Odmítnutí masa | Peter Singer  „Žít eticky znamená také žít dobře“

Co přiměje člověka přestat jíst maso? A jak se žije s vědomím, že zvířata po celém světě trpí, zatímco většina společnosti jejich utrpení nevnímá? Cesta k odmítnutí masa může začít mnoha způsoby. Co vedlo filozofa Petera Singera k veganství a co pro něj znamená žít ve světě, kde je utrpení zvířat stále běžnou součástí každodenního života?

Vzpomenete si na konkrétní moment nebo impulz, kdy jste si řekl, že už nechcete jíst zvířecí maso, případně další zvířecí „produkty“?

Vzpomínám si na moment, který to všechno odstartoval. Bylo to v roce 1970, kdy jsem studoval na oxfordské univerzitě. Navštěvoval jsem tehdy přednášky z filozofie a položil jsem vyučujícímu otázku. Když hodina skončila, přistoupil ke mně jiný student a zeptal se mě, jestli jsem byl s odpovědí lektora spokojený. Byl to Kanaďan jménem Richard Keshen a do té doby jsme spolu nikdy nemluvili. Chvíli jsme si povídali, a protože byl čas oběda, Richard mě pozval, abych se k němu přidal v jídelně jeho koleje.

Šel jsem s ním a všiml jsem si, že se Richard při obědě ptá, zda je v omáčce na špagety, které byly hlavním chodem, maso. Když mu řekli, že ano, vzal si jen salátový talíř. Zeptal jsem se ho, proč nejí maso – v roce 1970 bylo velmi neobvyklé potkat vegetariána. Vyprávěl mi o intenzivních velkochovech – o tom, že většina zvířat, která jím, se nepohybuje volně po polích, ale je natlačena uvnitř v temných halách, kde se sotva může pohnout, a to vše jen proto, aby byla produkce jejich masa levnější.

To mě přimělo přemýšlet o etice pojídání masa. Trvalo ještě několik týdnů, než jsem maso přestal jíst úplně, ale jakmile jsem se rozhodl, už jsem se nikdy neohlédl zpět. O 55 let později vím, že jsem se rozhodl správně.

Co je pro Vás nejtěžší na životě se zvýšenou citlivostí k tomu, jak lidstvo zachází s přírodou a mimo-lidskými tvory?

Je samozřejmě smutné pomyšlení, že právě v tuto chvíli existují desítky miliard krav, prasat, kuřat a ryb, které hrozně trpí v přeplněných a nepřirozených podmínkách, v nichž musí žít. Ale protože na změně této situace spolupracuji s mnoha úžasnými lidmi z hnutí za práva zvířat, dává mi to zároveň pocit smysluplnosti a dodává to mému životu hlubší význam.

Věříte, že se někdy dočkáme konce utrpení zvířat a ničení přírody? A co by k takovému obratu podle Vás nejvíc pomohlo?

Věřím, že se toho lepšího světa, který jste popsali, nakonec dočkáme. Nebude to sice za mého života, ale možná k tomu dojde během životů mladých lidí, kteří čtou tyto řádky. Co by k tomu přispělo nejvíce? Uznání, že žít eticky znamená také žít dobře. Je to cesta k naplnění.

září 2026