost. K ekologické transformaci je zapotřebí výraznějšího a trvalejšího odříkání. Lze o tom lidi vůbec přesvědčit?

Slovo odříkání podle mě není namístě. Jde o utváření, o to, aby se nám dostalo civilizačních výdobytků jako je svoboda a život v bezpečí. Neexistuje ovšem společenská změna, proti které by nikdo neprotestoval. To už je takový rituál. Lidem jde o zachování statu quo: Jakmile si někdo připadá ohrožený, začne protestovat.

Sociolog a sociální psycholog Harald Welzer vydává jako ředitel nadace Zukunftsfähigkeit také politický magazín „Futurzwei“. Sociolog a sociální psycholog Harald Welzer vydává jako ředitel nadace Zukunftsfähigkeit také politický magazín „Futurzwei“. | Foto (Detail): © Jens Steingässer

Potřebujeme něco na způsob ekologické diktatury, která předepisuje jasný způsob chování, abychom prosadili nezbytné změny?

Ne, žádnou ekodiktaturu nepotřebujeme. Ale společenský pokrok se nikdy neobejde bez konfliktů. Klidně si projděte celé moderní dějiny. Že dnes máme zákony o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, osmihodinový pracovní den, sociální pojištění – to všechno bylo třeba nejprve vybojovat. Tak to v moderní demokracii v právním státě chodí.

Není snad zapotřebí docílit toho, aby změnu akceptovaly široké vrstvy obyvatelstva?

Všeobecné přijetí je iluze. Je přece dětinské myslet si, že všichni pokaždé dostanou to, co chtějí. A pokud ne, znamená to, že politika je zlá. Podívejte se na vývoje, které nastaly v důsledku protestů. Podívejte se na debatu o feminismu a rovnosti pohlaví. Probíhá úplně jinak než ještě před třiceti nebo čtyřiceti lety. Tento pokrok byl těžce vydobyt, nedošlo k němu proto, že by všichni muži začali být najednou shovívaví.

Výrobci velkých SUV v reklamě slibují svobodu a komfort. Jaký příběh by mohl pozitivně doprovázet omezení konzumu?

Nerovnováha ve vnímání vzniká tak, že konzumní společnost o sobě bez ustání vypráví dobré příběhy, zatímco hnutí na ochranu životního prostředí a klimatu šíří jenom příběhy o zániku planety a skromnosti. Z komunikačního hlediska jde o obrovský problém. Je třeba mluvit jinak – mluvit o utváření, ne o zříkání se. K modernizaci společnosti máme přece skutečné důvody. Veřejnou mobilitu můžeme zorganizovat mnohem lépe. Můžeme zlepšit formy bydlení a lépe definovat venkov. A můžeme dosáhnout jiného zemědělství a potravinářství. K tomu bychom nepotřebovali ani jediný negativní argument.

Proč tedy ten příběh nikdo nevypráví?

My to ve Futurzwei děláme, ale podívejte se na předvolební boj: V programech stran zastoupených ve spolkovém sněmu není nic, co by souviselo s proměnou. To, co tam stojí, je všechno z 20. století. Jak má potom vzniknout pocit, že by bylo atraktivní a vzrušující se jako společnost proměnit? Panuje bohužel politika, která se řídí výsledky veřejného mínění, jenomže to je pouze nepochopený dodavatelský servis. Etablované strany musí vyprávět nové příběhy. Jestliže k tomu nemají odvahu, musí se toho ujmout občanská společnost.

Kdo musí zaskočit, pokud strany selhávají – třeba Fridays for Future?

Ujímají se toho občanská hnutí jako Fridays for Future, částečně ale také různá ekonomická odvětví, třeba finanční sektor. Tam je velkým tématem udržitelnost. I určité oblasti výroby se odklánějí od fosilních paliv. Některé části společnosti jsou mnohem dál než politika.

Mohou menšiny skutečně něco změnit?

Sociální hnutí jsou vždycky menšinová. Podívejte se na vliv Fridays for Future. Spolková vláda by nikdy neschválila klimatický balíček z roku 2019, kdyby tohle hnutí neexistovalo, a přece je to pouze drobná menšina.

Jak by mohla vypadat kulturní vize pro klimaticky neutrální společnost?

Chci, abychom mluvili o jiných věcech než o odříkání si a abychom přinášeli jiné hodnoty. O čem lidé mluví, když krátce před smrtí bilancují? Nikdo přece neřekne, že málo nakupoval na Amazonu. Lidé říkají – málo jsem mluvil se svým synem. Moc jsem se věnoval práci a málo rodině. Lidé mluví o vztazích, ne o konzumu. To je můj hlavní argument: nejdůležitější jsou vztahy, protože větší konzum neznamená větší štěstí. Existuje spousta krásných zážitků, které s konzumem nijak nesouvisí. Pokud lidé rozpoznají užitek ekosociální transformace, bude se jim líbit i tohle.
 

Mohlo by vás zajímat

Failed to retrieve recommended articles. Please try again.

Doporučení redakce

Failed to retrieve articles. Please try again.

Nejčtenější články

Failed to retrieve articles. Please try again.