DOLLY

socha z žehlícího prkna, kufru, monitoru, krabice, válečku, pneumatiky
krycí vrstva z černého polyurethanu
SD video 4:3, smyčka
2008

Patricija Gilyte
* 1972 v Kaunasu, Litvě; žije a pracuje v Německu

V zatemněném pokoji narazí návštěvník výstavy na černý skulpturální objekt, který připomíná pojízdnou kameru (Dolly). Socha je k vidění dvojitě: Ve videoprojekci ve středu pole a umístěná naproti projekci. Skrz toto dvojité zjevení si pozorovatel uvědomuje svou vlastní pozici v místnosti. Když stoupne před kameru, nachází se v dvojitém ohnisku obou přístrojů. Za kamerou se stane takřka kameramanem, bez možnosti ovlivňovat reálný záběr pole a v té chvíli je lokalizovatelný další „čočkou“ v místnosti – v druhé díře kamery v místnosti. Nezúčastněné pozorování díla tudíž není úplně možné.

Obě Dolly působí staticky a nepohyblivě. Pološero v místnosti dovoluje přesné pozorování sochy. Tak je rozpoznatelné, že oba kamerové objekty jsou sestavené z předmětů každodenního užití jako je cestovní kuft, kabelka, krabice, malířský váleček, žehlící prkno, pneumatika a monitor televize. Zůstává záhadou, co se v tomto konglomerátu věcí ještě nachází – například v uzavřeném prostoru krabice a kufru.

V performativních pracích Patricije Gilyte je často figura klidu, se kterou se může skoro neviditelný pozorovatel setkat. Toto odkazuje na rovněž neviděné pozorovatele v každodením video dohledu. V této figuře přenáší umělkyně metaforicky instanci, která skladuje náš čas a reflektuje změny.