Elektrokonvulzivní terapie sice nemá nejlepší pověst, od roku 2014 je však znovu na vzestupu, a to nejen ve střední Evropě. Dostupná data navíc svědčí o tom, že u některých duševně nemocných pacientů je vysoce účinná.
Zvuk sirén oznamující nebezpečí se stal v Ukrajině každodenní realitou. Tento akustický signál vyvolává široké spektrum psychických reakcí, s nimiž se člověk potýká v domnělém pocitu bezpečí. Naše přispěvatelka zkoumá zčásti rozporuplné emoce, které opakovaný poplach vyvolává.
Tetyana Remenyuk je jedna zo žien, ktorej muža Rusi zabili. Tetyana si prešla hroznou skúsenosťou a rozhodla sa pomáhať ženám v podobnej situácii. Organizuje terapeutické tábory pre manželky, deti a rodičov zabitých ukrajinských vojakov.
Vhled dovnitř skrze zamřížovaná okna psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích, kde čas plyne ve vlastním tempu, kde se její dočasné obyvatelky učí ve tmě a šeru hlubokého ponoru ke dnu sebe sama rozeznávat náznaky barev.
Moravské maloměsto v době devadesátek a nutkavé chování typu frkání a ťukání na dřevo. Je to každopádně doba, kdy se jinakost trestá. Na to vzpomíná Kuba Vítek Girard ve svém eseji o obsedantně-kompulzivní poruše.
Pedagožka a básnířka Magdalena Šipka se podruhé vydala na pouť do Santiaga de Compostela. Člověk si během putování může pomeditovat nad životem, ale také zažívá padesát odstínů nepohodlí. Co si na této pouti uvědomila tentokrát?
Žánr „true crime“ je už léta v kurzu – a stejně tak dlouho je i terčem kritiky: slýcháme, že vykořisťuje, bývá dělaný primitivně poutavým stylem a může u obětí vést k retraumatizaci. Existuje vůbec možnost, jak o skutečných zločinech vyprávět eticky?
Psychické problémy sú v končinách východnej a strednej Európy ešte stále stigmatizované, tvrdí začínajúca žurnalistka Lucia Haleková. Upozorňuje, že napriek pozitívnym zmenám v oblasti osvety pretrvávajú aj v informovaní o prežívaní novinárov a novinárok samotných viditeľné nedostatky.
Jedna přišla o muže ve válce. Druhá čeká, až se ten její vrátí z fronty. Obě ženy vkládají svůj smutek a naději do společného plátna a vyzývají ostatní, koho se válka dotkla, aby se zapojili do vytváření unikátního symbolu lidských příběhů.
Anna
Semeniuk
Adolf Wölfli | Múzeum moderného umenia, súčasného umenia a art brut v Lille | Public domain via wikimedia
Keď vchádzame do galérie, kde vystavujú diela označované ako art brut, chceme počuť príbeh človeka, ktorý ich vytvoril. Čím tajomnejší, čím temnejší, zlovestnejší je, tým viac nás magnetizuje. Chceme byť blízko, na dotyk k tým spodným prúdom mysle, vidieť niečo „iné“.
Paralely medzi fenoménom psychedelík a slávnou antickou povesťou o Daidalovi a Ikarovi sa ponúkajú samé. A nielen v zmysle, že aj také LSD je opradené rôznymi mýtmi.
„Češi jsou rekordmani v popíraní smrti,“ říká Oleg Vojtíšek, zakladatel projektu Pohřební průvodci, který už několik let poskytuje alternativní pohřební služby. Jak se Češi*ky staví k pohřbívání? A jak těžké je truchlit?
Digitální aplikace suplující a doplňující duševní péči mohou přispět k rozvoji dobrých návyků. Ale ani důmyslně navržené meditační techniky nebo afirmace nedokážou napravit systémové nedostatky.
Supervidovaná aplikácia drog pomáha znížiť riziká problémového užívania nelegálnych látok, ako dlhodobo ukazujú výskumy. Zisťovali sme, ako vyzerá prax v Brne a v Paríži.