Česko-německá rezidence
v broumovském klášteře
O literární rezidenci
Cílem literárního pobytu je najít příležitost pro soustředěnou tvůrčí práci v inspirativním prostředí Broumovska, seznámit se s kulturním životem regionu a zároveň ho obohatit.
Broumovsko v severovýchodních Čechách je oblast ovlivněná působením zdejšího benediktinského kláštera, který byl od středověku náboženským, hospodářským a kulturním centrem této oblasti. Zároveň region odráží pohnutou historii česko-slezského pohraničí: místo, kde české a německé tradice, klášterní učenost a venkovský každodenní život vytvořily mnohovrstevné kulturní dědictví.
K různorodé kultuře regionu Broumov patří také těžká a složitá historie: ve 20. století bylo pohraničí silně poznamenáno národnostními napětími, která vyvrcholila během druhé světové války. Po roce 1945 došlo k vyhnání německy mluvícího obyvatelstva, které po staletí přispívalo k kultuře regionu; celé vesnice tak změnily svou sociální strukturu. Zároveň se po válce usadily nové skupiny obyvatel, mezi nimi i romské rodiny, které často žily v prekérních bytových a pracovních podmínkách a byly vystaveny sociálnímu vyloučení.
Tyto zlomy a nové začátky silně ovlivnily kulturní identitu Broumovského kraje – a činí dnešní dialog o paměti a soužití ústředním tématem regionu.
Žádosti o stipendium 2026
Jste spisovatelem či spisovatelkou romského nebo sintského původu a žijete v Německu? Hledáte čas a prostor pro soustředěnou tvůrčí práci? Pak zbystřete: Goethe-Institut Česká republika vyhlašuje česko-německou rezidenci v Literárním domě broumovského kláštera – věnovanou současné romské a sintské literatuře.
Čeká vás měsíční pobyt na jaře 2026 (v dubnu nebo květnu) v inspirativním regionu plném historie, dialogu a nových začátků. Součástí rezidence je ubytování a finanční podpora vaší tvůrčí práce.
Přihláška:
Dotazy a kontakt
Pokud máte nějaké dotazy, pošlete je na adresu info-prag@goethe.de.
Naši stipendisté
Myriam Klatt (nar. 1984) je berlínská neurodiverzní spisovatelka, která se ve své tvorbě zaměřuje na rozpad hranic. Obsahově se zabývá především tématy, jako je jinakost, pomíjivost a ženská sexualita, formálně pak záměrně střídá umění a zábavu, slova a obrazy a německý a anglický jazyk. V nakladatelství Aufbau Verlag vydala dva romány, její básně, eseje a povídky vyšly mimo jiné v časopisech Richtungsding, Pyragraph, Tiny Wren, Berlin Kinbaku Society Magazine a Only Poems. | Foto: Myriam Klatt
Reinhard Stöckel se narodil v roce 1956 v NDR. Se svou rodinou žije v Dolní Lužici. Povoláním je knihovník, vystudoval Literární institut v Lipsku. Pracoval jako slévač, v dětské knihovně a v klubu pro mládež. Poté dlouho působil v IT službách a příležitostně se věnoval také novinařině. Píše romány, povídky, divadelní hry a knihy pro děti. Jeho vysoce ceněný debutový román „Der Lavagänger“ vyšel v roce 2009 v nakladatelství Aufbau Verlag. Další knihy s jeho texty vydalo rakouské nakladatelství Müry-Salzmann, naposledy román „Bärensommer“. V roce 2024 se stal jedním z finalistů literární soutěže pořádané Gruppe 48 e.V. Vede spisovatelskou dílnu pro děti a píše krátké portréty lidí, kteří v jeho rodné zemi vykonávají dobrovolnickou činnost. V současné době se zajímá o historii Lužických Srbů a jejich sousedů na obou stranách německé hranice. | © Max Zerrahn
Lina Thiede, narozená v roce 1996, vystudovala srovnávací literaturu, muzikologii a teorii a praxi odborného psaní v Saarbrückenu, Bonnu a Kolíně nad Rýnem. Je několikanásobnou vítězkou Fóra mladé literatury spolkové země Hessen-Thüringen. V letech 2021 a 2022 byla nositelkou literární ceny hr2 pro mladé autorky a autory. V roce 2022 získala stipendium Land in Sicht od Hesenské literární rady ve Wolfhagenu. Lina Thiede je spoluzakladatelkou a spoluredaktorkou literárního časopisu Handjob a iniciátorkou a spoluorganizátorkou literární dílny pro ženy s názvem Kölner Frauen:zimmer. Lina Thiede dosud vydala román, knihu pro mládež a různé povídky. Nejnovější texty vyšly v časopisech: Nagelprobe 40 a Literaturbote 142. | Lina Thiede
Anna Meliková se narodila v roce 1984 na Ukrajině a vyrůstala na Krymu. Po studiu německého jazyka a literatury v Kyjevě pracovala jako filmová kurátorka a kritička v Moskvě. Od roku 2017 žije v Berlíně. Její prozaické texty vyšly v mnoha časopisech a antologiích v různých jazycích. V roce 2022 byla Anna Meliková stipendistkou Literárního kolokvia v Berlíně. K jejím nejvýznamnějším dílům patří scénář, který napsala k filmu Grand Jeté (režie: Isabelle Stever, premiéra Berlinale 2022). Je rovněž členkou výběrové komise sekce Panorama filmového festivalu Berlinale. S německo-ukrajinským filmovým projektem Der weibliche Körper meines Geliebten (Ženské tělo mého milence) získala na Berlinale Talents 2023 cenu Kompagnon Fellowship Award. Její románový debut Ich ertrinke in einem fliehenden See (Topím se v prchajícím jezeru) vyjde v nakladatelství Matthes & Seitz v roce 2024. Na svůj další román získala stipendium berlínského senátu. | Anna Melikova
Ika Sperling se narodila v roce 1996 v Mohuči a vyrůstala v malé vesnici v Porýní-Falci. V roce 2016 absolvovala Landeskunstgymnasium Rheinlandpfalz a poté 12 semestrů studovala ilustraci na Univerzitě aplikovaných věd v Hamburku. Ve svém studiu se od druhého semestru zaměřuje na grafické vyprávění a komiks. V září 2022 úspěšně dokončila bakalářské studium. Dosud sama vytiskla a vydala několik knih a zinů a přispěla do antologií. Od června 2022 pracuje na svém komiksovém debutu, který vyjde v nakladatelství Reprodukt. | © Marie Becker
Jana Zoubková se narodila v Brně v roce 1951. Po maturitě na SVVŠ v Hradci Králové a maturitě na SOŠV v Praze vystudovala na FFUK v Praze učitelství výtvarné výchovy a němčiny. V letech 1977–1997 pracovala jako metodička pro amatérské výtvarnictví a literární tvorbu, asistentka katedry jazyků ČVUT, referentka v Kanceláři prezidenta ČSFR a redaktorka v několika nakladatelstvích. Od roku 1997 je literární překladatelkou ve svobodném povolání. Překládá především současnou německojazyčnou prózu, ale i knihy z oblasti společenských věd. | © Jana Zoubková
Katharina Hinderer (*1977) vystudovala překladatelství v Praze a Lipsku. Věnuje se překladům z angličtiny a češtiny do němčiny, vytváří také titulky a synopse k filmům. Za svůj převod části románu Do tmy autorky Anny Bolavé do německého jazyka získala v roce 2016 Cenu Susanny Roth. | © Kaharina Hinderer
Hana Hadas se narodila v roce 1972 v Uherském Hradišti a vyrostla v bývalém Československu a v Rakousku. Studovala slavistiku a dějiny umění v Mnichově a od roku 2001 se věnuje překládání a tlumočení ve svobodném povolání. Hana Hadas mimo jiné vyučovala český jazyk na Univerzitě Ludwiga Maximilana v Mnichově a vedla kurzy literárního překladu. V současné době vyučuje češtinu na Münchner Volkshochschule a věnuje se uměleckému vzdělávání. Kromě současné prózy překládá Hana Hadas z češtiny do němčiny také vědecké texty a filmové scénáře. Mezi její nejnovější práce se řadí Ostrovy od Dory Kaprálové (2021), Anežka od Viktorie Hanišové (2019) a sbírky Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel básnířky Sylvy Fischerové (2018) či scénář k filmu Agnes (2020) v režii Dagmar Knöpfel. Hana Hadas je členkou Svazu německojazyčných překladatelů literárních a vědeckých děl (VdÜ) a Mnichovského překladatelského fóra a žije s rodinou v Mnichově. | © Andreas Hack
Zuzana Henešová (nar. v Opavě, 1982) vystudovala na Univerzitě Palackého v Olomouci nizozemskou a německou filologii, část studia absolvovala na Radboud Universiteit Nijmegen. Poté působila na kulturním a tiskovém oddělení Velvyslanectví Nizozemského království v Praze, zároveň se věnovala práci pro redakci literárního měsíčníku PLAV, spolupracovala s Institutem divadelních umění, sdružením Aspekt, DILIA aj. V současnosti působí jako překladatelka v Muzeu umění Olomouc. Tamtéž v rámci projektu SEFO vyšel v říjnu 2021 její nejnovější překlad z němčiny - první svazek edice Fórum Revize střední Evropy (E. Brix, E. Busek, MUO 2021), jehož vydání podpořilo České literární centrum udělením rezidenčního stipendia pro překladatele. | © Tereza Hrubá
Kathrin Janka, narozená 1969 ve Freiburgu/Breisgau, vystudovala slavistiku (ruskou i českou literaturu), dějiny východní Evropy, germanistiku a komparatistiku na univerzitách Freie Universität Berlin, FFUK/Praha a Universität Potsdam. Žije a pracuje jako překladatelka, lektorka a zpřostředovatelka české literatury ve vesnici Stolzenhagen (nedaleko Berlína). Překládá krásnou a vědeckou literaturu (prózu, drama, poezii), filmy (včetně titulků) a vzpomínkové texty pámětníků (převážně) z češtiny. Během rezidence v Broumově bude pracovat s textem Jana Zábrany. | © Knut Gerwers
Rebecca Maria Salentin se narodila v roce 1979 v Eifelu, kde také vyrostla. Od roku 2003 žije v Lipsku jako autorka a moderátorka na volné noze. Vydala dva romány, jednu faktografii a řadu cestopisných reportáží, esejů a povídek. Od roku 2019 je iniciátorkou a moderátorkou měsíčního literárního pořadu Die schlecht gemalte Deutschlandfahne v divadle Neues Schauspiel Leipzig. Od roku 2022 píše měsíční sloupek pro lipský městský časopis. V letech 2009 až 2018 byla majitelkou letní kavárny ZierlichManierlich. Má dva dospělé syny. V roce 2019 se stala 13. osobou od roku 1983, která zdolala 2 700 km dlouhou Horskou stezku přátelství z Eisenachu do Budapešti. Kniha o této túře byla několik týdnů na seznamu bestsellerů časopisu Spiegel. V roce 2022 jako první žena absolvovala na kole 10 000 km dlouhou Stezku železné opony od Černého k Barentsovu moři | Foto: Enrico Meyer
Zkušenosti z Broumova
Klášter Broumov | © Klášter Broumov
