Zatímco na obloze i na zemi vybuchují ruské bomby, drony a rakety, v podzemí Charkiva se učí tisíce dětí.
 

Nová hudba znie nielen v rádiu a na pódiách, ale aj na uliciach a v metre. Ako vojna zmenila piesne na uliciach Kyjiva a tých, ktorí ich počúvajú.

Genderování je v Německu žhavým tématem, respektive: jsou to především odpůrci*kyně genderově férového používání jazyka z krajní pravice, ale i z konzervativního spektra, kteří toto téma instrumentalizují. Jak úspěšní v tom jsou? Autorka JÁDU Norma Schneider o genderování v politické soutěži.

Zelená je tráva a fotbal – to je cesta z periferie. Reportáž z lokality zatížené velkou i malou historií útlaku a nepochopení, kde se ve škvíře mezi betonem prodírá život a klíčí za hranice města, kraje, i Česka.

V dnešnej dobe politických kríz sú konšpiračné príbehy pre mnohých symptómom úpadku liberálnej demokracie. Alarmizmus a stigmatizácia však problém nevyriešia, tvrdí vedúci výskumného projektu „Pantruth“.

Ekotechnológie pomáhajú farmárom v juhomexickom štáte Oaxaca čeliť dopadom klimatickej krízy. Reportérka Magdaléna Rojo tieto riešenia pre JÁDU mapovala priamo na mieste.

Přespávání v přírodě může být pro ženy nejen dobrodružstvím, ale i hluboce osvobozujícím zážitkem. Článek přináší osobní příběhy, praktické tipy i inspiraci, jak překonat strach a objevit radost z noci strávené venku – bez ohledu na fyzickou sílu nebo společenské předsudky.

Zatímco Moskva bohatne z těžby sibiřských surovin, původní obyvatelstvo čelí diskriminaci, chudobě a ničení své země. Iniciativa Asians of Russia se zrodila z odporu vůči rasismu a kolonialismu – a dnes je důležitým hlasem ruského dekolonizačního hnutí. Jak se zakladatelé potýkají s represí a exilem? A jak může jejich boj změnit budoucnost Ruska?

Brněnská iniciativa Resistance Support Club vyrábí svépomocí drony a posílá je do Ukrajiny. Komu přesně drony posílá a jakým způsobem? A proč je sebeorganizovaná výroba dronů pro Ukrajinskou obranu tak důležitá?

Periferie může mít mnoho podob, stejně jako život v ní. Záleží na cestách, které do ní své obyvatele dovedly, stejně jako na přístupu státu, potažmo jednotlivých měst k politice týkající se daných lokalit i lidí v nich žijících. 

Politické zastoupení evropských států včetně Polska čím dál častěji hovoří o nutnosti utěsnit hranice před migrantsvem a uprchlictvem. To by mohlo vzbuzovat dojem, že dochází ke změně evropských standardů. Opak je ale pravdou. Mnohé z těchto kroků totiž evropské právo porušují.

Mají být zahrady především pěkné na pohled nebo spíše užitečné pro malé tvory, co v nich žijí? Ondrej Čechvala v Torontu objevil především ty takzvaně zdivočelé. Anebo vlastně naprosto přirozené?

Klimatické zmeny ovplyvňujú každého, malých aj veľkých poľnohospodárov a farmárov, ale aj drobných záhradkárov. Vo vojnových podmienkach sa klimatické výzvy stávajú ešte naliehavejšími.

Za oknami je vojna a na gynekologickom oddelení nemocnice v Slavjansku bojujú ženy svoje vlastné boje. Reportérka Jana Čavojská sa nečakane na pár dní ocitla medzi nimi.

Stále ještě málo prozkoumaná, stále ještě na černé listině ve společnosti tvrdých drog. Ve světě je ale patrná pozvolná dekriminalizace psychedelických látek. Přinášejí totiž naději, že by mohly pomoct tam, kde se pomoc hledá často jen těžko – při léčbě duševních nemocí.

Narodili jsme se tu, vyrostli, studujeme, pracujeme, vychováváme děti. Většina z nás tu plánuje budoucnost. Jsme součástí české společnosti, ale máme tmavou barvu pleti. Podle SPD a jejích příznivců představujeme riziko. V boji přesvědčovat veřejnost, že to tak není, jsme sami. 

Po smrti 13 postižených při povodňové katastrofě v údolí řeky Ahr v červenci 2021 se klimatické spravedlnosti týkající se postižených v Německu na chvíli dostalo trochu pozornosti – ale ne na dlouho. Přitom právě překonání ekologického ableismu by mohlo přinést důležité podněty pro řešení klimatické krize.

Když se Kateřina Kudláčová stala nevlastní matkou, čelila tlaku veřejnosti „přijmout děti partnera za vlastní“. Postupně zjišťovala, že něco takové jí nepřísluší. Až se z ní stal autentický třetí rodič.

POZOR! Toto není reportáž. Je to skutečný příběh ze skutečného místa, kde se před necelými patnácti lety procházely samozvané sousedské hlídky Dělnické strany sociální spravedlnosti s bílými páskami na pažích a v dlouhých kožených kabátech. 

Strach z pavouků je běžný a společensky přijatelný. Ovšem se svým panickým strachem z motýlů naše přispěvatelka Isabelle Daniel znovu a znovu naráží na nepochopení. Společné tyto fobie mají to, že jsou jen zřídka opodstatněné. Což ovšem těm, kdo jimi trpí, nijak nepomáhá. Mají ale i důvod k radosti.

Nenávistné prejavy na internete sa môžu ľahko preniesť do podoby fyzického násilia. S Tomášom Halászom, spoluzakladateľom startupu TrollWall AI, ktorý pomáha moderovať diskusie v online priestore za pomoci umelej inteligencie, sme sa rozprávali aj o tom, ako hate na internete vedie k únave z obrany demokracie.

Medzi mínami a troskami, uprostred explózií a umierania, žijú ľudia, ktorí každý deň bojujú o nový život a svoju zem. Toto je príbeh farmára z Charkivskej oblasti, ktorý žije v jednej z najzamínovanejších obcí na svete.

Orbite, mestu duchov ležiacemu uprostred lesov, opustenému po černobyľskej katastrofe, priniesla vojna novú nádej.

Kdysi tábor nucených prací, později opuštěná ruina, kterou v 90. letech obsadila pankáčská skupina, co potřebovala úkryt – dnes je spolek Exil jednou z posledních bašt proti pravicové agitaci v braniborském Eberswalde. Čas ale bohužel nemají na své straně.

Boskovice leží čtyřicet kilometrů severně od Brna a vyznačují se tím, že zde vycházejí investigativní regionální noviny Ohlasy, což je dnes na české mediální scéně téměř kuriozita. „Regionální novinařina se potýká s podobnými problémy jako ta celostátní, ale má mnohem menší možnosti jim čelit. Výsledkem je takzvaná zpravodajská poušť,“ tvrdí redaktor Ohlasů Tomáš Trumpeš.

Co může přinášet mezigenerační setkání mezi umělkyněmi? Co je objevné a co je už parazitické? Je důležitější být úspěšný nebo autentický? Povídka zkoumá úskalí profesionální umělecké tvorby, únavu z kulturního a mezilidské napětí v cestě za sebevyjádřením.

Z divadelní scény do řad armády. Ukrajinská divadelní režisérka, artivistka a nyní také vojákyně Olena Apčel přemýšlí o umění, válce, proměnách ve společnosti, nadcházejících výzvách, evropské realitě a svém místě ve všem tomto dění.

Spoustu by nám toho zůstalo utajeného, kdyby neexistovali překladatelé*ky. Kdo však zůstává v utajení, jsou překladatelé*ky samotní. Nebo se stávají odlidštěnou funkcí v komerčním kontextu v ohrožení stroji. Přispěvatelka a překladatelka JÁDU Daryna Melashenko píše o paradoxech svého povolání.

Adaptace nemusí být jen bojem o přežití. Je to příležitost, jak znovu propojit přírodu, technologie a lidskou kreativitu. Globální oteplování v těchto projektech není pouze hrozbou, ale i příležitostí, jak utvářet udržitelný svět.

Ochránce zvířat a investigativní fotograf Lukáš Vincour neúnavně dokumentuje krutost a nespravedlnost, jež se děje zvířatům za zavřenými dveřmi. V rozhovoru své zkušenosti i emocionální zátěž, kterou s sebou jeho práce nese. 

Ako nesmie vyzerať „integrácia“ detí so zdravotným znevýhodnením do škôl popisuje na základe vlastnej skúsenosti autorka Petra Eller. Skutočná integrácia si vyžaduje viac ako len „umožnenie“ fyzickej prítomnosti žiakov so zdravotným znevýhodnením v triedach.

Lépe, rychleji, silněji a efektivněji, neustále. Proč člověk nemůže prostě jen být? Sociolog a spisovatel Stanislav Biler si vzal na paškál osobní růst, který jako červená nit prorůstá veřejným prostorem.

Vzdelanie ako dar a dar ako investícia, ktorú musí dieťa zúročiť? Muzikologička a spisovateľka Dominika Moravčíková skúma ako naše chápanie „daru“ ako investície vkontexte vzdelania môže ekonomické a iné nerovnosti nielen pomôcť prekonávať, ale aj zvýrazniť.

Inkluzívne vzdelávanie môže byť odpoveďou na mnohé nedostatky školského systému na Slovensku, prináša však vlastné výzvy. Reportérka Magdaléna Rojo sa pozrela na niekoľko príkladov z praxe v školách a škôlkach na Slovensku.

Moravské maloměsto v době devadesátek a nutkavé chování typu frkání a ťukání na dřevo. Je to každopádně doba, kdy se jinakost trestá. Na to vzpomíná Kuba Vítek Girard ve svém eseji o obsedantně-kompulzivní poruše.

Wrestling velbloudů, farmy s chobotnicemi, podlaha plná krve na jatkách prasat a krav a tak dále. Fotografové*ky z celého světa ve svých fotoreportážích odhalují a zvěčňují momenty i rozsáhlejší příběhy zvířat, které s nimi lidé běžně nemají příležitost prožívat.

Klimatické zmeny ovplyvňujú náš dnešok aj zajtrajšok. Ukrajinské ženy ich dopady tiež pociťujú v každodennom živote, na vlastnom zdraví, v praxi aj na svojom práve byť vypočuté v celosvetovej diskusii k tejto téme.