O projektu

Hraniční pásmo

Ponořte se do příběhů plných špionáže, dobrodružných útěků a propagandy. Poznejte Prahu jako „hraniční místo“, zažijte zvláštnosti života na hranici a objevte československý vícejazyčný film.

Co dnes vlastně odděluje česko-německá hranice? Dva jazyky, různé mentality a kulturní zvyklosti? Hranici dnes můžeme překročit autem, vlakem nebo autobusem, aniž bychom ji vůbec vnímali. Současný přechod hranice mezi Českem a Německem není ničím výjimečný, naopak je plynulý, neprobíhají tu žádné kontroly, a tak lze z jedné země do druhé vycestovat bez celního prohlášení a zdlouhavého ověřování dokladů – ať už jde o odpolední výlet nebo o delší pobyt v sousední evropské zemi.

Jen obtížně si dnes lze představit přísnost a strnulost, s jakou byla právě tato hranice po podstatnou dobu své existence střežena. Dnes tak běžná záležitost, jako je výlet autem, mohla dříve stát člověka život. Hranice oddělovala obě země v době, kdy byla „národní příslušnost“ kritériem, které mohlo rozhodovat o životě a smrti. Po vyhnání německého obyvatelstva z české strany bezprostředně po válce zažívaly pohraniční regiony hlubokou strukturální proměnu. Později hranice oddělovala ideologie soupeřící o světovou nadvládu. Země na té druhé straně hranice byla vytouženým místem, anebo nepřátelským územím. Lidé, kteří bydleli jen pár kilometrů od sebe, se během dlouhé etapy její existence nemohli nikdy setkat a znali vzdálenější místa obvykle lépe než krajinu přímo za humny. V té době byla česko-německá hranice součástí „železné opony“, jež oddělovala dva ideologicky odlišné světy. A přesto – nebo právě proto – byla hranice a její obyvatelé dějištěm a tématem umění, zejména literatury a filmu, tématem, které implicitně zahrnovalo řadu otázek.

Právě médium, jakým je film, nabízí v tomto ohledu cenný pohled na to, jak byla hranice chápána – jednak přímo, na základě zobrazeného jednání, jednak prostřednictvím obrazného jazyka a znázorněných charakterů, především „těch z druhé strany“. Cenný je tento pohled mimo jiné i z toho důvodu, že může poskytovat dílčí vysvětlení pro stále ještě znatelné rozdíly, klišé, mentální dělicí čáry a jejich dynamickou změnu.

Hraniční pásmo – česko-německá hranice ve filmu je multiperspektivní a multimediální projekt Goethe-Institutu v Praze a občanského sdružení Antikomplex ve spolupráci s dalšími partnery. Tento projekt představuje neotřelý pohled na filmy z osmi desetiletí (nejen) německé (západní a východní) a české resp. československé filmové historie. Ponořte se do příběhů plných špionáže, dobrodužných útěků, propagandy a poznejte Prahu jako „hraniční místo“! Zažijte zvláštnosti života na hranici a objevte československý vícejazyčný film.

Tato webová stránka Vám nabízí úvod do tématu Hranice a film, informativní texty, články o 22 vybraných filmech, koncipované německými a českými filmovými vědci a kritiky, archivní snímky z filmů, trailery, detailní informace k pozadí projektu a další odkazy.

Brzy zde naleznete také zajímavosti k druhému modulu Hraniční pásmo na školách, v němž vznikne metodický materiál, jak pracovat s filmy ve školní výuce. Česko-německá hranice odděluje jazyky, mentality a kulturní zvyklosti, je historicky danou skutečností. Je však dnes také místem a symbolem dynamických změn, rozplývání jasných linií a živé výměny.

Na vzniku projektu se podíleli (v chronologickém pořadí):
Sven Grampp, Martin Nejezchleba, Klára Konečná, Alice Aronová, Barbara Bresslau.

Projekt realizují 2012/2013:
Angelika Eder, Klára Hošková, Ondřej Matějka a autoři, překladatelé a partneři projektu.

    Magazín Goethe-Institutu v České republice