Pohlednice
Pozdravy na cestu
Věděli jste, že první pohlednice světa pochází z Vídně? Nebyla ovšem ještě ilustrovaná. Za to, že lidé mohli jednoho dne posílat pohlednice s obrázky míst, kde trávili dovolenou, vděčíme vynálezům z Francie a Německa.
Hodinu zrození pohlednice můžeme datovat poměrně přesně, a sice do roku 1869, kdy dal jeden vídeňský ekonom do oběhu její první exemplář. Než se rozšířily ilustrované pohlednice, které používáme dodnes, trvalo to zhruba ještě dalších dvacet let.
K dalšímu rozvoji tohoto úžasného komunikačního prostředku přispěli mimo jiné Francouzi a Němci – a jednoho dne se pohlednice rozšířily do celého světa. Rozkvět zažívaly v letech 1900 až 1914.
Christian Deflandre, zakladatel a ředitel Muzea pohlednic v Antibes nám vypráví příběh tohoto evropského kulturního statku, který vysílá na cestu naše nejkrásnější zážitky z dovolené. Pohlednice, které představujeme v naší obrazové galerii, jsou součástí expozice
-
Zrození pohlednice
První pohlednice byla dána do oběhu po dvouletém váhání ve Vídni (tehdy Rakousko-Uhersko) 1. října 1869. Zakázku podepsal ministerský rada Emanuel Herrmann, jenž tímto krokem autorizoval „otevřenou přepravu cenově výhodné formy korespondence, která je ekvivalentem standardního dopisu“. V následujících letech převzali princip pohlednice jiní poštmistři, zprvu v zemích sousedících s Rakouskem-Uherskem, později po celém světě, přičemž tyto pohlednice zatím nebyly ilustrované. -
První ilustrované pohlednice
Kolem roku 1890 se objevily první pohlednice ilustrované kresbami či fotografiemi – příkladem může být tento obrázek znázorňující techniku světlotisku (vytištěno olejovými barvami na želatinovou vrstvu). Ilustrované pohlednice se rozšířily rovněž díky luxusním velkohotelům nabízejícím lístky s vyobrazením jejich podniku – pro ně to byla bezplatná reklama. Netrvalo dlouho a pohlednice zažívaly kolosální úspěch po celém světě. Velké oblibě se těšily mimo jiné proto, že se v novinách i jiných tiskovinách fotografie tehdy příliš nevyskytovaly – fotografování bylo vyhrazeno profesionálním fotografům. -
Německý a francouzský příspěvek
Dva významné milníky na cestě k současné podobě pohlednic zažila dopisnice posléze v Německu a Francii: Němečtí tiskaři optimalizovali použití chromolitografie, což je technika barvotisku. Ve Francii to byl proces světlotisku (na dalším snímku), díky němuž bylo možné masově produkovat prvotřídní kvalitu. -
Médium mezinárodní komunikace
Řada zemí, která se stala členy Světové poštovní unie, teď mohla za malý peníz posílat a přijímat obrázky z celého světa. Každá země se přitom přirozeně prezentovala v tom nejlepším světle, aby nalákala turisty a cestovatele všeho druhu. -
Nejrůznější využití
Pohlednice se kromě toho využívaly rovněž k náboženským, politickým a reklamním účelům. Na tomto obrázku vidíme například drobný inzerát, jehož autorem je sběratel pohlednic. -
Pohlednice – světové dědictví
Z pohlednic můžeme vyčíst nejenom nejvýznamnější historické události dané doby, představují rovněž skutečný ikonografický poklad, na jehož základě je možno studovat všední život před rokem 1914. Díky všem těmto momentkám vyobrazeným na pohlednicích můžeme objevovat svět v jeho úplnosti: polní a ruční práce – činnosti, z nichž některé již takřka vymizely –, ale také náboženské a měšťanské slavnosti, sportovní akce a mnohem více. -
Pohlednice jako odraz ducha doby
Ilustrace na pohlednicích zároveň zobrazují mentalitu umělců i ducha dané doby. Jak lidé žili? Co je zneklidňovalo? Co chtěli? O čem snili? Řada umělců belle époque kromě toho využívala pohlednice k představení své tvorby širší veřejnosti – na tomto obrázku můžeme vidět detail pohlednice v moderním stylu.
