Britta Wiebe (30) žije v Hamburku a praktikuje free bleeding, tedy dává volný průběh svému menstruačnímu krvácení. Šetří tím peníze, neprodukuje odpad a pomáhá jí to lépe pochopit cyklus. Chce to ukázat i ostatním – a tak založila osvětovou platformu „Vulvani“.

Pouhé informování o potratu lze podle německých zákonů vykládat jako reklamu na potrat a ta je ilegální. Tím pádem těhotné nemají téměř žádné možnosti, jak získat informace o tom, jaké mají možnosti. Tento nedostatek chtějí napravit webové stránky abtreibung-deutschland.de.

V Česku stále není vyřešená politika sociálního bydlení, a proto organizace Romodrom před sedmi lety začala jednat. Momentálně jim majitelé/ky bytů svoji nemovitost do programu pro lidi v nouzi nabízejí sami od sebe. Jak se Romodromu něco takového povedlo?

Sme bohatí ako nikdy v histórií ľudstva. Máme všetko čo k životu potrebujeme, ba oveľa viac - a predsa sme nespokojní.  Zameriavame sa na veci, ktoré majú pocit nedostatku utíšiť, nie na bezodnú jamu, ktorá sa nepozorovane stala našou súčasťou. Čo sa však stane, keď svoju pozornosť obrátime na ňu?

Kojenecké ústavy, kde děti dlouhodobě pobývají, jsou v Česku stále běžné. Jak důležité je pro dítě vyrůstat v rodině, třeba i pěstounské, vysvětluje sociální pracovnice Alena Svobodová.

Vďaka pandémii získal zdravotnícky a ošetrovateľský personál spoločenské uznanie. Na lepšie platové a pracovné podmienky však ešte stále čaká. Novinár David Gutensohn vyzýva vo svojej polemike k tomu, aby politika zmenila v tejto oblasti kurz.

Teoložka a básnířka Magdaléna Šipka touží po jistotě a porozumění. Toho se jí i přesto, že má několik polyamorických vztahů, síť přátel a laskavý domov, mnohdy nedostává. Rozhodla se nedostatek nahlédnout jinak – jakožto čekání na něco opravdového.

Naše přispěvatelka Bernardeta Babáková napsala povídku o tom, jaké to je vyhrát milion. Její hrdinka vlastně nakonec neví, co si s tolika penězi počnout. A dozvídá se, že to nakonec ani tolik peněz není. Jaké to je mít najednou peníze?

Prirodzená súčasť života, prítomná už pri počatí dieťaťa. Niektorí ich milujú a vyhľadávajú, iní sa ich stránia a nepovažujú ich za podstatné. Pre človeka sú však nesmierne dôležité a užitočné. Dotyky.

Supermáma, živitelka rodiny, MILF – matky dnes mají splňovat co možná nejvíce ideálů. Pravidla naší společnosti však matkám téměř ve všech ohledech nevycházejí vstříc. Co nám chybí, aby matky mohly žít svobodněji a podle svého?

Dagmar Krišová se věnuje genderové citlivosti v pedagogice. Díky čemu si uvědomila, že žije ve světě plném genderových stereotypů? A co konkrétně mohou vyučující změnit, aby byli genderově citlivější?

Hlad je celosvetový problém. Hlad je tam, kde sú klimatické zmeny každodennou realitou, či tam, kde pretrvávajú konflikty a kolabuje ekonomika. Hlad v mnohých krajinách sveta je aj paradoxom v časoch, keď čoraz väčšia časť populácie vyspelých krajín trpí obezitou.

Kto nesprávne dýcha, žije kratšie. Napriek tomu dýcha väčšina ľudí plytko a do brucha. Ako dýchať zdravšie, učí dychová lektorka Martina Penxová. Jej samej pomohli dychové cvičenia pri liečení astmy.

Desaťtisíce ľudí, ktorí pracujú v oblasti kultúry, sa na začiatku pandémie ocitli bez príjmov.  Aj slovenskí umelci, organizátori rôznych eventov, koncertov, majitelia kín a divadiel prišli zo dňa na deň o prácu. Ako sa im žije dnes a ako oni sami vnímajú svoje postavenie v spoločnosti?

Ako veľmi je naša spoločnosť poznačená diskrimináciou? A ako by asi mohol vyzerať „koniec útlaku“? Tejto téme – a mnohým iným veciam, ktoré našej spoločnosti ešte stále chýbajú – sa vo svojom bestselleri „Why we matter“ venuje autorka Emilia Roigová.

Kulturní provoz v Německu byl od března 2020 víceméně pozastaven, divadla jsou zavřená, koncerty zakázané. Pro umělce to představuje výzvu nejenom po finanční stránce.

Sociolog Daniel Prokop se věnuje projektům z oblasti vzdělávání a sociální politiky. V rozhovoru hovoří o nerovnostech ve vzdělávání: české děti nemají stejné šance a přístup ke kvalitnímu vzdělávání a stát proti tomu nic nedělá.