Kultura

Vojcek a rovné příležitosti?

Foto: © Divadlo D21Foto: © Divadlo D21
Michal Dudek jako Vojcek v divadle D21, Foto: © Divadlo D21

Můžeme si za své problémy sami? Do jaké míry nás předurčuje naše okolí a společnost? Tyto otázky v nejnovější adaptaci Büchnerova textu zkoumá pražské Divadlo D21 v inscenaci „Projekt Vojcek“.

Rok před svou smrtí se německý dramatik Georg Büchner pustil do psaní divadelní hry inspirované skutečným kriminálním případem – muž ze žárlivosti ubodá svou milou. Büchner si z reality vypůjčil i jméno Vojcek, stačilo přidat ještě několik dalších historicky věrných poznámek o experimentech s hrachovou kaší na vojácích, a kompletní drama by bývalo bylo na světě. Kdyby byl Büchner v únoru 1837 nezemřel na tyfus. I když zůstal Vojcek jen ve formě neseřazených fragmentů, uchází se o pozornost publika i ve století jednadvacátém.

Na jednom z vinohradských dvorů sídlí Divadlo D21. Od roku 2012 je samostatným nezávislým divadlem, které navázalo na dlouholeté působení Malého Vinohradského divadla. Divadlo disponuje dvěma sály – menší Zrcadlovkou o kapacitě 60 míst a polovinu větší Pyramidou, kde se rozhodli inscenovat Vojcka.

Nedokončenost Büchnerova textu tvůrci považují za přednost. Umělecký šéf vinohradské scény a zároveň režisér Jiří Ondra se s textem poprvé setkal při svých studiích na DAMU. Už tehdy mu učaroval fakt, že bez jasného a srozumitelného inscenačního klíče se do práce na realizace této hry nelze vůbec pustit. Zároveň ho fascinuje nadčasovost příběhu, který dokázal nastínit a předpovědět mnoho historických událostí a konfliktů ze století dvacátého. Proto se rozhodl Vojcka zařadit do programu pro základní a střední školy. Podle ředitelky divadla Hany Mathauserové tvoří Büchnerova hra základní pilíř jejich letošní dramaturgie: „Mottem naší sezóny 2015/2016 a společným jmenovatelem letošních tří premiér je spojení ,bez střechy a bez zákona‘. Zabýváme se postavami, které se dostanou ve společnosti na místo, kde by se z vlastní vůle octnout nechtěly.“ Součástí tohoto dramaturgického plánu je adaptace Vánoční koledy Charlese Dickense a autorský text Knoflíček Jiřího Ondry, který je s D21 neodmyslitelně spjat autorsky i režisérsky.

Foto: © Divadlo D21
Michal Dudek jako Vojcek, Petr Pochop jako Hejtman, Hasan Zahirović jako Lékař, Foto: © Divadlo D21

Projekt ve smyslu experiment, lékařský i sociální

Herci a spolupracovníci Divadla D21 v čele s Michalem Dudkem coby Vojckem zkoumají v nejnovější inscenaci otázku, do jaké míry je člověk předurčen svým okolím, do jaké míry si může za své problémy sám. Hlavní postava se pohybuje jako pingpongový míček mezi ostatními. A tomuto principu je podřízeno i řazení scén. Lidé kolem Vojcka jím úmyslně manipulují především fyzicky – lékařské experimenty z doby vzniku dramatu zahrnovaly úpravu jídelníčku vojáků. Za vidinou úspory na stravě podstoupili někteří muži v uniformě dietu, kdy jim nebylo po tři měsíce podáváno nic než hrachová kaše. Výsledkem byly halucinace a otravy. Tématem inscenace je ale také manipulace psychická, která vychází z Vojckovy neschopnosti se do společnosti začlenit. Přichází nakonec o všechny lidské hodnoty, včetně té nejvyšší – vztahu se svou Marií a dítětem.

Tvůrcům z D21 se nedá zapřít angažovanost a odhodlání věnovat se společenským tématům s přesahem k politice. Na jejich repertoáru najdeme mimo jiné Havlovu Audienci, adaptaci Orwellova románu 1984 nebo inscenaci Fuks, která prostřednictvím příběhu stárnoucího spisovatele tematizuje i dobu komunistické nesvobody.

Vojcek se v D21 stává projektem mocných. Jiří Ondra postavy umístil do jednoho hangáru nebo skleníku, kde z nudy vzniká krutá hra. Kterou můžeme podle režiséra označit také za politickou: „V našem čtení Büchnerova textu nic takového jako ,rovné příležitosti‘ neexistuje. Sociální nůžky jsou zeširoka rozevřené a přes veškerou snahu s tím znevýhodněné individuum nemůže nic udělat.“ Dramaturgicky ke vzniku inscenace přispěl také herec Hasan Zahirović, který do své práce zahrnul i své vlastní zkušenosti z válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii: „Ve válce se u každého člověka ukáže to nelidské, co má v sobě. Nemá peníze, ale má pušku a moc. Žádná válka nemá pravidla. Musím potvrdit, že i když Büchner Vojcka psal před dvěma sty lety, já ve válce v Bosně zažil každou jeho větu.“ Zahirović poukazuje na hrůzu, která vyvstává hlavně po ukončení ozbrojeného konfliktu. A je přesvědčený o tom, že se historie bude s každou další válkou opakovat.

Divadlo D21 Vojcka zařazuje do projektu, v němž navazuje spolupráci se školami i nad rámec divadelního představení. Konají se diskuse a setkání s tvůrci, které mají za úkol vtáhnout k tématu také učitele. Na 180 let starém textu Büchnerova Vojcka chtějí poukázat na nehasnoucí společenský tlak, kterému jako individuality musíme čelit i v roce 2016. Slovy ředitelky divadla Hany Mathauserové je to v každém z nás: „Je jen otázkou, jak se tomuto sociálnímu stresu dokážeme bránit. Mluvím například o podléhání reklamě, o rozhodování ženy mezi kariérou a dítětem. Často upřednostňujeme peníze před životem podle našeho morálního představení. Jsme v tom namočení všichni – někdo to zvládá líp, někdo hůř.“

Karel Kratochvíl

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
březen 2016
odkazy k tématu

Divadlo D21

Divadlo D21 dříve vystupovalo pod názvem Malé vinohradské divadlo. D21 je malou scénou nacházející se nedaleko pražského náměstí Míru (Záhřebská 21, odtud i název). Na programu najdeme kromě klasických dramatických textů nebo adaptací i výsledky autorské tvorby a projektů. Soustředí se také na práci s mladým publikem. Nejmenší se snaží oslovovat současnými pohádkami a obrazivým podáním pohádek klasických. Divadlo D21 ročně připraví tři až čtyři premiéry. Vojcek je druhou v sezóně 2015/2016.

Další články k tématu

Čí je tahle země?
Vztahovat se k domovině a vlasti najednou není nic trapného, ale je to cool a in. Obojí jsou ale jen slova, pokud je nenaplníme obsahem. „Experty všedního dne“ o svém „češství“ v divadelní inscenaci Fidlovačka aneb Kdo je My?.

Sex, lišaji a vzkazy od Boha
Press Space! Drama René Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj se snaží být zároveň hororem, moralitou i břitkou komedii ze života přírodních vědců.

Noční můra v táboře míru
Komunistický teror inscenovaný ve stylu béčkových hororů: Divadelní hra Mlčení bobříků vypráví o dívce na jednokorunové minci.

Vesnické divadlo jako cesta ke kořenům
Divadelní režisér Vítězslav Větrovec zkoumá integrační sílu pouličního, lidového a kočovného divadla – nejenom ve vesničce Velká Lhota, ale i v Turecku a Maroku.

Je škoda to vyhodit
Ve skladu rekvizit Národního divadla má každá věc svůj příběh; nové dostávají v dílně umělou patinu. Skladu šéfuje rekvizitář a malíř Miloš Koutecký.

Pantomima na podpatcích
Žádná z oněch pěti žen na pódiu nemluví. Přesto každý v publiku rozumí, o čem hra je.  Těchto pět mladých umělkyň studuje pantomimu na pražské AMU.

Divadlo fyziky
Členové „Úžasného divadla fyziky“ jsou jako děti, které rozebírají okolní svět svojí zvědavostí a nenechají žádnou otázku nezodpovězenou. Inspiraci a materiál nachází všude kolem sebe.

Olomoucká revoluce začala v divadle
Ivana Plíhalová byla jednou z těch, co stáli v čele sametové revoluce v Olomouci. Herečka Moravského divadla Olomouc se 25 let po revoluci vracela do komunální politiky.

„Mám rád vyhrabávání kousků“
Deutsches Theater Berlin je považováno za jedno z nejprogresivnějších současnosti. Ale je dostatečně politické a multikulturní? Rozhovor s hercem Danielem Hoevelsem.   

Smrt a dívka
Skladby Franze Schuberta rezonují dodnes - skoro 190 let po jeho smrti. Důkazem je mezinárodní studentský projekt propojující hudbu, zpěv, tanec a divadlo.  

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...