Tetra Pak
Mléko v kartonu
Ať je to mléko, džus, víno nebo polévky – „Tetra Pak“ pojme ledacos. Nápojový karton označovaný jako „Tetra Pak“ vynalezl jeden Švéd. Ten založil stejnojmenný podnik na výrobu tohoto obalu a jeho nápojový karton si brzy získal oblibu na celém světě. Dnes sídlí podnik Tetra Pak ve Švýcarsku, kde kdysi vědci vynalezli postup, který nápojovému kartonu otevřel cestu k úspěchu.
Od: Caroline Weiland
-
Od mléka, džusu a vína až k rajskému protlaku a hotovým polévkám – jako obal na potraviny se stal Tetra Pak exportním šlágrem. Tento vynález toho zvládne opravdu hodně a stal se už neodmyslitelnou součástí běžného života mnoha lidí. Firma Tetra Pak, založená v roce 1951 ve městě Lund na jihu Švédska, má dnes své hlavní sídlo ve Švýcarsku a dosahuje ročního obratu 11,5 miliardy eur.
-
Podobně jako celá Evropa zažívalo i Švédsko po skončení druhé světové války hospodářský rozmach a proměnu. Pozornost byla upřena na Ameriku, kde budoucnost byla v té době už přítomností. Tam vznikl nápad na vytvoření samoobslužných prodejen. Také ve Švédsku si moderní hospodyňka od konce 40. let stále častěji sama vybírala potřebné věci v samoobsluze (švédsky „Snabbköp“ = rychlý nákup), místo aby chodila ke kupci. Hotové, balené produkty získávaly na oblibě a od základu změnily spotřebitelské chování. Vznikly tak nejlepší předpoklady pro používání jednorázových obalů, jako je Tetra Pak.
-
Na cestě k úspěchu nápojového kartonu Tetra Pak sehrálo významnou roli mléko. V roce 1923 spustily švédské mlékárny takzvanou „mléčnou propagandu“, lobbistickou iniciativu, která prostřednictvím velkolepě koncipované reklamní kampaně vychvalovala přednosti tohoto nápoje. Iniciativa byla úspěšná. Ještě dnes patří Švédsko k zemím s nejvyšší spotřebou mléka na osobu. Mléko jako švédský národní nápoj lze pořídit v mnoha prodejních variantách – od minimléka s 0,1 % tuku až po sezónní letní mléko („sommarmjölk“) – vždy v nápojovém kartonu Tetra Pak a s nějakým speciálním doplňkem. Zábavná historka na zadní straně obalu se má postarat o to, aby u snídaně nebyla nuda.
-
Až do 40. let 20. století muselo být ve Švédsku mléko kvůli snadné kazivosti prodáváno ve speciálních obchodech. S elegantním švihem plnily prodavačky mléko z nádob uložených ve velkých chladicích zařízeních do přinesených bandasek zákazníků. To se změnilo s rozvojem supermarketů, kde se dalo koupit mléko v lahvích. Takové mléko však bylo kvůli vyšším nákladům na dopravu a náročnou recyklaci dražší, což u zákazníků vzbuzovalo nevoli. Nazrál čas na inovativní obal.
-
Jedno bylo jisté: Komu se podaří vyvinout praktický a levný obal na tuto základní potravinu, ten na tom do budoucna rozhodně vydělá. To se však snadněji řekne, než udělá. Od prvního návrhu Erika Wallenberga na obal Tetra Pak až do zahájení výroby v roce 1952 uplynulo zhruba devět let. Intenzivní hledání dokonalého designu přivedlo tohoto švédského inženýra nakonec k vytvoření čtyřstěnu (neboli tetraedru).
-
Výhody oproti běžným obalům byly nasnadě: Nápojové obaly Tetra Pak byly lehké, dobře přepravovatelné a jako jednorázové obaly mnohem levnější než obaly skleněné. Proces průběžného plnění rovněž zajišťoval úspory nákladů. Funguje to podobně jako výroba uzenin. Na začátku se obal ve tvaru dlouhé trubice naplní obsahem. Ve druhém kroku se obal poskládá do správného tvaru a teprve potom dojde k utěsnění a oddělení jednotlivých čtyřstěnů.
-
Historie nápojového kartonu Tetra Pak je nerozlučně spjata se zakladatelem firmy Tetra Pak, Rubenem Rausingem (1895-1983). Jeho život názorně dokládá proměnu, kterou spíše zemědělsky orientované Švédsko prodělalo v 19. a 20. století. Místo aby šel ve stopách svého otce, který byl úspěšným malířským mistrem, studoval Rausing na švédské obchodní vysoké škole ve Stockholmu. Ve 30. letech 20. století podnikl studijní cesty do USA, které ho zásadním způsobem ovlivnily. Rausingův velký obchodní talent spočíval zejména v tom, že dokázal najít správné spolupracovníky a že se nenechal zdolat obtížemi. Tak se mu podařilo vytvořit jeden z nejúspěšnějších rodinných podniků na světě.
-
Podnik Tetra Pak vsadil už ve svých počátcích na expanzi. Tetra Pak záhy existoval i ve Francii, Německu a Itálii. První závod na výrobu obalů Tetra Pak mimo Švédsko vznikl v Hamburku. V hamburském mlékárenském podniku Alster Milchwerk se rozběhla pásová výroba mléka v nápojových kartonech. Později následovaly továrny na výrobu obalů ve španělském městě Arganda a ve francouzském Dijonu. Vzhledem k tomu, že obalový systém byl cenově výhodný a bezpečný, byl v 50. letech minulého století vybrán i pro velkoryse koncipovaný program „mléko do škol“ v Keni. Tento program byl v Keni nakonec tak úspěšný, že se vyobrazení typického obalu dostalo dokonce na keňské desetišilinkové bankovky.
-
Typické nápojové kartony Tetra Pak ve tvaru čtyřstěnu byly oblíbené, ale měly i svá úskalí. V novinách se objevovaly rady, jak je lze tyto obaly v lednici uložit tak, aby nezabraly příliš mnoho místa, nebo jak lze zabránit tomu, aby jejich obsah nevyšplíchl ven. Konkurence nespala a uvedla na trh pravoúhlou variantu, která se ukázala jako mnohem vhodnější pro běžné použití. V Německu například Günter Meyer-Jagenberg z Düsseldorfu vynalezl nápojový karton Perga a už v roce 1929 ho přihlásil k patentování. V roce 1962 se pak ze skládací krabice Perga stal obal ve tvaru kvádru. O rok později uvedla firma Tetra Pak na trh variantu obalu, která měla rovněž podobu kvádru a dostala název Brik („cihla“). Ve stejné době se začalo vyrábět sterilizované mléko, ošetřené ultravysokým zahřátím (tzv. „UHT mléko“), které se dalo v obalu Tetra Pak se speciální vnitřní vrstvou dobře uchovávat. Zpočátku však neexistoval postup, kterým by se mléko dalo plnit do obalů také asepticky, tedy bez choroboplodných zárodků. Takový postup byl nakonec vynalezen ve Švýcarsku. Firma Tetra Pak spolupracovala za tímto účelem se švýcarským podnikem, který už předtím vyvinul postup, při kterém se mléko dalo zahřát, aby se zbavilo choroboplodných zárodků a získalo trvanlivost. Podnik Tetra Pak si tak zajistil výhodu vůči konkurenci.
-
Ekologičnost jednorázových kartonových obalů je sporná. Například Německý svaz ochránců přírody (Naturschutzbund Deutschland, Nabu) vystavil tomuto obalu dobré vysvědčení a napsal, že mezi existujícími systémy opakovaně použitelných skleněných lahví a systémem jednorázově použitelných nápojových kartonů nelze zjistit „téměř žádný rozdíl z hlediska ekologické výhodnosti nebo nevýhodnosti“. Německá organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe však kriticky podotkla, že míra recyklování kartonu je ve skutečnosti mnohem nižší, než se uvádí.
