Rozhovor s Peterem Cacholou Schmalem
„Making Heimat“ – nalézt v cizině nový domov

Poprvé po 25 letech se německé Muzeum architektury (DAM) ve Frankfurtu nad Mohanem znovu představuje v německém pavilonu na benátském bienále architektury 2016. Jeho ředitel Peter Cachola Schmal zvolil pro tuto příležitost téma nanejvýš aktuální.
Pane Schmale, proč padla volba na téma „Making Heimat, Germany Arrival Country“?
To téma se nabízelo samo, přečetl jsem si také knihu kanadského autora Douga Saunderse Arrival City, která na mě velmi zapůsobila. Když jsem dostal nabídku, abych znovu zasedl v porotě jako její místopředseda, zvažoval jsem, zda nepřijít s vlastním návrhem. V červenci 2015 se tedy DAM ucházel o účast na bienále s tématem přistěhovalectví – s Oliverem Elserem jako kurátorem a Annou Scheuermann v pozici koordinátorky. Předmětem našeho zájmu byla přitom otázka: Které podmínky přispívají ke snadnější imigraci?
O problematiku uprchlíků vám tedy primárně nešlo?
Poslední zasedání poroty se konalo v říjnu 2015, kdy otázka uprchlíků byla tématem číslo jedna. My jsme vždy zastávali názor, že jde o přistěhovalectví. Důsledkem přijímání nových uprchlíků jsou přirozeně noví přistěhovalci. Avšak ještě důležitější než to, jak k uprchlíkům v mezičase přistupovat, je ve skutečnosti otázka, je-li teď Německo přistěhovaleckou zemí či nikoliv, a jaké struktury je v této souvislosti nutné vybudovat.
Podle našeho názoru je Německo přistěhovaleckou zemí již dlouho, jen jsme se k tomu dosud nepřihlásili veřejně. Nemáme dokonce zatím ani zákon o přistěhovalectví či ministerstvo pro otázky imigrace.
Věnujete se i ubytovnám pro uprchlíky?
Jde o bienále zaměřené na architekturu, musíme tedy nabídnout odpověď na otázku, co se teď v Německu staví. Nikdo na světě kromě nás totiž v současnosti nebuduje ubytovny pro uprchlíky ve velkém stylu, nepočítáme-li obří záchytné tábory v blízkosti konfliktních oblastí. V Německu se momentálně hodně staví, od velkých hromadných ubikací až po malé jednotky. Tyto stavby pro uprchlíky však vznikají ve spěchu – je za tím spousta dobré vůle a velmi mnoho peněz a zčásti možná ukvapená rozhodnutí…
Na jedné straně tedy v této databázi nabízíte přehled konkrétních nápadů s faktickými informacemi a srovnatelnými číselnými údaji, zároveň vás ale zaměstnává otázka skrytá ve druhém plánu: Co je to domov, jaké podmínky jsou nezbytné k jeho vytvoření a jak při tom může být nápomocná architektura? Budou tyto otázky těžištěm vašeho příspěvku k bienále?
Co z analýz Douga Saunderse jste mohl aplikovat na Německo?
Velkým tématem v oblasti městského plánování v Německu je nedostatek bytů. A tento problém se v souvislosti s uprchlíky ještě prohlubuje. Zjistíme-li za několik let, že máme velký počet přistěhovalců a začneme-li přemýšlet nad tím, kde je ubytujeme, pak budou na stejném trhu bojovat o byty se všemi, kdo budou mít tak jako oni hluboko do kapsy. A to by jim při integraci do společnosti na popularitě zrovna nepřidalo.
Může podle Vás toto vyostřování situace přinést i určité příležitosti?
Tlak obyvatel pochopitelně poroste a politici budou muset rozhodovat. Centra měst, tak jak je známe z Londýna, Paříže, New Yorku, kde žijí už jen zámožní lidé obávající se o svou bezpečnost, nejsou řešením, ničí svou vlastní podstatu. To, co dělá město městem, je prolínání nejrůznějších skupin lidí, díky němuž se uvolňuje nesmírné množství kreativní energie. Jsme si tedy vědomi řady výzev, s nimiž budeme časem konfrontováni, a na něž budou města muset reagovat.
Vraťme se ještě k pojmu domov: Co se jeho prostřednictvím snažíte sdělit?
„Heimat“ – vlast, domov – to je krásný, nepřeložitelný termín. Lidé v zahraničí nicméně vědí, co si pod tímto německým pojmem představit. Je symbolem řady věcí. Vzhledem k tomu, že se souslovím „Nový domov“ byl spojen politický skandál, zvolili jsme v našem případě slogan „Making Heimat“. Znamená, že aktivně pracujeme na tom, abychom nově příchozím nabídli nový domov, neboť museli opustit svou starou vlast – ať už byly důvody, které je k tomu vedly, jakékoliv – a snaží se nalézt nový domov v cizině.
Peter Cachola Schmal je architekt, kurátor a publicista v oblasti architektury, působí ve Frankfurtu nad Mohanem. Původem je z poloviny Němec, z poloviny Filipínec. Od roku 2006 vede frankfurtské Muzeum architektury. V roce 2007 byl generálním komisařem německé účasti na VII. mezinárodním architektonickém bienále v Sao Paulu.