Jak fungují volby do německého sněmu
„Máte dva hlasy“. Tato věta, vyvedená velkými písmeny na hlasovacích lístcích, vyvolává v nejednom voliči určitou bezradnost. Poslanci do německého parlamentu jsou voleni podle principu „personalizovaného poměrného volebního systému“. Jedná se o volební systém kombinující poměrný a většinový volební systém. Platí tedy: dva volební systémy = dva hlasy? Zdá se to docela komplikované.
Německý parlament vzniká kombinací poměrné a většinové volby. Mělo by jít o spojení výhod obou systémů… nebo minimalizování jejich nevýhod. Záleží na úhlu pohledu.
Čistě většinový volební systém vede obvykle ke vzniku politického systému dvou velkých stran; menší strany a tedy i menšinové zájmy v tomto systému přicházejí zkrátka. Zato většinový systém zpravidla vede k jednoznačným volebním výsledkům a stabilní vládní většině.
Naopak v systému založeném na poměrné volbě hrozí roztříštění parlamentních sil, pokud je v parlamentu zastoupeno velké množství (malých) stran. Aby se vytvořily vlády, seskupují se strany zpravidla do koalic, což není vždy jednoduchý úkol. Avšak výsledky poměrného hlasování přesněji odrážejí „vůli voličů“, neboť v něm mají menší a střední strany silnější pozici, respektive jim vůbec umožňuje do parlamentu vstoupit.
Na následujících stránkách se dozvíte, kde a jak se oba systémy ve volbách do německého parlamentu uplatňují.
1. První hlas: Vítěz bere všechno
2. Druhý hlas… proč je „důležitější“
3. Pětiprocentní klauzule… překročit a vloudit se
4. Převislé mandáty: 299 + 299 = 622?
| 1. První hlas |
