Zpravodajství o fenoménu „social freezing“ v německých médiích je bezmála obsesivní – nejpozději od chvíle, co firmy Facebook a Apple na podzim roku 2014 zveřejnily, že hodlají zaměstnankyním zaplatit zamrazení vajíček – jakožto příklad prorodinných opatření. V Evropě tato nabídka vyvolala vlnu pobouření, byla vnímána mimo jiné jako „zhoubný signál“. Firmy jsou prý „prolhané“, Spiegel Online pak jejich nápad označil jako „perverzní“.

Důvodem tvrdé kritiky je předpoklad, že firmám jde jen o to, aby zaměstnankyně „v nejlepších letech“ nepřestaly pracovat. Další argumenty proti „social freezingu“ se týkají především vysokého věku, ve kterém ženy později mají děti přivést na svět. V čem přesně má být jednodušší skloubit rodinu s prací místo začátkem třicítky v polovině čtyřicítky?

„Obrovská revoluce v lékařství“

Lékař věnující se problematice reprodukce Jörg Puchta z mnichovské reprodukční kliniky „Kinderwunsch Zentrum an der Oper“ pro tyto skeptické názory nemá pochopení. Social freezing je pro něj „reakce na hormonální pilulky“, jejíž zavedení v 60. letech bylo rovněž spojené s masivní kritikou. Díky této pilulce ženy podle něj dosáhli větší nezávislosti. Díky social freezingu je už tolik netlačí čas, nemusí řešit svůj věk.

„Ženy tak získávají větší moc. Tím, že vajíčka mohou použít v takovém stavu, v jakém je nechají zamrazit, získávají vládu nad svojí plodností. V medicíně to představuje obrovskou revoluci,“ říká Puchta. Kritiku social freezingu považuje za ideologicky motivovanou – podle něj vychází z antiamerických tendencí v Německu.

Přitom téma je méně americké, než by jeden čekal. Ani samotný pojem „social freezing“ nepochází ze Spojených států. Tam se používá čistě technický pojem oocyte cryopreservation nebo prostě egg freezing. Podle Puchty si od zavedení social freezingu v Německu v roce 2007 nechalo vajíčka zamrazit 1200 žen. A je jich čím dál více. Poté, co se firmy Apple a Facebook kladně vyjádřili k použití této metody v USA, se prý počet pacientek v jeho mnichovské klinice zdvojnásobil. „Právě je to šílený boom,“ vypráví lékař.

Pacientky nerady hovoří

Konkrétní ženy, které svá vajíčka nechávají zmrazit, v médiích (zatím?) téměř nevystupují. Přestože téma bývá pojednáváno často a vydatně, je spojeno s jistou stigmatizací. Proto ztroskotal i plán pro tento článek několik pacientek vyzpovídat. Ne že by žádné takové ženy nešlo najít, jen žádná z nich nebyla ochotná o důvodech svého rozhodnutí veřejně promluvit – ani anonymně.

„Rádi prověříme možnost, zdali by bylo možné zprostředkovat Vám nějakou naši pacientku, která absolvovala social freezing, abyste ji mohla vyzpovídat pro Váš článek,“ reagovalo oddělení styku s veřejností kliniky. Okamžitě však následoval dotaz, zda bude klinika Kinderwunsch Zentrum an der Oper v článku zmíněna jako „renomované“ pracoviště nabízející možnost social freezingu. Z rozhovoru s pacientkou tedy sešlo. Poté, co jsem vysvětlila, že mi nejde o to soudit renomé kliniky, jsem měla možnost vést rozhovor s Dr. med. Jörgem Puchtou.

Ženy, které na kliniku přicházejí s přáním zamrazení vajíček, popisuje jako „pragmatické, úspěšné a zaměřené na budování kariéry“. Většina z nich děti chce, ale ne na vrcholu své kariéry. Bývá jim v průměru kolem 30 let. Asi polovina z nich je ve vztahu, ale ne s mužem, se kterým by si přály založit rodinu. „Hodně pacientek mi to řeklo na rovinu. Takže evidentně věří tomu, že vhodný partner ještě přijde,“ vysvětluje Puchta.

Odkládat rozhodnutí

To, že tím pojmenovává argument proti social freezingu, Puchtovi nikterak nevadí. Odkládat rozhodnutí, neochota se vázat a iluzorní postoj, že si přece zaslouží něco lepšího, to jsou negativa, která kritici social freezingu vyčítají. Puchta tyto argumenty zná, příčiny této kultury ale nevidí v technických možnostech jako třeba zmrazení vajíček.

Prý se v zásadě jedná o preventivní opatření. Průměrně se zmražená vajíčka v nádobce naplněné dusíkem uchovávají pět let, pak se nechají rozmrazit. Ve většině případů bývá důvodem rozmrazení fakt, že dárkyně vajíček otěhotněla přirozeným způsobem, vysvětluje Puchta. Od roku 2007 měl ve své péči 31 těhotenství vzniklých díky social freezingu, v současné době provází pět těhotných žen. Pravděpodobnost, že žena otěhotní ze zamražených vajíček, je asi 50 procent, tvrdí lékař. Účelový optimismus? Jiní experti totiž vyrukovali s mnohem pesimističtějšími prognózami: v televizním pořadu ARD-Morgenmagazin vystoupila profesorka Marion Kiechleové, vedoucí bioetické komise bavorské státní vlády, a naději na dítě, které vzejde z vajíček, které byly odebrány ženě pod 35 let, odhadla na 8 procent.

Puchta na tuto námitku reaguje rozzlobeně. Závěry lékařky Kiechleové prý vycházejí ze zastaralého datového záznamu, který obsahuje také statistiky fertilizačních opatření, než byl social freezing roku 2007 zaveden. Osmiměsíční pravděpodobnost je potom hloupost. Puchta ujišťuje, že nejpozději při druhém fertilizačním pokusu žena většinou otěhotní. „Nemá to žádná rizika. Kdybych byl žena, udělal bych to stejné.“

Německé firmy na to jdou jinak

Některým velkým německým firmám se nápad zaměstnankyním financovat zmrazení vajíček nelíbí. „Nic takového neplánujeme,“ tak na můj dotaz reaguje komunikační oddělení v BMW. Ve firmě Siemens jsou na moji otázku připraveni o něco lépe. Tiskový mluvčí Michael Friedrich vysvětluje, že chystají co se prorodinné personální politiky týká, něco jiného.

„Jsme toho názoru, že bychom našim zaměstnankyním a zaměstnancům měli umožnit lepší podmínky věnovat se práci i rodině, pokud o to mají zájem,“ vysvětluje tiskový mluvčí firmy. Jako příklady takových family friendly opatření vyjmenovává flexibilní pracovní dobu, možnost pracovat z domova, jesle a školu v blízkosti pracoviště a příspěvek na hlídání.