Prevence závislosti Míň večírků = míň drog?

Míň večírků = míň drog? Foto: Reza Heydar via unsplash | CC0 1.0

Od počátku pandemie se konzumuje více alkoholu. Dokazují to německé studie. Proměnu závislostí – a to u drog legálních i ilegálních – pozorují i v Berlínském středisku prevence závislostí (Berliner Fachstelle für Suchtprävention), kde pracuje socioložka Anna Freiesleben. V rozhovoru hovoří mimo jiné o tom, kde je hranice rizikového konzumování a proč si společnost mylně myslí, že marihuana je neškodná droga.
 

Jak jsou na tom závislosti, které jsou během lockdownu hůře dostupné? Dochází u těchto závislých k přechodu na jiné drogy?

To je individuální. Například hazard lze nadále velmi snadno provozovat online, byť v Německu to není většinou legální. Ví se také, že k přechodu na jiné drogy dochází, když určité látky nebo preparáty už nejsou dostupné. Zároveň může být i přirozené, že hodně lidí teď například pije méně alkoholu, protože jim k tomu chybí společenské příležitosti. Jiní naproti tomu pijí možná více proto, že jim chybí sociální kontrola. Hlavně v Berlíně, kde jsou párty drogy poměrně běžné, může tím, že se párty nyní nekonají, dojít k tomu, že takoví běžní konzumenti nyní úplně přestanou drogy užívat.

Co se sociální kontroly týká, lze ji použít i v prevenci závislosti?

Je přinejmenším užitečné dostávat zpětnou vazbu od přátel, příbuzných, kteří například říkají: „Všiml jsem si, že toho hodně vypiješ. Změnil ses.“ Na druhou stranu v současné době dostáváme hodně dotazů od těch, co ve svojí rodině teprve nyní vnímají závislost, protože prostě tráví víc času doma.

Počet závislých na alkoholu v Německu se odhaduje na více než jeden milion lidí, každoročně umírá více než 120 000 lidí na následky kouření. Žádná ilegální droga tak velké dopady na společnost nemá.“

Podle čeho poznám já sama, jestli nejsem na něčem závislá – například v případě tak sdružovací drogy, jakou je alkohol?

Na to existují lékařská kritéria: jak velká je touha nebo takzvaný craving neboli bažení konzumovat? Jak vysoká je vybudovaná tolerance, dostavují se abstinenční příznaky, kolik toho člověk konzumuje? Zanedbává daný jedinec některé aktivity, aby konzumoval, myslí jenom na možnosti, jak se dostat k tomu, co konzumuje? Jedním z kritérií je taky ztráta kontroly. Pokud je určité množství těchto kritérií po určitý časový úsek splněno, hovoříme o závislosti. Předtím však existuje hodně mezistupňů. Právě co se alkoholu týká, v Německu dle odhadů 6,7 milionu lidí konzumuje rizikovým způsobem. To znamená, že konzumují pravidelně příliš mnoho, ale ještě nejsou závislí. To se však může rychle měnit, právě v krizích jako třeba nyní během pandemie. Doporučené množství alkoholu je mnohem nižší než to, co je definováno jako rizikový konzum.

Mám si dělat starosti, když pravidelně konzumuju více než doporučené množství alkoholu?

U chronického pití není od věci se zamyslet a zkusit si od toho dát pauzu. Hodně lidí to dělá například ve formě tzv. suchého ledna či únoru. Když člověk zjistí, že je pro něj těžké měsíc bez alkoholu vydržet, je třeba si začít dělat starosti.

Socioložka a expertka na prevenci Anna Freiesleben Socioložka a expertka na prevenci Anna Freiesleben | Foto: © Fachstelle für Suchtprävention Berlin gGmbH

Jsou pro společnost rizika ilegálních drog jistým způsobem markantnější?

To je určitě možné. V Německu ovšem největší škody napáchají legální drogy jako alkohol a tabák. Počet závislých na alkoholu v Německu se nyní odhaduje na více než jeden milion lidí, každoročně umírá více než 120 000 lidí na následky kouření. Žádná ilegální droga tak velké dopady na společnost nemá. Zároveň je to tak, že například co se tabáku týká, se toho hodně mění. Na rizika se v posledních letech hodně poukazuje, mimo jiné se používají odstrašující obrázky na krabičkách. Ze statistik je evidentní, že tato různorodá opatření opravdu vedla k tomu, že dnes kouří méně mladých lidí. Na druhou stranu máme tu ilegální drogu konopí, která je společensky velmi rozšířená. Jejích mnoha rizik si společnost vědoma není. Pořád dokola někde zaznívá, že na té člověk nemůže být vůbec závislý. To přitom ale není pravda.

Může být člověk fyzicky závislý na konopí?

Jistě. Může po ní mít i tělesné abstinenční příznaky. Dříve se říkalo, že na konopí nemůžete být závislí proto, že nebylo tolik silné. Dnes má jiné složení a je mnohem psychoaktivnější. Obsahuje dvě účinné látky – THC a CBD. Podíl psychoaktivního THC je dnes mnohem vyšší.

V Německu se vede velmi vyostřená debata o legalizaci konopí. Jak tuto debatu hodnotíte z hlediska prevence?

Je to rozhodně velmi důležitá debata, protože konopí je významné společenské téma. Hovoříme ale o debatě o regulaci, tedy o tom, že se zavede státní regulace, kdy se konopí podává plnoletým kontrolovaně. Kromě toho to může být jen část celého balíčku opatření, a k tomu by mělo patřit i to, že se do rozhodování zahrnou experti nejen na prevenci. Každé takové opatření by mělo jít ruku v ruce s posílením prevence, aby společnost byla dobře informovaná o případných rizikách konzumování.

Jaké výhody má taková státní regulace z hlediska prevence?

Například by se konečně začala řešit ochrana mládeže. Dealer se totiž neptá, kolik je tomu, kdo u něj nakupuje. Zároveň by ale mohlo dojít k tomu, že se na školách o marihuaně bude hovořit otevřeněji. Prozatím je tato diskuse velmi silně polarizovaná, přitom se nejedná o nic černobílého.
 

Prevence závislosti je možná díky politické a finanční podpoře ze strany státu.“

Panují nějaké regionální rozdíly, co se konzumu týká?

Z nemocničních statistik vyplývá, že například na venkově se lidé mnohem více opíjejí než v jiných velkých německých městech. V Berlíně je pak nesrovnatelně rozšířenější konzum párty drog než jinde. Naše pracoviště provedlo průzkum mezi žáky, který ukazuje na to, že s marihuanou se v Berlíně začíná mnohem dříve než jinde v Německu: v Berlíně je to v 14,6 letech, ve zbytku země ve 16,4 letech. Co se marihuany týká, je tedy prevence opravdu potřeba.

Existují nějaké vzory co se prevence závislostí týká?

V mezinárodním srovnání je za vzor považováno Švýcarsko. Má to několik důvodů. Prevence závislosti je možná díky politické a finanční podpoře ze strany státu. Ve Švýcarsku se jim tohle povedlo. Kromě toho udávají mnoho další trendů, například jsou vepředu i v tom, že tematizují propojení schopnosti žít a prevence závislosti.
 
Socioložka a expertka na prevenci Anna Freiesleben pracuje od roku 2016 v Berlínském středisku prevence závislostí (Berliner Fachstelle für Suchtprävention). Specializuje se na prevenci v oblasti digitálních médií a prevence závislostí v ohledu na sociální situaci daného jedince.

Mohlo by vás zajímat

Failed to retrieve recommended articles. Please try again.

Doporučení redakce

Failed to retrieve articles. Please try again.

Nejčtenější články

Failed to retrieve articles. Please try again.