Proč se v mnoha zemích organizují místní protesty proti těžbě kritických surovin? Společenská vědkyně Nina Djukanović hovoří o kontroverzích, které vyvolává plánovaný přechod k zelené ekonomice a o různých vizích udržitelné budoucnosti.

Expanzivní těžba přírodních zdrojů nás dovedla k trojí planetární krizi v podobě změny klimatu, úbytku biodiverzity a znečištění. Politoložka Petra Gümplová v rozhovoru popisuje, jak jsme k současnému systému zacházení s přírodními zdroji dospěli a jaké se nabízejí alternativy.

Jaké události představují největší hrozbu pro celosvětové zásobování potravinami a jaká existují inovativní řešení? Jaderný chemik Vojtěch Brynych nastiňuje několik nápadů. Od roku 2020 dobrovolně poskytuje své odborné znalosti organizaci ALLFED.

Ukrajina startuje ambiciózní reformu odpadového hospodářství – byť válka její zavedení brzdí. Některé iniciativy občanské společnosti a soukromého sektoru se tím nenechávají zpomalit. Chtějí dosáhnout toho, že se Ukrajina zbaví odpadků – a díky tomu posilují komunitního ducha.

Napriek vojne a ekonomickej nestabilite sa množstvo ukrajinských firiem naďalej pokúša dbať o životné prostredie a vytvárať jedinečné veci z toho, čo sme kedysi nazývali odpadkami.

Obeťami viac ako dva roky trvajúcej vojny na Ukrajine nie sú len ľudia, ale aj zvieratá a celé ekosystémy. Ukrajina zhromažďuje dôkazy o ruskej ekocíde v Čiernom mori a plánuje zriadiť rehabilitačné centrum pre postihnuté zvieratá.

Se zelenou transformací a odchodem od fosilních paliv stoupá poptávka po elektromobilech. Maďarský premiér Viktor Orbán chce z Maďarska udělat předního producenta baterií do elektromobilů v Evropě. Jeho plány narážejí na odpor místních obyvatel.

Udržitelnost je cool, ale jak ji realizovat? A jak ji realizovat v literatuře? O různých možnostech ekologického přístupu v knižním průmyslu, ale také třeba o kolotoči šibeničních deadlinů, kumulování neúměrného množství práce a nedůstojných honorářích.

Většina západoevropských metropolí si uvědomuje hrozby klimatické krize, uzpůsobuje se jim urbanismus i péče o město. Ale v moravské metropoli je tomu podle komentátora Stanislava Bilera cíleně a důsledně jinak: koná se tam přímo olympiáda v neudržitelnosti.

Bára Bažantová popisuje návštěvu nemísta na španělském pobřeží, kde uprostřed pichlavé krajiny bují svobodný život. Obsazené pobřeží na jihu Evropy posouvá hranice představivosti a klade před člověka nespočet nových otázek. 

Ochránce zvířat a investigativní fotograf Lukáš Vincour neúnavně dokumentuje krutost a nespravedlnost, jež se děje zvířatům za zavřenými dveřmi. V rozhovoru své zkušenosti i emocionální zátěž, kterou s sebou jeho práce nese. 

Hospodářská soutěž je jednou z hlavních příčin prohlubující se klimatické krize. Přesto nás globální kapitalismus stále nutí k růstu a expanzi. To není ekologicky ani ekonomicky udržitelné. Zeptali jsme se odbornicí a odborníků ze středovýchodní Evropy, jak by se to dalo změnit.

Realita života tzv. hospodářských zvířat není dvakrát růžová. I přes bohaté poznatky o jejich vnitřním prožívání, inteligenci a sociálním životě je těžké prosadit zákaz i těch nejtrýznivějších praktik. Mají zvířata nejen ve velkochovech vůbec nějakou naději, že by jejich utrpení v budoucnu skončilo?

Odkaz Sebastião Salgada (*1944) bere dech co do krásy snímků, množství realizovaných výstav a publikací i razítek v pasu. Však také kvůli fotografii procestoval víc jak 120 zemí světa – pěšky, letadlem, vlakem, autem i balonem.

Vědomí smrtelnosti Ivě Hasové přináší do života pokoru a vděčnost. Dalo by se tedy říct, že se tohoto tématu jako většina společnosti nebojí. Ester Dobiášová si s ní povídala mimo jiné o environmentálním aspektu pohřbívání.

Válka postihla stromy stejně jako lidi, třebaže rostou daleko od frontové linie. Jako například ve Lvově, na západě země. Jak se nyní stromům daří a před čím chrání obyvatele se dočtete v následujícím článku.

Dá sa vyhrať bitka s armádou snežných diel? Začať úspešnú ofenzívu proti stúpajúcim teplotám? Momentálne to vyzerá na porážku a zimné športy by mohli byť čoskoro minulosťou.