Podzemní školy se staly novou realitou Charkiva – města, které je neustále vystaveno ruskému ostřelování. Jak se děti přizpůsobují výuce v podzemí?
Pár měsíců před tímto obdobím, jak vypráví vedoucí odboru školství Novobavarského rajónu Charkivské městské rady Olena Svitlyčna, navrhl starosta Charkiva Ihor Terechov obyvatelům města obnovit školní výuku. Nikoliv však v běžných školách, ale v podzemí.
Podle oficiálních údajů zahájilo školní rok 2024 — 2025 v Charkivě 102 tisíc žáků. Z toho téměř sedm tisíc se učí prezenčně, tedy v podzemních školách. Zbytek se učí online. Přednost pro prezenční výuku v podzemních školách mají žáci nejmaldších tříd. Jak říká ředitelka odboru školství Charkivské městské rady Olha Demenko, „ jsou to děti, u kterých se teď vytváří vztah k učení, motivace, potřebují socializaci, rozpoznání schopností a talentů“.
Kyjevská psycholožka Olexandra Sajenko říká, že děti se mohou cítit normálně, i když žijí v Charkivě, kde je neustálé nebezpečí. Avšak upozorňuje, že i přes tento zdánlivý pocit bezpečí je pravděpodobné, že se ve skutečnosti bezpečně necítí. Pro ně je to běžné prostředí a podmínky pro růst a vývoj, proto se mohou cítit přirozeně, jako by to tak mělo být. To se děje v důsledku adaptace, která byla postupně vybudována ve čtvrtém roce od začátku rozsáhlé invaze.
Z pohledu epigenetiky mohou vzniknout problémy už u jejich dětí. „Může se stát, že děti, které se učí v podzemní škole v Charkivě, se skutečně budou cítit normálně. Ale jejich děti budou mít zvláštní potřebu bezpečí. Mohou mít také problémy související s úzkostí a další somatické poruchy v důsledku genetických změn způsobených životním stylem jejich rodičů, tedy dnešních žáků podzemních škol,“ říká Sajenko. Jako příklad uvádí hladovou zimu v Nizozemsku v letech 1944 — 1945, kdy děti narozené hladovějícím matkám měly zvýšené riziko metabolických problémů. „V Ukrajině to je příklad vlivu hladomoru na kulturu stravování a strach spojený s nedostatkem jídla u několika poválečných generací,“ uzavírá psycholožka.
Tento článek byl zveřejněn jako součást PERSPECTIVES – nového labelu pro nezávislou, konstruktivní a multiperspektivní žurnalistiku. Tento projekt, který je spolufinancovaný EU, realizuje JÁDU spolu se šesti dalšími redakčními týmy ze středovýchodní evropy pod vedením Goethe-Institutu.
květen 2025