Kariéra je jednou z nejdůležitějších oblastí života, která má potenciál změnit svět kolem nás. Je to cesta, jak můžeme využít své schopnosti a znalosti k dosažení něčeho většího než jen osobního úspěchu. Jak však hledat práci, která bude mít pozitivní dopad na společnost nebo na přírodu, a zároveň nás bude naplňovat?
Cesta ke smysluplné práci není tak přímá, jak byste možná čekali. Ano, může se jednat o práci v terénu, ať už pomáháte lidem bez domova nebo sázíte stromy, ale existují i méně přímé stezky s velkým dopadem.Smysluplně a spokojeně
Věnovat svůj čas práci s pozitivním dopadem je win-win řešení nejen pro společnost, ale i pro nás samotné. Minimálně to vyplývá z tzv. Job Characteristics Theory (JCT / teorie pracovních charakteristik) ekonoma Grega R. Oldhama a sociálního psychologa J. Richarda Hackmana. Míra, do jaké ovlivňujeme kvalitu života druhých, je jedním z pěti faktorů, které vedou ke spokojenosti v práci.A co zbývající čtyři faktory? Uspokojující práce by podle JCT měla zahrnovat oproti rutinnímu zadání pestré úkoly a výzvy, při kterých můžeme dostatečně uplatnit a rozvíjet naše vlohy a dovednosti. Chceme také zažívat pocit nezávislosti a svobody, tedy nastavovat si práci co nejvíc po svém. Nesmí chybět ani zpětná vazba, abychom se mohli posouvat a učit se z vlastních chyb. A nakonec je důležitý pocit završeného díla, když jsme součástí celého procesu a sledujeme, jak dopadl.
Nezůstávejme však jen u toho. Roli hrají i vztahy s kolegy a kolegyněmi, jak často zažíváme pocit hrdosti z úspěchu nebo zda netrávíme příliš času dojížděním. Naopak existují důkazy, že vnější odměny, například peníze, snižují vnitřní motivaci a brání nám, abychom měli ze své práce radost.
A co často doporučovaná orientace podle zálib a vášní? Ty v některých případech hrají svoji roli, ale podle výzkumu neziskové organizace 80,000 Hours bychom je neměli přeceňovat nebo si dělat těžkou hlavu, když nevíme, pro co vášeň vůbec máme. Mají pro to dobré argumenty. Pokud se omezíme na činnosti, které nás již baví, můžeme přijít o spoustu kariérních možností, které by nás mohly také bavit a rozvíjet. Jen o nich zatím nevíme, protože jsme je ještě nezkusili. Ani s vášní to není tak žhavé, protože se v průběhu let mění. Vzpomínáte si, do čeho jste byli zapálení před deseti lety? Já jsem například měla jednu etapu svého života vášeň pro sběratelství včetně víček od piva a vzorků toaletních papírů. Kdybych se jí zuby nehty držela, světu bych tím asi těžko pomohla.
Na cestě za velkým pozitivním dopadem
Zmiňovaná nezisková organizace 80,000 Hours je navázaná na univerzitu v Oxfordu a provádí výzkum, které kariéry mají největší pozitivní sociální dopad, a na základě tohoto výzkumu poskytuje kariérní poradenství. Jejich webové stránky, podcast nebo kniha Find a fulfilling career that does good jsou studnicí rad a tipů.Nutno dodat, že se zaměřují na kariérní cesty, které mohou mít největší dopad na řešení světových problémů, jako je bezpečnost umělé inteligence, pandemie, nukleární válka, změna klimatu, možný velký světový konflikt nebo pochopení a zlepšení rozhodovacích procesů v institucích. Kariérní cesty, které podrobně zkoumají, však mají přesah i do dalších vrstev sociální pomoci nebo do environmentální sféry, proto bych je ráda zmínila.
Mezi nejdůležitější cesty řadí působení v politice, pomoc s budováním efektivních neziskových organizací, výzkum, uplatňování neobvyklých dovedností a komunikaci, což zahrnuje žurnalistiku, tvorbu filmů, dokumentů, blogů, psaní knih a jiné způsoby předávání důležitých myšlenek a informací přesvědčivým způsobem. A co si představit pod neobvyklými dovednostmi? Během krize způsobené ebolou sehráli zásadní roli lidé se specializací, od které by to lidé z 80,000 Hours nečekali – antropologové. Věděli totiž, jak mohou pohřební praktiky ovlivnit přenos nemoci a jak je změnit a nákazu tím snížit.
Důležitý krok už během studií
Naši kariérní cestu často předurčuje studium, případně v to doufáme. Výběr oboru nebo tématu diplomové práce je sám o sobě oříšek, přitom i v akademické sféře a výzkumu můžeme mít velký pozitivní dopad. To si uvědomoval i David Janků, když v roce 2017 zakládal projekt Effective Thesis (Efektivní diplomové práce), který se rozrostl do osmičlenného týmu z celého světa. Pomáhá studentům při výběru tématu diplomové práce a směřují jejich pozornost do oblastí, které mají potenciál výrazně zlepšit svět. I oni vychází z výzkumu organizace 80,000 Hours a hnutí efektivních altruistů.Témata diplomových prací vybírají slovy Davida „na základě několika faktorů. Kolika osob se problém týká a jak moc? Kolik výzkumníků již na řešení problému pracuje? A kde by podle našeho názoru mohlo být dosaženo pokroku dalším výzkumem?“ Kromě již zmíněných světových problémů se doporučuje zaměřovat mimo jiné i na dobré životní podmínky zvířat, pochopení pokroku a změn nebo výzkum globálních priorit.
Jak předcházet krizi rozhodování
Už jsem zmínila, že se nemusíme při výběru kariéry omezovat našimi zálibami a vášněmi. Podle čeho se tedy orientovat, abychom nespadli do pasti rozhodování? Při porovnání různých profesí můžeme podle 80,000 Hours použít několik různých kritérií. Jak velký společenský dopad nám taková práce bezprostředně propůjčí? Jakým způsobem ovlivní náš společenský dopad z dlouhodobějšího hlediska? Pomůže nám rozvinout náš kariérní kapitál, dovednosti a kontakty, poskytuje příležitosti k rozvoji a zlepšení, abychom se mohli v budoucnu uplatnit ještě lépe? Odpovídá daná práce našim hodnotám?Zkuste se otevřít více možnostem, i když je nakonec ze seznamu vyškrtnete. Buďte zvídaví, bavte se s lidmi na různých pozicích a z různých odvětví, prozkoumejte různé role nebo organizace formou stáže nebo dobrovolnictví. Při rozhovorech zjistíte, že mnozí úspěšní lidé důvěřují i své intuici. „Řada projektů, kterým jsem nějakým způsobem pomohl na svět, je důsledkem toho, že si dokážu dovolit nevědět, jak projekt přesně dopadne, a prostě se jen snažit udělat jeden další krok, který dává smysl. A pak další,“ popisuje Ondráš Přibyla (42), který do České republiky přinesl Nenásilnou komunikaci, stojí za Úžasným divadlem fyziky (ÚDiF) a Fakty o klimatu. „Možná je v tom i jakési úsilí naslouchat světu (možná by někdo řekl ‚Bohu‘) a vnímat co už je tak nějak v prostoru zralé, pro co je potenciál, co se může stát. A tomu prostě pomoct, tím, že udělám tu část, kterou umím. Podobně to myslím mají jazzoví muzikanti: není to připravené a napsané v notách, ale když člověk dobře poslouchá, slyší, jaký tón má zahrát ještě předtím, než ho skutečně zahraje. A mám dojem, že něco takového se mi děje s těmi zdánlivě nesouvisejícími projekty. V určitý moment mám dojem, že něco ve vzduchu skoro dozrálo a můžu tomu zkusit pomoct.“
Vezměte si na hledání dost času. I kdybyste mu věnovali celý rok, v porovnání s časem, který práci posléze věnujete, je to zanedbatelné množství. Můžete vsadit i na jednu nebo dvě tzv. divoké karty, abyste si ještě více rozšířili své zkušenosti. Cestovat po světě, žít v jiné zemi, zúčastnit se neobvyklého projektu nebo zkusit pracovat v odvětví, které vás doposud nelákalo.
Pro utřídění myšlenek doporučuji zkusit osmitýdenní online kurz v angličtině, který nabízí 80,000 Hours zdarma. V lehce upravené české mutaci ho od března 2023 spouští i český Spolek pro efektivní altruismus jako jeden z pravidelných seminářů, které probíhají osobně i online.
Korporát jako jedna ze startovních pozicí
Zní vám tento mezititulek přímo kacířsky? Nechte mě to vysvětlit. William MacAskill, spoluzakladatel organizací Giving What We Can, 80, 000 Hours a hnutí efektivních altruistů doporučuje jako jednu z dobrých cest na počátku kariéry investovat do svého rozvoje a soustředit na navazování kontaktů, získávání referencí a nabírání dovedností s širokým uplatněním, jako je řízení projektů, znalost obchodu, marketingu, softwarového vývoje, fundraisingu, vedení lidí nebo zlepšování sociálních dovedností. Neznamená to, že byste měli zaprodat svoji duši a pracovat pro ropnou společnost, můžete se orientovat na výkonné firmy, které nemají negativní dopad, nebo mají rozvinuté programy společenské odpovědnosti a iniciativy v oblasti udržitelnosti nebo větší či menší měrou společnosti přispívají, i když ne tak, jak byste si představovali u vaší vysněné organizace.Touto cestou se vydala i Marie Borovičková (30). Pozitivní dopad profese vnímá jako součást své životní filozofie a práci v ziskovém sektoru považuje pro začátek profesní dráhy za dobrou volbu. „Korporát je pro mě místem mnoha příležitostí a rozvoje. Jsem ráda, že mám srovnání s prací ve státním sektoru ve zdravotnictví, v malých soukromých firmách i s dobrovolnictvím v neziskovém sektoru, a tak vnímám charakter práce v jednotlivých společnostech lépe, než kdyby byla práce v korporátu mou jedinou pracovní zkušeností,“ říká. Oceňuje například podporu seberozvoje a kreativity, výzvu k inovacím, osvojování pracovních návyků a přístupů, jako je profesionální komunikace, zefektivnění práce, týmová spolupráce, chování ve stresových situacích, řešení konfliktních situací nebo kolektiv inspirativních lidí na juniorních i seniorních pozicích, od kterých se může učit. „V případě korporátu, kde pracuji, je pro mě obohacující také národnostní diverzita, která přináší jiné pohledy, přístupy a témata, ke kterým bych se běžně nedostala. V učícím procesu vidím velký smysl pro budoucnost,“ doplňuje.
Pár let získávání dovedností podle MacAskilla bohatě využijete po zbytek své kariéry, ve které se již můžete zaměřovat na pozice nebo činnosti s velkým pozitivním dopadem. Získáte tím i čas, abyste si důkladně promysleli, v čem by měl spočívat váš dlouhodobý přínos.
„Pozitivní dopad na společnost a přírodu je moje velké téma. Často jsem ale kolem sebe viděla, že nějaký zásah, který je myšlený jako pomoc, ve skutečnosti škodí,” popisuje předsedkyně českého Spolku pro efektivní altruismus Hana Kalivodová, která delší dobu pracovala jako datová analytička v korporátním prostředí. „Vadilo mi, že část lidí pomáhá slepě a část si zase myslí, že pomáhat někde znamená brát jinde, a tak nedělají radši nic. Ve světě se ale dá dosáhnout win-win situací (svět není sum-zero game). S mým osobním pomáháním jsem zprvu byla opatrnější, nejdřív jsem si chtěla hodně nastudovat a analýzy a konzultace dat byly ideální pro to zjistit, jak se můžeme ve vyhodnocování mýlit. Postupem času jsem nabírala méně komerční klienty a dělala neziskové projekty ve volném čase, až to všechno uzrálo a už jsem nechtěla optimalizovat zisky firem. Myslím, že v IT agentuře Etnetera Activate, kde jsem pracovala, jsem pochytila skvělé standardy práce nejenom s daty, ze kterých teď mohu těžit, protože neziskové prostředí je takové mnohem více divoké.“
Leží vám na srdci konkrétní problém, do jehož řešení byste se rádi zapojili? Pak dává smysl zaměřit se na získávání specifického kariérního kapitálu. To zmiňuje i Anna Kárníková (39), ředitelka environmentální neziskové organizace Hnutí DUHA. Uznává, že pokud chce člověk získat technické dovednosti, například v digitálním marketingu nebo v IT, agentura s mnoha projekty může být pro začátek dobrá. Ale upozorňuje, že neziskový sektor vyžaduje specifické dovednosti, které lidi ze soukromých firem často nemají. „Chápání fungování politiky a politických procesů, mít přesah do různých oblastí a chápání jejich propojení… U lidí z agentur často chybí strategičtější přemýšlení o tématech nebo znalost širšího spektra aktérů a to technické dovednosti nenahradí.“
Anna Kárníková, ředitelka environmentální neziskové organizace Hnutí DUHA | Foto: © Petr Zewlakk Vrabec
Ze státní správy do nezisku
„Říkám si často, že jsem měla velké štěstí, že jsem nemusela nikdy moc dělat kompromisy z hlediska smysluplnosti své práce – tedy z hlediska jejího dopadu,” pokračuje Anna. V průběhu své kariéry vedla mimo jiné tři roky Odbor pro udržitelný rozvoj na Úřadu vlády a několik měsíců působila v premiérském kabinetu. „Byla to zkušenost k nezaplacení. V Hnutí DUHA jsme v úzkém kontaktu s ministerstvy, tedy institucemi, které znám velmi dobře zevnitř, vím, jak interně fungují, co od nich v řadě situací čekat. Zároveň vysoká politika je extrémně náročná oblast – není tam nouze o složité vztahy, intriky, člověk musí být ve střehu a někdy si složitě vydobývat každou píď věci, kterou chce prosazovat. Takže ze státní správy jsem určitě odešla mnohem odolnější.”Vidíme, že cesta ke kariéře s pozitivním dopadem může mít mnoho zatáček a odboček, ale někdy může být i přímá a dobře značená. Annina profesní dráha zároveň ukazuje, jak se jednotlivé kariérní cesty mohou proplétat a doplňovat. Nenechte se omezovat tradičními představami o kariéře a nebojte se hledat netradiční cesty, které vám umožní přispět k lepšímu světu.
březen 2023