Kultura

The First Sea

Izraelští aktivisté ukazují palestinským dětem moře

© Clara Trischler
Režisérka Clara Trischler u šálku čaje s palestinskými dětmi, © Clara Trischler

Někdy má člověk dobrý nápad a spoustu talentu k jeho uskutečnění – ale jediné, co ještě chybí, jsou peníze. Tak to ve filmovém průmyslu chodí často. Něco takového zažila i vídeňská studentka filmové školy Clara Trischlerová. Její první dokumentární film s názvem The First Sea (První moře) je téměř hotový. Pouze na postprodukci se zatím nepodařilo najít peníze. Proto se berlínská produkční společnost pokouší získat sponzorské dary prostřednictvím internetu.

Foto: © privatKdyž Sarita Sharmová vypráví o filmu The First Sea, chtěli byste dokument vidět hned. Berlínská producentka básní o atmosférické celistvosti, neobvyklém přístupu k obtížnému tématu a kreativním stylu. Již tři měsíce se Sarita stará o dokument mladé vídeňské režisérky Clary Tischlerové, která po svém pobytu v Izraeli napsala scénář ke svému prvnímu velkému filmu.

The First Sea je slovní hříčkou. Pokud slyšíte pouze název, můžete si pod ním představit první moře, nebo první pohled. Ve filmu jde o obojí.


Bojovníci za mír

Protagonistkami filmu jsou dvě palestinské dívky, Wafaa a Raneen ze Západního břehu Jordánu. Palestinci na Západním břehu nemají přístup k moři, ačkoliv autonomní palestinská oblast z valné části u Mrtvého moře hraničí. Proto organizuje izraelsko-palestinská aktivistická skupina Combattants for Peace pro palestinské děti, které doprovází několik Izraelců, cesty ke Středozemnímu moři, aby ho mohly poprvé v životě vidět. „Pro některé z nich je to též naposled,“ říká Clara Trischlerová ve své filmové upoutávce. Člověk tuší, že tento film nebude o žádných klišé, který předvídá blížící se usmíření mezi Izraelci a Palestinci.

„Tento nápad na mě velice zapůsobil. Film věnuje spoustu času a úsilí, aby divák pochopil situaci dětí na Západním břehu Jordánu. Současně se mění perspektivy. Film neříká: tohle jsou ti dobří a tohle ti špatní. „Naopak žije z ambivalence izraelské a palestinské společnosti,“ říká producentka Sharma, která se pro tento projekt rychle nadchla. „Film dává hlas těm, kteří se jinak nikdy ke slovu nedostanou: dětem, které jsou obětí událostí na Západním břehu Jordánu.“


Dvě dívky, dva příběhy

Jednu perspektivu ve filmu vyjadřuje dívka Wafaa, která se účastní výletu k moři. Na rozdíl od Raneen, která bydlí se svými rodiči v sousední vesnici a jíž není dovoleno doprovodit skupinu izraelských aktivistů k moři. Raneenin otec izraelským aktivistům nedůvěřuje. „Jeden den na nás střílejí a druhý den chtějí našim dětem ukazovat moře,“ formuluje ve filmové upoutávce schizofrenii, o niž si myslí, že ji na straně Izraelců pozoruje. Rodina Raneen žije ve vesnici, v níž se stalo tragickým rituálem, že tam každý pátek proti sobě stojí tváří v tvář násilní Izraelci a Palestinci. Mírumilovnost aktivistů Combattants for Peace do představy o Izraeli Raneenina otce nezapadá.

Jak narušený je vztah mezi Izraelci a Palestinci neutuchajícím násilím, ukazuje režisérka také na izraelských příkladech. Nechává mluvit izraelské rodiče, kteří ztratili svou dceru při útoku palestinských teroristů a proto mají rovněž vážné pochybnosti o mírovém dialogu jako otec Raneen.

Clara Trischlerová však nechce nikoho hodnotit. „Neexistuje zde žádný klasický vypravěč. Divák by si měl svou představu udělat sám,“ říká Sharma.

Finanzierung durch die Crowd

Než bude možné film divákům předvést, uběhne asi ještě trochu času. K závěrečnému doladění výrobního procesu chybí přibližně ještě 6.000 dolarů. Ty má za úkol sehnat Nina Riedelová. Tato kulturní teoretička napsala svou bakalářskou práci na téma kolektivní financování a tento systém chce v praxi otestovat. Její dosavadní zkušenosti jsou pozitivní. „Nejde jen o materiální podporu, nýbrž také o to získat od podporovatelů též zpětnou vazbu a nové nápady.“ Přes Twitter, Facebook a blog filmu www.indiegogo.com probíhají příspěvkové akce. „Kdo přispěje, získá také jistou protislužbu,“ zdůrazňuje Nina daný princip.

Protislužby jsou k mání za každý příspěvek od pěti euro. Ale především se podporovatel – bez ohledu na to, zda daruje peníze nebo nápady – stane podle slov Niny „součástí komunity, která přispívá ke vzniku úžasného dokumentární filmu.“

Isabelle Daniel
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
listopad 2012
odkazy k tématu

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Další články k tématu

Mládež v Terezíně
V roce 1929 se narodila Maud Beer v moravském Prostějově a od roku 1942 sdílela s dalšími 23 dívkami malý pokoj v terezínském ghettu. Dnes je jejím domovem Tel Aviv.

Všichni se na to zapomněli zeptat
Izraelský režisér Arnon Goldfinger (50) zamýšlel natočit dokumentární film o telavivském bytě svých zesnulých prarodičů – pro rodinný archiv. Místo toho se dostal na stopu překvapivémumu rodinnému tajemství.

Trochu Prahy v Tel Avivu
Jak se z českého stavebního dělníka stal majitel restaurace v Izraeli.

The First Sea
Izraelští aktivisté ukazují palestinským dětem moře.

Útěk před útokem
Bloger Ofer Waldman popisuje, jak prožíval raketový útok na Tel Aviv 16.listopadu 2012 se svou rodinou.

Očista v Izraeli
Hannina cesta je film plný klišé, který nedrží pohromadě.

Návrat do Země zaslíbené
Berlíňanka Manuela Shimberg se rozhodla pro aliju - emigruje do Izraele.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...