Zemělodě
Dům z odpadků

800 ojetých pneumatik, spousta plechovek, hlína, sláma, štěrk, trochu cementu a obrovská kupa nadšení, to jsou přísady pro základní stavbu „zemělodě“ uprostřed Prahy, nedaleko stanice metra Anděl. Jde o realizaci vize, která by mohla přinést revoluci ve stavbě domů.

„Stavět alternativně a nekonvenčně“ zněla devíza, a tak Hynek Opolecký z rodinného centra Montessori podnajal minulé léto pozemek v zahrádkářské kolonii nedaleko Zimního stadionu Nikolajka na pražském Smíchově. Původně chtěl vlastně jen získat větší soběstačnost, ale společně se dvěma přáteli pak přišel na nápad postavit první prototyp „zemělodě“ uprostřed města. Pro stavbu „zemělodě“ se hodila také poloha pozemku ve svahu, která je jinak spíše nevýhodná. A tak se Míša Pospíšilová a Honza Pospíšil vydali do USA na šestiměsíční workshop vynálezce staveb typu „zeměloď“ („earthship“), Michaela Reynoldse.
 

Garbage Warrior – Architekt odpadu

S konceptem takzvané „zemělodě“ přišel Reynolds už v 70. letech, ale trvalo to ještě několik desetiletí, než se jeho koncept v USA rozšířil. Celosvětovou pozornost však získal v roce 2007 dokumentární film Garbage Warrior (česky pod názvem Architekt odpadu), který byl o Reynoldsovi natočen. Film sleduje architekta při jeho utopickém boji za to, aby v zemi plné stavebních zákonů prosadil nekonformní a na civilizaci nezávislý princip bydlení. Tento princip získal uznání a legalitu teprve realizací v chudých zemích a v oblastech postižených katastrofami.

Smyslem domu typu „loď“ je vytvoření obytného prostoru, který je zcela soběstačný a je vytvořen převážně z odpadu vyprodukovaného civilizací, z přírodních stavebních látek a recyklovatelných materiálů. Pneumatiky, plasty, plechovky, sklo. Tlustá stěna z pneumatik vyplněných stlačenou zeminou nahrazuje cihlovou venkovní zeď. Při stavbě je pak prostor mezi použitými prvky vyplněn udusanou hlínou a 

zeď je omítnuta. K severu směřující stěna z pneumatik slouží nejen jako nosný prvek domu, ale také jako izolace a zásobník tepla, který se na slunci ohřívá. Jižní stěna bývá většinou celá prosklená a tvoří díky jakési zimní zahradě tepelný rezervoár, ve kterém se shromažďuje teplo a který se dá díky příznivému klimatu dobře využít jako skleník.

Zeměloď nepotřebuje ani vodovodní ani elektrickou či kanalizační přípojku, o to vše se starají zabudované cisterny s dešťovou vodou a vodními filtry, ale také větrná kola a solární buňky. Každý prvek stavby je promyšlený a slouží k tomu, aby byl dům soběstačný. Zemělodě se proto obzvlášť dobře hodí do pouštních oblastí nebo do míst se špatnou infrastrukturou.

Místo pro učení

A ještě jednu velkou výhodu má zeměloď. Je cenově dostupná téměř pro každého a každý se ji při troše trpělivosti a odvahy může naučit stavět. „Stavba zemělodě není tak obtížná,“ ujišťuje Pavel Příhoda, který je jakýmsi tiskovým mluvčím několika desítek dobrovolníků, kteří se letos v létě rozhodli postavit jednu takovou zeměloď v Praze. „Když jsme s projektem začínali, byli jsme jenom čtyři. Postupně jsme se rozrostli na dnešních téměř čtyřicet lidí, kteří opakovaně přicházejí pomáhat a obětují na to svůj volný čas a kteří se ve workshopech učí, jak se taková zeměloď staví.“

Všichni na staveništi se vlastně učí přímo za pochodu a čeká je ještě spousta práce. Stěna z pneumatik už stojí a dostává právě omítku. Patrné jsou už také první náznaky cisteren a kompostového topení. Ale nikdo tu zbytečně nespěchá. Jde o to, aby věc lidi bavila. „Chceme ukázat, že něco takového se dá udělat, a to dokonce uprostřed Prahy. 

Čím víc lidí se to zde naučí, tím větší povědomí vznikne o tom, které alternativní materiály se dají ke stavbě domu použít. Možná, že se pak změní i pohled na odpad a na perspektivní stavitelské vize.“

Pneumatiky získali nadšenci zadarmo ze sousedních autodílen, které byly rády, že se starých pneumatik zbaví. Plechovky sbíral Hynek s Pavlem hlavně na festivalu Prague Pride. Zda bude dům někdy skutečně obyvatelný, nelze zatím říct. A také by to mělo být spíš místo k učení, prohlížení a ekoturistice. Dokončení se plánuje na konec příštího roku. A i když „loď“ ještě nepluje, má pozemek už teď co nabídnout, protože zeleninová zahrádka funguje. Na důkaz toho dá Pavel návštěvníkovi po prohlídce stavby rád s sebou na cestu pár čerstvě natrhaných rajčat.