Podzemní školy v Charkivě  Škola pod zemí

Podzemní školy se staly novou realitou Charkiva – města, které je neustále vystaveno ruskému ostřelování. Jak se děti přizpůsobují výuce v podzemí?
 

Ukrajinské milionové město Charkiv je každý den vystaveno ruským útokům. Není to nic překvapivého, od velké války totiž dělí Charkiv pouze 40 km. Sem letí vše, co dokáže Rusko vypálit směrem na ukrajinské území. Jsou to drony, rakety, řízené letecké bomby. Jsou dny, kdy toto vše přiletí najednou. Během tří let války město utrpělo značné škody, zejména jeho severní část, která je blíže k ruské hranici, a taky centrum města. Kvůli neustálému nebezpečí byl vzdělávací proces ve všech školách Charkiva přerušen od začátku války 24. února až do září 2023.

Pár měsíců před tímto obdobím, jak vypráví vedoucí odboru školství Novobavarského rajónu Charkivské městské rady Olena Svitlyčna, navrhl starosta Charkiva Ihor Terechov obyvatelům města obnovit školní výuku. Nikoliv však v běžných školách, ale v podzemí.

Podle oficiálních údajů zahájilo školní rok 2024 — 2025 v Charkivě 102 tisíc žáků. Z toho téměř sedm tisíc se učí prezenčně, tedy v podzemních školách. Zbytek se učí online. Přednost pro prezenční výuku v podzemních školách mají žáci nejmaldších tříd. Jak říká ředitelka odboru školství Charkivské městské rady Olha Demenko, „ jsou to děti, u kterých se teď vytváří vztah k učení, motivace, potřebují socializaci, rozpoznání schopností a talentů“.
  Kyjevská psycholožka Olexandra Sajenko říká, že děti se mohou cítit normálně, i když žijí v Charkivě, kde je neustálé nebezpečí. Avšak upozorňuje, že i přes tento zdánlivý pocit bezpečí je pravděpodobné, že se ve skutečnosti bezpečně necítí. Pro ně je to běžné prostředí a podmínky pro růst a vývoj, proto se mohou cítit přirozeně, jako by to tak mělo být. To se děje v důsledku adaptace, která byla postupně vybudována ve čtvrtém roce od začátku rozsáhlé invaze.
Z pohledu epigenetiky mohou vzniknout problémy už u jejich dětí. „Může se stát, že děti, které se učí v podzemní škole v Charkivě, se skutečně budou cítit normálně. Ale jejich děti budou mít zvláštní potřebu bezpečí. Mohou mít také problémy související s úzkostí a další somatické poruchy v důsledku genetických změn způsobených životním stylem jejich rodičů, tedy dnešních žáků podzemních škol,“ říká Sajenko. Jako příklad uvádí hladovou zimu v Nizozemsku v letech 1944 — 1945, kdy děti narozené hladovějícím matkám měly zvýšené riziko metabolických problémů. „V Ukrajině to je příklad vlivu hladomoru na kulturu stravování a strach spojený s nedostatkem jídla u několika poválečných generací,“ uzavírá psycholožka.
 

květen 2025