V lampě žije špión. Všude hrozí nebezpečí. Holčičku má ochránit čaroděj, ale ani jemu se nedá věřit. Pro Nilüfer Türkmen (24) to byla každodenní realita. Vyrůstala se schizofrenní matkou. O této zkušenosti napsala knihu.

Existuje názorově neutrální novinařina? O tom, kde je hranice aktivismu a novinařiny a proč novináře-muže tolik nezajímají sociální témata, se bavila autorka JÁDU Tereza Hotová v Brně s novinářkou Gaby Khazalovou z internetové „Deníku Referendum“.

Málokdo o péči umí psát tak autenticky, upřímně a s nadhledem jako Eliška Antošová. O životě s dvěma autisty roky psala blog a nedávno jí vyšla kniha „Na autismus jedině autibiotika“. Pro JÁDU napsala „nitroskopii do mysli matky dvou autistů“.

Jak se ti, kteří v práci pečují, chovají doma? Někdy kovářova kobyla chodí bosa. Bernardeta Babáková napsala povídku o stinných stránkách soužití s někým, jehož zaměstnáním je pečovat o druhé.

Koučing existuje takmer na všetko, na každú možnú osobnú alebo profesionálnu životnú situáciu. Ak sa chcete v Nemecku nechať koučovať, treba na to len dve veci: chuť a peniaze. Čo sa skrýva za koučingovým boomom a kam by mohol viesť?

Pojmy childfree hnutí či dobrovolná bezdětnost se v posledním desetiletí často používají především v souvislosti s životním stylem některých mileniálů. Co tedy childfree hnutí je, kdo jsou dobrovolně bezdětní a proč si tuto životní cestu vybírají? 

Eva (28) vyrostla v ústavní péči. Nyní má sama dvě děti a jediné její přání je, aby jim dokázala dát to, co sama nedostala. Lásku a bezpečí. Její příběh je příběhem nemalého počtu českých rodin. Rodin, které se cyklí v problémech a pomocná ruka státu má podobu dětského domova.

Je to niečo viac ako perličkový kúpeľ, joga a pečenia chleba: ako sa o seba postarať bez toho, aby ste prepadli wellness-priemyslu.

Taky se vás někdy tváří v tvář závažnosti a množství světových problémů zmocňuje pocit, že ať už vykonáte cokoli, bude to jen kapka v moři? Efektivní altruisté se tím nenechávají odradit a hledají způsoby, jak co nejlépe pomáhat druhým.

Osobná skúsenosť Európanov s vojnovými utečencami vyzlieka donaha naše predstavy o humanizme. Prichádzame o ilúzie, ale zároveň v sebe objavujeme netušené sily a kvality. Táto zaťažkávajúca skúška nemôže dopadnúť zle, nazdáva sa reportér a fotograf Andrej Bán.

Na řeckém ostrově Samos hodně uprchlíků poprvé vstupuje na půdu EU. Už dva měsíce jsou umísťováni do nového moderního tábora, který aktivisté za lidská práva označují za „vězení“. Organizace Samos Volunteers zde pomáhá od roku 2016 a nechtějí se nechat odradit ani novými, ztíženými podmínkami.

Otec. Matka. Sestra. Bratranec. Kolega. Priateľ. Je to naša rodina, naši známi, ľudia, ktorých poznáme celú večnosť a myslíme si, že o nich vieme všetko. A aj napriek tomu zistíme, ako veľmi sme sa mýlili, keď o nich prídeme, pretože sa rozhodli vziať si život.