Kultura

Rausfrauen

Nová vlna z Mnichova

Verziertes Stoppschild  Foto: © Die Rausfrauen
Verziertes Stoppschild Foto: © Die Rausfrauen

Dvě mladé ženy táhnou v noci městem a zanechávají po sobě něco jako graffiti, jenže upletené z vlny. Svými „pletkami“ tato skupina, jež sama sebe nazývá „Rausfrauen“ (Ženy venku), agituje za znovudobytí veřejného prostoru a docenění hodnoty ruční práce.

Spěchajícím chodcům toho zůstává často mnoho skryto. Loni v červnu měla dopravní značka na rohu Dultstraße a Sendlinger Straße v Mnichově povlak z vlny. Měl stejnou barvu jako značka - bílý nápis na modrém podkladu. Vzletným ručně psaným písmem byl vyveden název ulice, vypadalo to jako etiketa na babiččině domácí marmeládě. Útulné, idylické, pohodlné. Avšak místo slova Dultstraße je zde napsáno Duldstraße (ulice trpělivosti). Snad proto, že její obyvatelé museli na takový hezký nápad tak dlouho čekat. Nápadná je také bronzová plastika děvčete sedícího na želvě v ulici Oberanger. Na pár dní je tato tmavá socha navlečena do háčkovaných růžových plavek bikini a ve vlasech má stuhu stejné barvy. Dopravní značka STOP na festivalu Tollwood má háčkovaný okraj a vypadá jako květina. Malý přívěsek na každé takovéto vlněné instalaci prozrazuje, kdo za těmito akcemi stojí: Die Rausfrauen.

Podzemka jako útulný obývák

Eine Brunnenfigur im Bikini  Foto: © Die Rausfrauen

Eine Brunnenfigur im Bikini Foto: © Die Rausfrauen

Už téměř rok oplétávají a oháčkovávají Sissi a Hermine své město. V noci chodí se svým pletacím náčiním kolem domů a strojí Mnichov do nového hávu. Příští den se jdou podívat, zda jsou jejich díla stále ještě na místě a jak na ně lidé reagují. Jelikož mnohé z těchto instalací mají jepičí život, dokumentují Sissi a Hermine pro jistotu vše na svém blogu Die Rausfrauen. „Našimi akcemi chceme bojovat proti rutině a všednodennosti,“ říká Sissi. „Když každý den chodíte pořád po stejné ulici, do práce, do školy, na nákupy, pak se může stát, že všechno, co vás tu obklopuje, postupně přestáváte vnímat. Rozvodná skříň tedy dostane od nás květovanou dečku a knihu, a najednou si chodci začnou všímat, že se tu něco odehrálo. Nebo podzemka: Dnes a denně ji používáme, ale pokládá si vůbec někdy někdo otázku, jak by to tam mělo vypadat? Rychlým umístěním záclon a fotky s kaktusy na sklo podzemky jsme ji proměnily v útulný obývák. To změní vnímání.“

Pletený protest

Obdobné pletací projekty jsou k vidění také na jiných místech světa, od Stockholmu až po Nový Zéland. Nejčastěji se pro tuto činnost používá označení Guerilla Knitting (pletací gerila) podle hnutí Guerilla Gardening (zahradnická gerila), které tajně osazuje městské plochy. Také Guerilla Knitting má politické cíle. Vídeňská gerilová pletací skupina Strickistinnen svými akcemi například protestuje proti diskriminaci žen. Často chce Guerilla Knitting vyvolat otázky ohledně veřejného prostoru: Komu patří? Kdo ho smí užívat? A jak? Newyorský sociolog Richard Sennett si ve své knize Civitas stěžuje, že moderní města už nejsou místem setkávání, jako byla v dobách antického Řecka. „Lidmi vyplněné prostory moderního města inscenují konzum (…) nebo jsou vyhrazeny turistickému prožitku,“ píše Sennett. Samotný život se odehrává za zdmi. Moderní města se bojí otevřít se.

Trafostation mit Deckchen  Foto: © Die Rausfrauen

Trafostation mit Deckchen Foto: © Die Rausfrauen

Pro Sennetta jsou moderní města „nicneříkající, neutralizující prostory“, kde se jen „skrze sociální kontakt dá tomuto ohrožení předejít“. Právě tento mizející veřejný prostor dělají Rausfrauen svými akcemi viditelným. „Chtěly bychom také upozorňovat na to, jak se dá veřejný prostor utvářet podle vlastních představ. Nemělo by být vždycky všechno přijímáno jako dané a neměnné,“ říká Hermine. „Veřejný prostor patří všem. (…) A vždy záleží na každém konkrétním jednotlivci, jak budou naše ulice vypadat,“ stojí v manifestu skupiny Rausfrauen. „Pro nás je důležité, že neničíme to, co už existuje,“ doplňuje Sissi. „Své práce upevňujeme pouze uzly a mašlemi. To znamená, že naše využívání veřejného prostoru je demokratické. Komu se naše práce nelíbí, ten ji může odstranit.“

Ven, z domu!

Uprostřed prosince 2011 zdravil chodce malý sněhulák (vlastně sněhulačka) z vlny, který byl umístěný na železném sloupu na mnichovském náměstí Kurfürstenplatz. Mnoho chodců se usmívalo, někteří z nich se dokonce zastavili. Možná také přemýšleli o tom, jak tyto ženské sněhuláky nazvat: Sněhulačky? Nebo sněhové ženy? Bylo by to docela v duchu Rausfrauen. Slovní hříčka ze slova Raus (ven) a Hausfrau (žena v domácnosti) odkazuje na další věc, kterou považují Sissi a Hermine za důležitou a na kterou chtějí upozornit: „Přenášíme domácí práce ven na veřejnost, čímž chceme vyjádřit jejich význam a hodnotu. Po staletí dělali muži ‚umění‘, zatímco se ženy věnovaly jen ‚ručním pracím‘. Teď vynášíme tyto činnosti, dovednosti a materiály ze soukromého prostoru ven a umisťujeme je přímo mezi díla architektů a sochařů.“

Die Dult(d)straße in München  Foto: © Die Rausfrauen

Die Dult(d)straße in München Foto: © Die Rausfrauen

Rausfrauen se neomezují pouze na háčkování a pletení. Podle nich je ve veřejném prostoru místo pro každou „domácí“ ruční práci. Když se Sissi a Herminy zeptáte, odkud pramení jejich vášeň, reagují s podivem: „Něco vyrobit dělá člověka šťastným. A radost z ručních prací není o nic neobvyklejší než malování, které baví malířku, anebo žonglování se slovy, které baví spisovatelku. Je zvláštní, ale zdá se, že textilie spadají do úplně jiné kategorie myšlení. Nás inspiruje především neuvěřitelná flexibilita materiálu a jednoznačný kontext, do kterého bylo zatím možno tuto práci uvádět, a my se našimi metodami snažíme tuto zeď prolomit.“

Jonny Rieder
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
únor 2012

odkazy k tématu

Další články k tématu

Nasprejované sny
Jeho tagy potkáte při procházce centrem Liberce téměř na každém kroku. V rozhovoru nám graffiti a street art umělec Pezt prozradil, jak vypadá boj sprejerů s policií a jak sprejera při malování ovlivňuje jeho osobní život.  více…

Chlupaté akvárium
Pět pražských partyzánek. Jejich pestrobarevné bomby vytvářely doma a také na dlouhých cestách metrem. Výsledek jejich přesných prací je hebký a umisťuje se na ulici. více…

Rausfrauen – Nová vlna z Mnichova
Dvě mladé ženy táhnou v noci městem a zanechávají po sobě něco jako graffiti, jenže upletené z vlny. Svými „pletkami“ tato skupina, jež sama sebe nazývá „Rausfrauen“ (Ženy venku), agituje za znovudobytí veřejného prostoru a docenění hodnoty ruční práce. více…

Pletací graffiti
Pletení a háčková je něco spíše pro babičku? Omyl. Gerilské pletení patří již nějakou dobu k pouličnímu umění a je čím dál tím oblíbenější. více…

Street-Art to go
Je graffiti výrazem městké kultury nebo jen obyčejný vandalismus? Při procházce berlínskou čtvrtí Kreuzberg se dozvíte ledasco o motivech sprejerů. více…

Poezie na veřejnosti
Básníci dnes běhají po ulicích, lepí své verše v prostoru a chtějí tím potěšit především neznámé čtenáře. Nový způsob básnění ve veřejném prostoru se jmenuje guerilla poetring. více…

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Smát se všemu navzdory...
... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

Má dáti | dal
Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...