Kultura

Poezie na veřejnosti

Foto: © Martin StrakaFoto: © Martin Straka
Foto: © Martin Straka

Doba, kdy básníci psali do šuplíku nebo verši tajně opěvovali pouze svou milou, je dávno pryč. Dnes běhají po ulicích, lepí své verše v prostoru a chtějí tím potěšit především neznámé čtenáře. Nový způsob básnění ve veřejném prostoru se jmenuje Guerilla Poetring.

Na první pohled je to bílý papír nalepený na zídce. Není to však obyčejný papír, je to Báseň pro Tebe. Když se rozhlédnete, kolem dokola nikdo jiný není. Verše jsou tedy přímo pro vás a jsou tam proto, aby vás potěšily. Pod železničním mostem, na chodníku, v tramvaji, ve větvích stromu, na lampě, na dalekohledu radniční věže – všude tam jsou básně schovány, všude tam je Guerilla Poetring. „Máte odvahu básnit?“ ptá se ostravská básnířka Blanka Fišerová, když připevňuje leukoplastí báseň na kapotu policejního auta. Právě díky ní se města na jeden den pravidelně proměňují v poetický úl.

Podstatou Guerilla Poetring je sdílení poezie formou originální veřejné prezentace. Člen guerilly umístí do veřejného prostoru báseň pro náhodné kolemjdoucí, vyfotí ji a vloží na Facebook s nápovědou, aby ji mohli ostatní hledat i cíleně. Poeticky řečeno se jedná o (bá)snění v ulicích. „Nápad vznikl původně tak, že jsem svoje básně chtěla nějak netradičně dostat mezi lidi,“ vypráví zakladatelka projektu, ostravská básnířka Blanka Fišerová. „S básněním v centru Ostravy jsem začala vloni během festivalu V ulicích. Akci jsem nazvala guerilla poetring, protože to bylo takové partyzánské básnění. Chci dělat radost lidem, kteří by za normálních okolností poezii třeba nečetli.”

Foto: © Martin Straka
„Máte odvahu básnit?“ Foto: © Martin Straka

Myšlenka se šíří rychle, čtvrté akce, která proběhla letos na svátek svatého Valentýna, se zúčastnilo již přes dvacet měst. Pátá akce následovala na Den poezie (21. dubna) a to už partyzánské básně visely i na Slovensku nebo ve francouzském Lyonu. Zatím největší zásah jednoho guerillového básníka zažila Ostrava, a to když v dubnu viselo na stromě sto třináct básní básníka Romana Drobiše.

„Doba je taková, že je potřeba naučit lidi zabrzdit, umět se znovu zastavit, být chvíli sebou samými a vidět v malých věcech krásu. Guerilla Poetring přesně tato kritéria splňuje,“ hodnotí projekt Eleni Akritidu, majitelka alternativní kavárničky v Jeseníku, která tam šíří myšlenky guerilly, přestože sama nebásní.

Verše z koše

Že Guerilla Poetring není záležitostí jen hrstky nadšenců, se všichni mohli přesvědčit v Brně. Tamější guerilla umístila devadesát svitků s básněmi devíti básníků do sochy žárovek na Malinovského náměstí v centru města. Autorem nápadu byl výtvarník a grafik Leoš Knotek. „Myslím si, že je dobrý zvyk lidí, kteří se zabývají literaturou v Česku, že vytváří sami různé akce a jsou snaživí – tedy prezentují, publikují, recenzují a podobně. Když se něco takového vyskytne, je skoro samozřejmost, že se člověk zapojí,“ vysvětluje brněnský básník Pavel Zajíc, proč se akce zúčastnil. Společně s Vojtěchem Kučerou a Leošem Knotkem instaloval básně v brněnském veřejném prostoru.

Foto: © Martin Straka
Foto: © Martin Straka

„Guerilla Poetring je dobrá v tom, že otevře poezii více veřejnosti, což je nutné, protože v současné době to vypadá, že se poetická scéna uzavírá spíš do sebe,“ podotýká Pavel Zajíc a dodává k brněnské akci: „Líbilo se mi, že samotný akt zapichování básní do těch žárovek měl ohlas. Lidé se spontánně zastavovali a básně si brali. Rádi bychom, aby si k poezii našli cestu ti lidé, kteří poezii nevyhledávají. A uprostřed náměstí se cesta hledá dobře.“ Po třech hodinách už zbylo jen třicet básní, často si je lidé přečetli, a pak vrátili zpátky. Pavel Zajíc si sám z akce odnesl jen jednu vynikající báseň, kterou objevil v blízkém koši. „To je na tom to pravý,“ usmívá se.

Bláznění po městě

Guerilla Poetring není jen pro básníky, ale například i pro ty, kteří své básně opřádají melodií. Těmi jsou i Tereza Holušová a Jakub Vank s jejich ostravským poeticko-hudebním projektem Azaret. „Guerilla Poetring má smysl především v tom, že je svobodná a je o svobodě myšlení a projevu. My jsme touto formou mohli svobodně rozšiřovat naše texty, písničky a motivy. Je to vždy krásné, nevědět co se stane a bláznit si takto po městě za účelem někoho myšlenkově vyprovokovat nebo prostě jen tak potěšit,“ oceňuje projekt Tereza Holušová. Básníky s hudebníky propojuje Blanka Fišerová v rámci ostravské Poezie v barvách, kde se jedná zčásti i o improvizaci, protože se tvůrci často neznají. Díky tomu vznikají inspirativní vystoupení.

Řada básníků tuto akci bere jenom jako možnost své vlastní propagace, jiní tímto způsobem naopak opovrhují. Význam a celkový dopad básnické guerilly však bude zřetelný až po čase: „Význam pro poezii obecně neumím posoudit. Navíc to je chvilková záležitost, kouzlo okamžiku a třeba i provokace lidí k přemýšlení. Pro mne tou motivací nebylo jen dostat vlastní poezii k náhodným čtenářům, ale určitě také ta možnost aktuálně reagovat na to, co se děje v naší společnosti, kultuře, co se děje s tímto světem. I za cenu překračování určitých hranic,“ říká Blanka Fišerová.

Foto: © Martin Straka
Báseň na dalekohledu radniční věže v Ostravě, Foto: © Martin Straka

Báseň k májovému polibku

Další příležitostí šířit poezii bude den zamilovaných. "První květen nebyl vybrán jako ´máj lásky čas´, ale aby zprofanované oslavy prvního máje s kdysi populárními prvomájovými průvody zůstaly minulostí a první květen byl třeba prostorem pro radikálnější básnění v ulicích. Budu skrývat básně, které se vyjadřují k současnosti, a budu pro ně hledat místa, která souvisí s konzumem a mainstreamem,“ dodává Blanka Fišerová, která nedávno rozdávala lidem básně osobně v ulicích i v parku.

„Ráda bych v budoucnosti propojila Guerilla Poetring s hudebním festivalem Colours of Ostrava. A chystám opět nejedno překvapení,“ nechává Blanka Fišerová prostor naší představivosti, jak budou příští partyzánské básnické akce vypadat.

Iva Grajcarová, Lenka Požárová, Pavel Kotrla, Pavel Zajíc, Norbert Holub, Miroslav Olšovský, Radek Štěpánek, Václav Vomáčka a Vojtěch Kučera

Copyright: Goethe-Institut Praha
duben 2014

    Další články k tématu

    Nasprejované sny
    Jeho tagy potkáte při procházce centrem Liberce téměř na každém kroku. V rozhovoru nám graffiti a street art umělec Pezt prozradil, jak vypadá boj sprejerů s policií a jak sprejera při malování ovlivňuje jeho osobní život.  více…

    Chlupaté akvárium
    Pět pražských partyzánek. Jejich pestrobarevné bomby vytvářely doma a také na dlouhých cestách metrem. Výsledek jejich přesných prací je hebký a umisťuje se na ulici. více…

    Rausfrauen – Nová vlna z Mnichova
    Dvě mladé ženy táhnou v noci městem a zanechávají po sobě něco jako graffiti, jenže upletené z vlny. Svými „pletkami“ tato skupina, jež sama sebe nazývá „Rausfrauen“ (Ženy venku), agituje za znovudobytí veřejného prostoru a docenění hodnoty ruční práce. více…

    Pletací graffiti
    Pletení a háčková je něco spíše pro babičku? Omyl. Gerilské pletení patří již nějakou dobu k pouličnímu umění a je čím dál tím oblíbenější. více…

    Street-Art to go
    Je graffiti výrazem městké kultury nebo jen obyčejný vandalismus? Při procházce berlínskou čtvrtí Kreuzberg se dozvíte ledasco o motivech sprejerů. více…

    Poezie na veřejnosti
    Básníci dnes běhají po ulicích, lepí své verše v prostoru a chtějí tím potěšit především neznámé čtenáře. Nový způsob básnění ve veřejném prostoru se jmenuje guerilla poetring. více…

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Smát se všemu navzdory...
    ... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

    Má dáti | dal
    Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...