Zvířata ve snech Archaické vrstvy psyché

Archaické vrstvy psyché Foto: Lux Graves via unsplash | CC0 1.0

Rozplést význam snů není jednoduché. Dobré je ale sny neignorovat, protože nám mohou ukázat, čeho se bojíme, v rozporu s čím žijeme nebo kam směřujeme. „Dívám se na sny jako na alchymickou laboratoř, kde se vyvíjí náš potenciál, který klíčí v našem nevědomí a míří k vědomí,“ říká terapeut Lukáš Karas, který se snům dlouhodobě věnuje.
 

Duše k nám v noci promlouvá skrz obrazy a symboly, mimo jiné se ve snech objevují zvířata. Jak výstižně napsal Platón v Ústavě, ve snech se probouzí naše divoká zvířecí část:
 
„Mluvím o žádostech, které se probouzejí, když odpočívá rozumná a mírná část duše, jež má nad nimi vládnout, a když se zvířecí, divoká část, posilněna potravou či vínem, vzpíná a odstrčíc spánek vydá se hledat ukojení svých choutek. Je známo, že v tomto případě si troufá cokoli, jako by se zbavila a osvobodila od všeho studu a vší opatrnosti. Nezdráhá se, jak se domnívá, pokusit se o spojení s vlastní matkou nebo s čímkoli, člověkem, bohem nebo zvířetem, poskvrnit se jakoukoli vraždou a přijmout potravu jakéhokoliv druhu. Jedním slovem, není šílenství a nestoudnosti, jichž by nebyla schopna.“

Ve snech se ukazuje to, co řeší naše nevědomí, zatímco vědomí, naše racionální já, je umlčeno. Co se v nás v noci odehrává?

Zkusím to vysvětlit na paralele s motýlem. Motýl je symbolem duše a jeho vývojové fáze mohou ukazovat na zrání naší duše. Americký filozof Ralph Waldo Emerson říká, že duše zraje vzestupem stavu, což je takový zvláštní termín. Dobře si to ale lze představit na příkladu s metamorfózou motýla. Jako se motýl mění z vajíčka na larvu, z larvy na housenku, z housenky na kuklu a z kukly na motýla, stejně tak probíhají individuační fáze v našich životech. Je tu dětství, dospívání, raná dospělost, pak dospělost a na závěr stáří. A v každé této fázi naše duše dozrála přesně k tomu, aby mohla prožívat to, co právě prožívá.

Prožíváme jen to, co prožívat můžeme?

Podle mne ano. Ještě si to lze dobře představit na příkladu s vážkou. Její larva je dokonale adaptovaný tvor na život pod vodou. Těžko lze poznat, že je to vlastně nedovyvinutá vážka. Každá fáze, ať už u motýla, vážky či člověka je završená v dokonalém nastavení. A proto, alespoň podle mne, seberozvojové kurzy nedávají smysl, protože v nich se stále říká, že musíme růst, a až jednou dorosteme, budeme dokonalí. Já se domnívám, že v každé fázi našich životů jsme dokonale adaptovaní na to, co zrovna prožíváme.
 

Sny nám ukazují, jak se připravuje další fáze, do níž brzo dorosteme.“

Jakou roli v tomto vývoji hrají sny?

Naše momentální psychická orientace a konstituce ega je adaptovaná na životní období, v němž se právě nachází, a taky na prostředí, v němž žijeme. Sny nám pak ukazují, jak se připravuje další fáze, do níž brzo dorosteme. Naše nevědomí a psychická energie se dávají do pohybu a ve snech se tento pohyb zobrazuje. Zrajeme, což často bývá v návaznosti na nějakou životní krizi. Pak se pro nové období objeví nová kvalita psychického nastavení.

Terapeut Lukáš Karas Terapeut Lukáš Karas | Foto: © privat

Ale z životní krize nemusí každý odejít poučený?

To ne, zde hraje roli naše ego, které má dvě podmíněnosti, dvě síly, které ho určují: trauma a bytostné já. Bytostné já je inteligence, která řídí individuační proces [individuační proces se chápe především jako nevědomý, ale analytická psychologie pracuje s metodami, kterými se člověk svojí vědomou činností může na tomto procesu podílet; pozn.red.]. Zároveň se ale ego musí adaptovat na prostředí, v němž se nachází, a které může být nebo třeba bylo traumatické. A v tento moment musí ego volit strategii, jak přežít. A proto vznikají závislosti, manipulace, role kata, oběti či zachránce. V tom tkví genialita duše, protože se umí nastavit i na brutálně traumatické prostředí a v tom přežít. V okamžiku, kdy opouštíte toto patologické prostředí, sny mohou ukazovat blížící se změnu.

Ve snech se tedy může ukazovat budoucí dění?

Ano. Stejně jako slavný švýcarský psychoterapeut Carl G. Jung i já se dívám na sny jako na alchymickou laboratoř, kde se vyvíjí náš potenciál, který klíčí v našem nevědomí a míří k vědomí. Je to růstový proces. Sny mohou ale zároveň odrážet i to, když se růstový proces zasekne. Pak jsou sny jako rentgenový snímek, na němž vidíme, kde máme zlomeninu a co je třeba dát do dlahy.

K čemu dalšímu ještě mohou sny sloužit?

Sny jsou rovněž kompenzační, což opět zdůrazňuje Jung. Psyché potřebuje neustále dorovnávat hladiny. Představte si to na příkladu člověka, který by se nuceně smál, dělal, že mu nic nevadí, všechny by se snažil milovat, i kdyby ho fackovali. Takový člověk ale v sobě násilně potlačuje agresi. Pak se jednou třeba napije a rozmlátí celý byt. V jeho snech se už dlouho předtím můžou objevovat sny plné násilí, které se jeho životní pnutí budou snažit kompenzovat.
 

Pokud nás ve snech zvířata napadají, tak to ukazuje na to, že se naše vědomí odštěpilo od instinktů.“

Sny k nám promlouvají v symbolech. Zajímalo by mne, co ve snech značí zvířata.

Tady je důležité zmínit vztahu archetypu a instinktu. Kolektivní nevědomí, které objevil Jung, je kolektivní proto, že se v něm nacházejí obsahy, které jsou všem lidem společné a které zakládají naše lidství. Když si představíte nějaké zvíře, třeba bobra, tak bobra bobrem nedělá jen jeho vzhled, ale i jeho instinktivní výbava, jeho typický způsob projevu, chování, vztahování se ke světu. To, co zakládá člověka, je předprogramováno instinktem a archetypem: bezpečně víme, co znamená být mužem, ženou, králem, hrdinou, dítětem a tak dále. Jsou to univerzální formy prožívání a zkušenosti, které jsou člověku vlastní.

V tento moment by bylo asi dobré taky zmínit, že mytologie stejně jako třeba pohádky prý vznikly ze snů.

Ano, jak tvrdí antropolog Joseph Campbell, mýtus a pohádka se zakládají na snové logice. Duše se nevyjadřuje v racionálních kategoriích, ale hovoří skrze příběhy, symboly, pohádkové obrazy. Když budete mít sny prodchnuté například archetypem matky, může se nám jednoduše zobrazovat matka, ale také se ve snech mohou objevit krávy nebo velryby.

A to jsou Jungovy archetypy?

Archetyp má podle Junga takzvaný instinktivní a duchovní pól. Domnívám se, že archetyp, který se ukazuje jako zvíře ve snu, odkazuje na naše instinktivní založení, archaické vrstvy psyché. Krásně to podle mě vidíme na vývoji náboženství: od totemických kultů přes egyptský panteon až k bohům v lidské podobě. Pozorujeme zde, jak se obsahy nevědomí postupně diferencují a polidšťují. Dodnes k určitým bohům přináleží nějaké zvíře jako jeho symbolický zástupce, což je i dobré vodítko, jak zjistit, k jakému tématu se zvíře ve snu vztahuje. Z perspektivy hlubinné psychologie bych zvířata ve snech vnímal jako obraz, který odkazuje na tělesný a evoluční původ archetypu.

Když se ve snech objevují zvířata, promlouvá k nám tedy naše instinktivní výbava?

Jungiáni se shodují v tom, že jak se zvířata v našich snech chovají, ukazuje na to, v jakém jsme vztahu k naší tělesnosti. Pokud nás ve snech zvířata napadají, tak to ukazuje na to, že se naše vědomí odštěpilo od instinktů. Aby naše vědomí dobře fungovalo, musí být totiž dobře zakořeněno v nevědomí a v těle. Lze si to představit jako strom, který má korunu a roste k nebi. Nebe chápejme jako naše vědomí. A aby byl strom stabilní, musí být dobře zakořeněný v tělesnosti, v hmotě, v našem nevědomí. A tato hmota, naše instinktivnost nás stabilizuje, protože nás propojuje s evoluční moudrostí. Pokud se odpojíme od nějakého našeho instinktu, pokud nejsme dobře zakořenění ve svém nevědomí, může nás ve snu napadat třeba nějaký dravec.
 

Ryba ve snu je potence, něco se rodí, něco se vynořuje nad hladinu, z nevědomí do vědomí.“

A když se ve snech objevuje had, co to může znamenat?

Ten je zrovna nejtěžší a nejkomplexnější zvíře. To, co nejčastěji had přináší, je transformace, proměna. Had může ukazovat, jak se měníme, jak rosteme. V mnoha kulturách je had posvátné zvíře, prvotní stvořitel bývá právě had. Opět ale záleží i na tom, jak se had ve snu chová. Když vás uštkne, tak podle mne přivolává smrt, ale v tom pozitivním slova smysli: něco chce ukončit, aby něco nového mohlo přijít. 

Jaké zvíře ve snech rád potkáváte vy?

Určitě hada, ale momentálně rybu. Starověcí Řekové odvodili, že náš původ je ve vodě. Stejně jako se v plodové vodě vlastně zdánlivě opakuje naše evoluční cesta. Ryba ve snu je potence, něco se rodí, něco se vynořuje nad hladinu, z nevědomí do vědomí. Ryba umožňuje životní obrat. Fascinující zvíře je taky kočka.

Co symbolizuje ona?

Ukazuje elementární podstatu ženství. Na jedné straně je magická tajuplná, přede, je erotická, magnetizující. Její odvrácená strana pak je, že umí taky seknout, zasadit ránu, bojovat. S kočkami se pojí čarodějnictví, magie. Zajímavostí je, že v islámu jsou kočky jedinými zvířaty, které mohou vstoupit do mešity. Kočka byla totiž nejoblíbenější tvor Mohameda a tradovalo se, že když přede, chválí Alláha. Jednou ke mně na terapii přišla žena, která vypadala o dvacet let starší, byla unavená, strhaná. Vyprávěla mi, že se jí zdá, jak z košíku na prádlo vytahuje jedno kotě za druhým a dává je svému muži, který si je bere a chce další. Pak se ve snu objevila kočka-matka, která vypadala strhaně, unaveně. Zeptal jsem se proto ženy, jaký má vztah se svým mužem, zda ji nevysává. Řekla, že ano. A zde byla ta paralela: ona stále vydávala energii, kterou on požíral.

A pes?

Psi nás chrání, hlídají nás. Například ženám, které někdo zneužívá, se mohou zdát sny, kde je pes někde zavřený v kotci, což symbolizuje, že ženě chybí instinkt ochrany. Psi jsou ale pro člověka také věrným průvodcem a ve snech mohou ukazovat správnou cestu, kudy se máme vydat. Zajímavý je také vlk, který ukazuje rozpor mezi tím, co chceme, a čeho se zároveň bojíme.

Takže pohádka O červené karkulce?

Ano, nebo taky pohádka o princezně a drakovi anebo mýtus o Persefoně a Hádovi. To je stále to samé schéma. Objevuje se zde magnetická přitažlivost, ale taky strach. Ženy chtějí a obdivují galantnost u mužů. Jenže k mužství patří i dravost, což ženy přitahuje, zároveň se toho ale bojí.
 

Lukáš Karas se věnuje snům již třináct let, tvoří základ jeho terapeutické a přednáškové činnosti. Během let jako terapeut, kdy pracoval například v centru pro drogově závislé, dospěl k závěru, že práce se sny může být tou nejrychlejší cestou k duševnímu rozvoji. Dlouhodobě se zajímá o mytologii, hlubinnou psychologii, mimořádné stavy vědomí, umění a pohádky. Vede kurz práce se sny nazvaný Hypnos a kurz archetypální psychologie Pantheon duše. Provozuje terapeutickou praxi a nabízí poradenství při práci se sny.

Mohlo by vás zaujímať

Failed to retrieve recommended articles. Please try again.

Redakcia odporúča

Failed to retrieve articles. Please try again.

Najčítanejšie

Failed to retrieve articles. Please try again.