Disociativní porucha identity  #MeetTheAlters

Jedná se o trend, který má šanci zasáhnout miliardy lidí: v částečně spektakulárních videích tiktokeři s disociativní poruchou identity ukazují různé stavy. Ale mají opravdu tuto diagnózu? V mnoha případech o tom lze pochybovat.

„Ahoj, jmenuju se Gabriel, je mi osmnáct a jsem kluk,“ pozdraví z koupelny obrýlený mladý tiktoker. Během příštích patnácti vteřin se seznámíme s 27–29letým mužem jménem Alistair, s šestiletou Emmie a s nebinárním devatenáctiletým Austinem. Fyzicky je ve videu přítomen jen jeden člověk, tvůrce videa @shootingstarprince, jenž si diagnostikoval disociativní poruchu identity (DID). Patří k tisícům mladých lidí, kteří se v posledních dvou letech se zkušenostmi s touto poruchou svěřují na sociálních sítích. Hashtag #DID má na TikToku více než dvě miliardy zobrazení.

Disociativní porucha identity (DID) podle výzkumů postihuje zhruba 1,5 procent světové populace. Způsobuje tento raketový nárůst počtu autodiagnostikovaných případů zvýšená informovanost? Jde o jakýsi „coming out“ těch, kteří dříve svou zkušenost neměli jak pojmenovat? Nebo je tento fenomén příznakem patologické potřeby generace Z cítit se jedinečně a získat uznání online?

Co je DID?

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders) disociativní poruchu identity, dříve označovanou za „mnohočetnou poruchu osobnosti“, definuje jako „narušení identity charakterizované dvěma či více odlišnými stavy osobnosti“. K „narušení identity“ prý také patří „výrazná diskontinuita pocitu sebe sama a pocitu dějinnosti, doprovázená souvisejícími změnami v hnutí mysli, chování, vědomí, paměti, vnímání, poznávání anebo ve smyslově-motorických funkcích“.

Roztříštění ega do různých osobností neboli „alterů“ (alter eg) je obvykle reakcí na trauma z dětství. Člověku umožňuje odpoutat se (disociovat) od určitých situací tím, že za sebe do světa vyšle lépe vybaveného altera. Alterové tudíž často plní různé role, například jako strážci, sexuální ochránci či nositelé traumatu.

Kdo jsou ti lidé na TikToku?

TikTok je pro tvůrce s DID oblíbená platforma, kde zveřejňují personalizované rekonstrukce DID dialogů, taneční výzvy a duety. Vznikly tak specifické DID trendy, například #Meetthealters (Seznamte se s altery). Tvůrce @jaffacake.bp v roce 2021 zveřejnil sekvenci o třech snímcích, v nichž představuje patnáctiletou Aoife (170cm usmiřovatelku), jednadvacetiletého Oriona (180cm ochránce) a Travise (170cm mladíka s ženským vystupováním, tzv. femboie).

Další tvůrce @thebeescollective pravidelně zveřejňuje obsah rozdělené obrazovky, kde proti sobě stojí dva alterové s označením uvádějícím jejich různá jména, věk, role i gender. Oblíbeným trendem je živé „přepínání“ zachycené na kameru. Alterové mohou mít různé pohlaví, různou genderovou identitu i různý věk a rasový původ. Zvlášť smutný je případ tiktokerky @searogue – v roce 2022 zveřejnila video, v němž pláče nad svou chystanou proměnou ženy v muže, po které bude ve větším souladu s mužskými altery ve svém systému.

Není neobvyklé, že alterové mají specifický přízvuk a svérázný projev i slovník. To sice automaticky nesvědčí o podvodu, ovšem jak uvádí klinický lékař a profesor Dr. Richard J. Loewenstein v článku Diskuze o disociaci (Disassociation debates: everything you know is wrong): Všechno, co víte, je omyl, „faktorové analytické studie obecně zjistily, že příznaky DID jsou nenápadné a skrývané“. „Rozvíjení ‚fascinujících‘ vnějších charakteristik jednotlivých stavů s různými jmény, šatníky, účesy, přízvuky apod.“ tedy „není pro diagnózu disociativní poruchy identity ani pro základní fenomenologii podstatné“.

Na videu o DID je obvykle tvůrce, který při prezentaci každého altera mění vzhled. Na jednom takovém videu se například tiktoker @cats_in_space_system proměnil z muže v nařasené košili a klobouku v nebeskou bytost Angel Dust s rozevlátými růžovými vlasy a bílým rouchem. Tento jev otevírá téma takzvaných fiktivů a faktivů. Řada alterů uživatele @cats_in_space_system jsou fiktivní postavy (fiktivové) z videoher nebo skuteční youtubeři (faktivové). Výjimečné není ani to, že tito uživatelé sociálních sítí mají i ne-lidské altery, od mořských panen po kočky. Ani to však u osob s DID není neobvyklé, v prvním zaznamenaném případu této poruchy z roku 1584 řadila Jeanne Fery ke svým alterům i Máří Magdalénu.

Tiktoker @lamb.sys má údajně přes 300 alterů, včetně démona jménem Velvet a postavy z japonské videohry Danganronpa, Peka Pekoyamy. Další tvůrce @renegadesys své altery, například vílu Avery s rozeklaným jazykem a jedenáctiletého Antikrista Adama, představuje pomocí ilustrovaných profilových karet.

Je disociativní porucha identity mýtus?

DID a další disociativní poruchy jsou bezesporu skutečností. Od dob Jeane Fery známe bezpočet ověřených případů, včetně sestry Bendetty z roku 1623 či Louise Viveta z roku 1863; Flora Rheta Schreiber pak v roce 1974 vydala knihu Sybil (Sybila), v níž podrobně popsala zkušenost Shirley Mason se životem s šestnácti alter egy. Průlomový případ se objevil v roce 2019, kdy Jeni Hayes požádala šest svých alterů, aby u soudu svědčili proti jejímu otci. Četné snímky skenování jejího mozku dokázaly, že při přepínání mezi altery se aktivovaly různé oblasti mozku.

Co když to tiktokeři jen předstírají?

Výskyt případů tak vzácného onemocnění se zdá být sporný. Podezřelé je i to, že drtivá většina tvůrců na TikToku si diagnózu stanovila sama a lékařské znalosti čerpá z videí na této sociální síti a z vláken na Redditu. Proto někteří ve svém profilu uvádějí, že oni diagnostikováni (dx’d) byli, aby se vyhnuli nařčení z „prolhanosti“.

Tvůrce s přezdívkou @obsidian_system svou autodiagnostiku hájí: „Nejde o to, že bychom diagnózu aktivně nehledali, ale o to, že musíme jednat s lékaři, kteří jsou tak očividně neinformovaní, že by nás diagnostikovat nedokázali.“ Uvádí i další překážky, které získání diagnózy brání, například peníze nebo nechápající rodiče.

Na nedostatečnou specializaci psychologů poukazuje i Dr. R. J. Loewenstein: „Náš obor se rozpoznávání traumatických poruch obecně neučí.“

Dalším faktorem, který vzbuzuje obavy, je performativní povaha obsahu tvůrců, v němž se objevují velmi různí alterové. Třicetiletá youtuberka Jess Mayer s diagnózou DID na svém kanálu MultiplicityAndMe (Multiplicita a já) vystupuje od roku 2015 a má čtyři mužské altery, z nichž jeden mluví americkým přízvukem. V jednom videu se zmínila, že masky různých alterů nemusí být na první pohled zřejmé: „DID je obranný mechanismus, a naše přepínání je proto relativně nenápadné.“ Vzápětí však zdůrazňuje, že každý systém je jiný.

Mladí lidé se snaží porozumět sami sobě

Hlavním faktorem, který v těchto případech svědčí o simulaci, je demografie. Tito uživatelé TikToku (tedy fyzické osoby zveřejňující obsah, nikoli údajní alterové) jsou v drtivé většině mladí dospělí nebo teenageři. Z biologického hlediska jde převážně o ženy, ovšem často se identifikují jako muži či nebinární osoby a oblíbenou kulisu videí tvoří transgender vlajka. To do velké míry svědčí o tom, kteří se snaží pochopit své vlastní já.

Mnozí z těchto tvůrců jsou – stejně jako řada jiných lidí – cosplayeři, citlivý člověk si však může vědomé převzetí role pro pobavení nebo odreagování se od reality snadno špatně vyložit. Tiktoker @lillunchboxxx pro tento jev vymyslel výraz „porucha identity při hraní rolí“, což je vědomé osvojení různých postav, aby co nejlépe odpovídaly vaší náladě.

A konečně, mnozí z těchto uživatelů TikToku mají fyzické a psychické potíže a jejich profily vypadají jako sáhodlouhé seznamy nemocí, jež mají světu co nejlépe ukázat jejich pravé já. Častý je u nich autismus, a lidé s autismem často obtížně navazují vztahy s jinými lidmi a obtížně chápou vlastní já. Přestože jedna porucha nepopírá druhou, zdá se pravděpodobné, že pocity odloučenosti a problematické zpracovávání složitých emocí mohou zranitelného člověka přivést k tomu, aby si diagnostikoval DID. Každý pocit může přiřadit jedinečné identitě a odpovědnost za její případné nežádoucí činy může odmítnout.

Vyslechněte nás

Zdá se pravděpodobné, že přestože někteří z těchto tvůrců využili sociální sítě k tomu, aby svůj problém pojmenovali a našli na něj lék, mnozí se zkrátka nasoukali do škatulky, která je odpovědí na jejich vnitřní bolest. Jak říká expertka na DIS Bethany Brand: „V některých z případech, o kterých v souvislosti s TikTokem vím, jde o lidi, kteří vskutku nemají kompaktní sebevnímání, nerozumí sami sobě a vztahují se k tomu, co viděli online.“

Disociativní porucha identity nejspíš není zdaleka tak rozšířená, jak tito tvůrci tvrdí, je však zřejmé, že v generaci Z a nejen v ní se svádí velký boj o duševní zdraví. Tito tiktokeři potřebují, aby je někdo vyslechl a vzal na vědomí, a potřebují pocit sounáležitosti s širší komunitou. Můžeme jen doufat, že ho časem najdou i offline.

září 2022