Iniciativu Ne Rasismu založila skupina studentů Univerzity Karlovy na podzim roku 2009, a to především jako reakci na neonacistickou demonstraci v litvínovském Janově. „Extremisty tehdy podpořila i velká část takzvaných běžných občanů a my jsme zkrátka měli potřebu ukázat, že jsme proti,“ vysvětluje Tadeáš. Zároveň dodává, že lidí, kteří s neonacisty nesouhlasí, bude vždycky víc, ale stačí jen, aby to nedávali veřejně najevo, a situace se může stát nebezpečnější. „Tak je tomu například nyní v Polsku, kde se nacionalistických pochodů účastní desítky tisíc lidí. Útočí na squaty, smíšené páry i kohokoliv, kdo prokazuje nějaké „alternativní“ znaky.“

Může za to krize nebo černá kronika?

Rostoucí počet protiromských pochodů a akcí je podle Tadeáše Poláka důsledkem frustrace lidí z jejich stále se zhoršující ekonomické a sociální situace. „Například v relativně prosperující Praze nikdy neonacisté neměli na demonstracích velkou účast, zatímco třeba v Ostravě proběhly jedny z nejpočetnějších protestů, které dvakrát za sebou skončily pokusem o pogrom,“ poznamenává. Romové jsou podle něj zejména v době krize skupinou, na kterou se dá snadno ukázat jako na viníky a nepřítele. „Navíc také funguje zažitý mýtus o speciálních sociálních dávkách pro Romy, který člověk s nelehkým životem asi potřebuje slyšet, aby mohl dojít pocitu křivdy a mučednictví,“ shrnuje Tadeáš.

Pavel Baloun, další z členů iniciativy, se zamýšlí nad tím, jakou roli hrají v současné situaci média. Domnívá se, že velkým problémem je psaní černých kronik, ve kterých jsou údajní pachatelé trestných činů ihned identifikování na základě etnického původu. „Zprávy o kriminalitě jsou plné Romů, Turků, Arabů, Ukrajinců a také bezdomovců, zatímco Češi jako by žádné zločiny nepáchali,“ rozhořčuje se. Jestli se média v budoucnu stanou skutečně nestrannými informátory, závisí podle Pavla Balouna především na samotných mediálních pracovnících. „Zatím to však vypadá, že je takový problém nezajímá.“

Zablokovat nejen neonacisty

Každý rok si 17. listopadu Češi připomínají dvě významné události své historie – odpor studentů proti nacistické okupaci roku 1939 a také demonstrace roku 1989, které přispěly k pádu komunismu. Již téměř tradičně se však toto datum stává také vítanou příležitostí pro nacionalistické skupiny, které organizují na různých místech republiky pochody a hlásají v rámci nich své myšlenky a postoje. Iniciativa Ne Rasismu se letos rozhodla blokovat v Praze pochod DSSS a uspořádala demonstraci s názvem Společně proti fašismu. „Chtěli jsme se vymezit nejen vůči neonacismu, ale také vůči stále se stupňujícímu anticiganismu, celkové fašizaci společnosti a její potřebou dělit lidi na ty slušné a ty nepřizpůsobivé,“ vysvětluje Tadeáš Polák. Demonstrace se nakonec zúčastnilo kolem pěti set lidí, oproti tomu pochod neonacistů podpořila jen asi padesátka příznivců. „Myslíme, že to je dobrou vizitkou toho, že lidé ještě nejsou k projevům protiromského i jakéhokoliv jiného rasismu apatičtí,“ uzavírá své povídání Tadeáš.