Jaké důvody má Norsko pro to nebýt členem EU?

V první řadě panuje obava ze ztráty kontroly nad přírodními zdroji, kterými Norsko disponuje a které jsou signifikantní pro jeho ekonomiku. Dále je zde silná pochybnost ohledně toho, zda by směr norské regionální politiky v rámci EU mohl pokračovat.

Konala se v Norsku o členství v EU referenda?

V Norsku proběhla dvě referenda, v letech 1972 a 1994, a to s podobnými výsledky. V prvním volilo pro nečlenství 53,5 procent obyvatel a ve druhém 52,2 procent.

Jaké dohody má Norsko s EU?

Přestože je Norsko nečlenským státem EU, velmi úzce s ní spolupracuje a přijalo většinu jejích regulací. Obrazně řešeno je to, jakoby Norsko stálo jednou nohou v EU a druhou mimo. Norsko je otevřené všem praktickým cílům EU, jako by bylo jejím plnohodnotným členem unie, ale vyhrazuje si výjimku rybolovu a zemědělské politiky. Pro Norsko je klíčové členství v Evropské ekonomické zóně (EEA Agreement), jenž zahrnuje i členské země ESVO (Norsko, Lichtenštejnsko a Island), která vznikla v roce 1994. Jedná se o největší a komplexní dohodu, ke které se Norsko zavázalo. Norsko podepsalo dalších 73 dohod s EU (pokud se započítá ještě spolupráce na grantových programech, počet dohod činí 128). Mezi nejhlavnější patří dohoda o schengenském prostoru (1999), o Europolu, dohody korespondující s prevencí kriminality, Eurojust nebo Cepol.