Systémové znevýhodnění Proč se matky často necítí dobře

Mareice Kaiser Foto: © Leah Kunz

Supermáma, živitelka rodiny, mom I‘d like to fuck – matky dnes mají splňovat co možná nejvíce ideálů. Se zvýšenými očekáváními se dostavuje pocit, že se nikdy nelze zavděčit všem. Pravidla naší společnosti navíc matkám téměř ve všech ohledech nevycházejí vstříc. Co nám v současnosti chybí, aby matky mohly žít svobodněji a podle svého?

„Jsou to matky, kdo se stará o to, aby se všem vedlo dobře. Aby všichni měli, co potřebují. I kdyby u toho měly samy sebe upozadit,“ píše Mareice Kaiser ve svojí knize Nepohoda moderní matky (Das Unwohlsein der modernen Mutter). To, že tato role a tyto nároky jdou často ruku v ruce s trvalým pocitem uštvání, už před třemi lety velmi plasticky popsala ve svém stejnojmenném eseji pro online portál ze.tt, za nějž obdržela Německou reportérskou cenu. „Je mi líto, ale právě nezvládám nic jiného než prostě jen přežít," popsala tehdy typický dialog s jinou matkou.
 
Nyní se Mareice Kaiser tomu tématu věnuje detailněji a analyzuje, čím to je, že se matky cítí tak špatně. Vychází ze studie Německého institutu pro ekonomický výzkum (Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung) z roku 2018, která prokázala, že 30 procent matek v prvních sedmi letech svého mateřství zakusí zřetelné zhoršení své mentální pohody. Nepohoda moderní matky tedy není pouze trefný název knihy, ale i realita.

Kaiser píše z perspektivy matky, která po rozchodu s otcem vychovává dceru. Knihu psala za extrémních podmínek: když na ní začala pracovat, vypukla pandemie koronaviru, v březnu začala pracovat jako šéfredaktorka ženského online magazínu Edition F na home officu. O něco později, v dubnu 2020, svým tweetem iniciovala hashtag #CoronaEltern (v překladu #coronarodiče), který od té doby na sociálních médiích hodně rezonoval. „Co vlastně dělají ti, co už nemůžou? Ptám se, no, za skoro všechny ty, co kolem sebe mám,“ napsala Kaiser tehdy.
 
 

Nedostatek času se politicky angažovat

Jak ji napadlo takovým hashtagem spustit lavinu? „Chtěla jsem na veřejnosti dát hlas přetížení rodin. Zároveň jsem pozorovala, že především matky se stahují do soukromí, protože jednoduše nemají čas na to se vedle práce a péče o děti nebo domácí výuky ještě politicky angažovat,“ popsala Kaiser. Ani ona si to vždycky nemohla dovolit. Kaiser byla překvapená rezonancí, dostala přes sociální sítě stovky zpráv. Jedna žena jí dokonce napsala, že se přestala snažit o to lékařskou cestou počít dítě. „Svěřila se mi, že za stávajících podmínek se už matkou stát nechce. Vzhledem k tomu, kolik energie, času a peněz je třeba do takové procedury investovat, je to výmluvné,“ komentuje Kaiser.
 
Ve svojí knize Kaiser předkládá rozsáhlou bilanci, analyzuje důvody a mechanismy znevýhodňování a tematizuje tlak, kterému matky musí čelit, a to ohledně práce, lásky, vlastního těla i peněz. Přitom neustále odhaluje, jak jsou systémové problémy politikou, ale i experty/kami a matkami samotnými a jejich okolím individualizovány. Ve stylu „ale no tak, bylo to přece tvoje rozhodnutí mít děti“. Kaiser popisuje, jak moc téma peněz ovlivnilo i její život – jakožto dítě z dělnické rodiny nebyla zrovna předurčena k tomu stát se novinářkou. Nejdříve absolvovala vyučení, poté si dodělala maturitu a nakonec absolvovala novinářskou stáž. „Jedinou fází mého života, kdy jsem nemusela řešit peníze, byly dva roky předtím, než jsem se stala matkou,“ píše. „Jakmile jsem porodila, problémy s penězi byly zpět. Není to moje osobní smůla, nýbrž, žádné překvapení: systémový nedostatek. A existuje pro to dokonce termín: ‚motherhood wage penalty‘ aneb platová újma způsobená mateřstvím.“

Das Unwohlsein der modernen Mutter - Cover © Rowohlt Polaris

Matky se trestají

Mateřství podle ní významně přispívá k tomu, že ženy vydělávají méně. Neboť „gender pay gap“, tedy fakt, že ženy v Německu za hodinu průměrně vydělávají o 20 procent méně než muži (data platná pro rok 2019), úzce souvisí s tím, že jsou to většinou ženy, kdo se po založení rodiny musí kariérně omezit – což se ve výsledku odráží také na nízkých důchodech a chudobě ve stáří. Na základě zdánlivě osobních problémů Kaiser znovu a znovu odhaluje nedostatky systému, které matky znevýhodňují.
 
Přitom jde hodně o peníze, o finanční újmu, s níž matky musí počítat, protože kapitalistický svět není stavěn na míru těm, co musí živit děti – dopad věty „time is money“ je v tomto kontextu bolestně zřetelný.
 
Ve svém eseji pro Zeit Online u příležitosti Dne matek Kaiser napsala:
 

„Na matkách lze sledovat dopady rodinné a sociální politiky a pracovního trhu, a sice všechny zároveň. Je to vlastně úplně jednoduché: představte si matku samoživitelku nebo matku po rozchodu se třemi dětmi, přičemž jedno z nich vyžaduje zvýšenou péči, možná je dokonce handicapované. Jak taková matka, taková rodina může vést dobrý život? Tedy život, kdy má čas na děti, čas vydělávat a čas sama pro sebe? Kdyby politici pro takovou rodinu skýtali rámcové podmínky, všichni bychom vedli lepší život.“

Mateřství pro ni přitom není ten problém, a to v knize formuluje zřetelně. „Miluju být matkou. Co ale nemiluju, jsou struktury naší společnosti, které nejsou dělané pro lidi s dětmi ani pro děti samotné,“ píše. Věta, u které nejspíš hodně matek souhlasně kývne. Protože od takové společnosti jsme skutečně zatím na hony vzdálení – a zároveň kdyby pracovní svět skýtal pro všechny více možností slaďování se soukromým životem, profitovali by z toho nejen matky. Ale dokonce i bezdětní lidé.

Mohlo by vás zajímat

Failed to retrieve recommended articles. Please try again.

Doporučení redakce

Failed to retrieve articles. Please try again.

Nejčtenější články

Failed to retrieve articles. Please try again.