Informační asymetrie v online seznamkách  Trh s „citrony“ a trh s láskou

Online seznamky jsou stále častěji vnímány jako prostředí plné nejistoty: lidé mizí, sliby se neplní a upřímnost se nevyplácí. To, co můžeme vnímat jako důsledek lidských vlastností a „špatné kultury randění“, ve skutečnosti podléhá zcela známým ekonomickým mechanismům. Podíváme-li se na seznamovací aplikace jako na trh s asymetrií informací, řada jeho paradoxů se ukáže jako zcela logických.

Na počátku 70. let 20. století se zrodila ekonomická teorie, která pomohla vysvětlit, proč časem některé trhy selhávají. Jde o situace, kdy má jedna strana transakce více informací než strana druhá. Tento rozdíl v informovanosti má vliv nejen na jednotlivá rozhodnutí, ale i na chování trhu jako celku.

Klíčová teze této teorie hovoří striktně: pokud nakupující nejsou schopni odlišit kvalitní produkt od toho nekvalitního, „špatné“ zboží začne postupně z trhu vytěsňovat to „dobré“, až postupnou degradací nakonec dojde k úplnému selhání trhu. Klasickým příkladem je trh s ojetými vozy, kde se autům s vadami, o nichž se nakupující dozví až po uzavření obchodu, říká „citrony“.

Teorii lze aplikovat nejen na trh s automobily, pojištěním nebo finančními službami. V kontextu digitální ekonomiky dokáže překvapivě přesně popsat i seznamovací trh, zejména ten v podobě online aplikací.

Informační asymetrie v online seznamkách

Srovnávat lidi se zbožím se může na první pohled zdát nekorektní, nebo dokonce cynické. Nejde však o hodnotu člověka jako takového, nýbrž o mechanismus výměny informací.  V seznamovacích aplikacích uživatel vystupuje v roli prodávajícího a kupujícího zároveň: sám sebe nabízí na seznamovacím trhu, kde si vybírá partnera.

Stejně jako v případě ojetin, i zde je přítomna propastná asymetrie informací. Člověk toho o sobě ví mnohem víc, než může a chce uvést ve svém profilu.

Průměrná očekávání a znehodnocení „dobrých“ profilů

Jakmile si uživatelé uvědomí, že poskytnuté informace často neodpovídají skutečnosti, začnou upravovat svá očekávání. Místo aby věřili jednotlivým profilům, začnou u všech potenciálních partnerů předpokládat průměrné kvality. Vzniká tak efekt, který ve své vědecké práci popsal George Akerlof:

• uživatelé s nejasnými, manipulativními a krátkodobými úmysly se ocitají ve výhodě, protože se mohou „prodávat dráž“ – cena neodpovídá jejich skutečné kvalitě;
• uživatelé s čestnými a dlouhodobými úmysly nedostávají na oplátku totéž – jejich otevřenost a serióznost nejsou odměněny.

Postupem času se tito uživatelé buď začnou adaptovat na fungování trhu (uvádět o sobě méně informací, skrývat svoje úmysly, přizpůsobovat se pravidlům hry), nebo zcela odchází ze seznamek.

Postupně tak dochází k vytvoření uzavřeného cyklu. Čím víc je na trhu „citrónů“, tj. lidí, jejichž chování neodpovídá prezentovanému obrazu, tím nižší je důvěra. Čím nižší je důvěra, tím méně dává smysl být upřímný a transparentní. To má za následek, že seznamovací aplikace se z nástroje pro hledání partnera mění na prostředí strategické interakce, kde vyhrávají ti, kteří dokáží vzbudit lepší dojem.

Právě proto mnozí vzpomínají na počátky seznamovacích aplikací jako na dobu, kdy bylo seznamování mnohem jednodušší a živější. Seznamky byly vnímány nikoliv jako nekonečný sled profilů, ale místo, kde byl dán prostor pro zvídavost a opatrné naděje. Lidé si více psali, vyptávali se, byli ochotni se otevřít, naslouchat druhému a dopisovat si. Ne snad proto, že lidé byli tehdy „lepší“, ale protože samotný formát nevyžadoval být neustále ve střehu a strategicky uvažovat.

Ghosting jako tržní symptom

Náhlé zmizení bez vysvětlení je často vnímáno jako osobní urážka nebo projev neúcty, ovšem v kontextu seznamovacích aplikací ghosting spíš působí jako vlastnost systému. Vzhledem k přesycení trhu a slabým vazbám se mlčení zdá být nejjednodušším způsobem, jak přerušit interakci – žádné vysvětlování, žádná citová angažovanost nebo odpovědnost, zvlášť když se komunikující takřka neznají.

Ghosting také přispívá k prohloubení informační asymetrie – jeden*jedna komunikující zničehonic ztratí možnost pochopit, co se vlastně stalo, zatímco druhý*druhá komunikující má situaci zcela pod kontrolou, aniž by vysvětlil*a svoje pohnutky. To umocňuje pocit nejistoty a podrývá důvěru nejen v rámci konkrétní interakce, ale i vůči trhu jako celku. Zmizení beze slova postupně přestává být vnímáno jako cosi výjimečného, ale stává se normou, zabudovaným mechanismem samoregulace trhu, v němž se rychlost navazování interakcí a jejich množství stávají důležitější než jejich pokračování.

Je možné trh s láskou „opravit“?

Ekonomická teorie nabízí několik řešení problému asymetrie informací: signalizace, reputační mechanizmy, záruky. V kontextu seznamování by to mohli být:

• verifikace profilů,
• komplexnější algoritmy párování,
• nové položky k doplnění profilu,
• reputační systémy.

Zcela odstranit asymetrii informací však nelze – člověk toho ví o sobě víc, než dokáže sdělit v nějakém dotazníku. Online seznamovací trh tak stále zůstává místem nejistoty, kde si člověk nevybírá mezi „dobrým“ a „špatným“, ale je odkázán na pravděpodobnost.

Takové uvědomění už samo o sobě může přinést úlevu. Zklamání, únava a nedůvěra, s nimiž se uživatelé aplikací potýkají, nemusí nutně svědčit o tom, že udělali chybu nebo že se neumí „dobře“ seznamovat. Mnohdy se jedná o reakci na systém, v němž je člověk nucen hledat blízkost pomocí filtrů, algoritmů a nejasných signálů.

V tomto smyslu seznamovací aplikace neznamenají, že o romantiku už nikdo nestojí, ale že ekonomické zákony platí i tam, kde bychom to nejméně čekali – v oblasti citů, důvěry a mezilidských vztahů.

február 2026