Člověk je spjatý s určitým místem. Anebo ne? Možná že je to přesně naopak. Jako ty dohady o vejci a slepici: kdo ví, co bylo dřív? Jak se navzájem ovlivňují lidé a místa, která mnozí nahlížejí jako periferie? V čem tkví příčiny disentu a resilience?
Každé léto na česko-rakouských hranicích tráví sběrači*ky borůvek hodiny, dny a týdny v lesích. Tentokrát můžete sbírat s nimi a zjistit, že realita jejich práce je mnohem bohatší, než by se z diskusí na internetových fórech mohlo zdát.
Ve východní Ukrajině zasahuje ruský teror dronů civilní obyvatelstvo v plné síle: Rozšiřující se šedá zóna, kde drony zaměřují každého, stírá hranice fronty a únikové trasy. V ohrožení života se tak ocitají i evakuační týmy, jako je ten Romana a Eduarda. Naše reportérka oba pomocníky doprovázela.
Narva, třetí největší město v Estonsku, bylo kvůli svému převážně rusky mluvícímu obyvatelstvu dlouho mentálně a kulturně izolované. Snahy státu o integraci často svědčí o hluboce zakořeněné nedůvěře vůči ruské menšině. V Narvě samotné se však mladá generace v současnosti sebevědomě zasazuje za svoji identitu a svobodu. Kdo jsou aktéři*ky této proměny?
Medzi mínami a troskami, uprostred explózií a umierania, žijú ľudia, ktorí každý deň bojujú o nový život a svoju zem. Toto je príbeh farmára z Charkivskej oblasti, ktorý žije v jednej z najzamínovanejších obcí na svete.
To, čo bolo kedysi dostupnou zábavou, sa stalo symbolom zmeny: na Slovensku miznú malé lyžiarske strediská a s nimi aj kultúra súdržnosti. Pod vplyvom komercializácie, klimatickej krízy aj odlivu miestneho obyvateľstva vyvstáva otázka, pre koho je lyžovanie dnes vlastne určené.
Dve ženy sa v jeden letný deň s kočíkom prechádzajú po Komárne. Pozorujú stopy dejín, dekád zanedbania aj súčasných politík a vedú rozhovor o tom, aké je to dnes vyrastať na maďarsky hovoriacom juhu Slovenska.
Štyri farárky z brandenburského vidieka sú tvárou cirkvi, ktorá sa mení. Sú to ženy, ktoré nevedia všetko, no neboja sa mnohé skúsiť. Uprostred nemilosrdnej spoločenskej polarizácie predstavujú protipól zjednodušovania, vylučovania a mlčania.
Proč je pro nás tak těžké cítit empatii vůči Palestincům*kám? Osobní pátrání litevské novinářky a arabistky Mariji Rakickaji ukazuje, že nás neodděluje jen vzdálenost, ale také jazyk, obrazy a očekávání, které určují, komu projevujeme soucit... a komu ne.
Rusko neustává s ničivým útokem na obyvatelstvo Ukrajiny, proto Německo vysílá do Litvy stálou brigádu, která má zabezpečit východní hranici NATO. Reportérka NARA Marlen Busse hovoří s Raphaelem a Dannym – dvěma vojáky, kteří už do Litvy dorazili a patří k téměř 5000 příslušníkům armády, kteří tu mají být umístěni.
V Labských pieskovcoch na pomedzí Nemecka a Česka sa stupňujú konflikty okolo národných parkov Saské Švajčiarsko a České Švajčiarsko. Niektoré skupiny obyvateľov chcú prírodu chrániť, iní si ju chcú neobmedzene užívať a ťažiť z nej zisk. Naša autorka Peggy pôsobí ako dobrovoľná strážkyňa prírody a tento kultúrny zápas sleduje s rozporuplnými pocitmi.
Jak mohou tradice z malého města udělat místní centrum turismu? Ukazujeme na příkladu Hořic – českého města s 8 000 obyvateli, které každoročně přivítá 50 000 turistů.
Anastasiia
Aharkova
Foto: Alicia Robert-Tousignant via unsplash | CC0 1.0
Mnoho mladých ľudí so zdravotným znevýhodnením má diametrálne odlišný svetonázor od svojich rodičov. No kvôli nedostatočnému systému kompenzácií a osobnej asistencie na Slovensku nie je pre nich finančne možné sa od svojich rodín osamostatniť. Denne tak žijú v rozpore.
Periferie může mít mnoho podob, stejně jako život v ní. Záleží na cestách, které do ní své obyvatele dovedly, stejně jako na přístupu státu, potažmo jednotlivých měst k politice týkající se daných lokalit i lidí v nich žijících.
Boskovice leží čtyřicet kilometrů severně od Brna a vyznačují se tím, že zde vycházejí investigativní regionální noviny Ohlasy, což je dnes na české mediální scéně téměř kuriozita. „Regionální novinařina se potýká s podobnými problémy jako ta celostátní, ale má mnohem menší možnosti jim čelit. Výsledkem je takzvaná zpravodajská poušť,“ tvrdí redaktor Ohlasů Tomáš Trumpeš.
Kdysi tábor nucených prací, později opuštěná ruina, kterou v 90. letech obsadila pankáčská skupina, co potřebovala úkryt – dnes je spolek Exil jednou z posledních bašt proti pravicové agitaci v braniborském Eberswalde. Čas ale bohužel nemají na své straně.
Chataření a chalupaření je mezinárodní fenomén. Rozmanité typy prázdninových domků byly a jsou k vidění jak v zemích západní Evropy i Severní Ameriky, tak v bývalých socialistických republikách. V každé zemi má však chataření svá historická i socioekonomická specifika.
POZOR! Toto není reportáž. Je to skutečný příběh ze skutečného místa, kde se před necelými patnácti lety procházely samozvané sousedské hlídky Dělnické strany sociální spravedlnosti s bílými páskami na pažích a v dlouhých kožených kabátech.
Audrey Bernard v jižní Francii koupila z dědictví po babičce nemovitost s pozemky a založila komunitu usilující o samozásobitelský způsob života. Z komunity odešla a majetek se rozhodla komunitě věnovat. Ze zbylého dědictví koupila nový dům s pozemky, kde založila novou, otevřenější komunitu.
Zatímco Moskva bohatne z těžby sibiřských surovin, původní obyvatelstvo čelí diskriminaci, chudobě a ničení své země. Iniciativa Asians of Russia se zrodila z odporu vůči rasismu a kolonialismu – a dnes je důležitým hlasem ruského dekolonizačního hnutí. Jak se zakladatelé potýkají s represí a exilem? A jak může jejich boj změnit budoucnost Ruska?
