Západní Balkán

Foto: Andreas Lehner 2014, CC BY 2.0Foto: Andreas Lehner 2014, CC BY 2.0
Budova v bosenském hlavním městě Sarajevo se opravuje s finanční podporou EU. Foto: Andreas Lehner 2014, CC BY 2.0

Na summitu v Záhřebu v roce 2000 Evropská unie všem státům tohoto regionu přislíbila možnost členství v horizontu příštích let. Cílem tohoto kroku byla stabilizace a mír v těchto zemích. Všechny země následně podepsaly Stabilizační a asociační dohody, což státům stanovuje rámec reforem, které musejí přijmout a na něž z EU dostávají finanční podporu, stejně tak jako přístup na evropské trhy. V současnosti však přístupová jednání zůstávají spíše na bodu mrazu.

Makedonie

V roce 2013 Evropská komise již popáté doporučila zahájit přístupové rozhovory s Makedonií a přiznala zemi i kandidátský status. EU vytýká Makedonii nezpůsobilost z hlediska ekonomiky a nejasné pozice na jednotném evropském trhu. Přístupová jednání blokují některé členské státy kvůli sporu o název „Makedonie“, který země vede s Řeckem.

Černá Hora

Černá Hora se po referendu v roce 2006 odtrhla od Srbska a od roku 2010 získala kandidátský status EU. Přístupové rozhovory země zahájila v roce 2012 a za svou měnu přijala euro.

Albánie

Země podala přihlášku ke vstupu do EU už v roce 2009, avšak status kandidátské země je podmíněn nutností provést řadu reforem, zejména například v oblasti funkčního právního státu.

Bosna a Hercegovina

Stabilizační a asociační dohody z roku 2008 byly podepsané v době, kdy se zlepšila spolupráce země s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a proběhla zásadní reforma státní správy. Bosna a Hercegovina dle každoroční zprávy Evropské komise dosáhla mezi hodnocenými zeměmi nejmenšího pokroku. Mezi hlavními představiteli země totiž neexistuje konsenzus o budoucím směřování země.

Srbsko

Země přistoupila v roce 2000 ke Stabilizačnímu a asociačnímu procesu EU a čerpá finanční pomoc, která šla samozřejmě ruku v ruce s reformami. Otevřená však stále zůstává otázka Kosova. Srbsko samostatnost své bývalé provincie neuznává, což se nelíbí EU, i když Kosovo neuznávají ani některé členské státy – Rumunsko, Slovensko, Španělsko nebo Kypr – a to zejména z důvodu jejich vlastních konfliktů s menšinami na jejich státních územích.

Nečlenství není vždy nevýhodou

Island
Země stojí na tenké hranici vstupu do Evropské unie už několik let. Hlavním motivem k podání přihlášky do EU byla finanční krize z roku 2008. více...

Norsko
O vztazích mezi Norskem a Evropskou unií mluví norský velvyslanec v Česku Jens Eikaas. více...

Švýcarsko
Z pohledu politicko-historické kontinuity Švýcarské konfederace se nečlenství v EU jeví jako relativně přirozený postoj. Přesto však jistou míru kooperace s evropským společenstvím projevilo. více...

Turecko
Členství Turecka v EU už několik let zvedá kritické debaty. Počítá se, že přístupové rozhovory by měly být ukončeny do konce roku 2014, avšak není vyloučeno jejich pozastavení. více...

Eva Pelikánová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2014

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...