Film
Coming out: první a poslední svého druhu

V den, kdy padla Berlínská zeď, se uskutečnila i premiéra průlomového snímku Coming Out: prvního a posledního filmu z NDR, věnovaného tématu homosexuality.
 

Od svého založení v roce 1946 do sjednocení Německa vyrobila Společnost Deutsche Film AG (DEFA) přibližně 700 hraných filmů, 2500 dokumentárních a krátkých filmů a 950 animovaných filmů. Najdou se mezi nimi i dnes již legendární, s ohledem na dobu a režim progresivní a sociálně kritické snímky. Mezi nimi například Coming Out: první (a poslední) východoněmecký film s tématem homosexuality.

Kritika politického systému byla v Německé demokratické republice tabu. Témata jako homosexualita, sebevraždy, nedostatek bytů, nezaměstnanost, kriminalita nebo hudební subkultury v socialistickém státě oficiálně neexistovala. Právě tato témata se však mnozí východoněmečtí filmaři snažili ve svých hraných a dokumentárních filmech zpracovat, i když museli počítat s následky, mezi něž patřily problémy s dokončováním snímků nebo omezené možnosti jejich uvedení. Dnes jsou tyto filmy důležitými dokumenty doby a umožňují nám nahlédnout do života v bývalé NDR.

Mladí a nešťastní

Jedním z těchto snímků se krátce před pádem Berlínské zdi stal Coming Out. Dramatický počin režiséra Heinera Carowa se jako první a jediný celovečerní film v NDR otevřeně zabývá tématem homosexuality, když vypráví příběh mladého učitele Philippa, který se musí rozhodnout mezi životem s těhotnou partnerkou nebo láskou ke svému příteli Matthiasovi.

O co ve snímku jde? Philipp Klarmann je mladý, atraktivní a oblíbený učitel, dlící v pevném vztahu s přítelkyní Tanjou. Ve svém nitru ovšem už tak pevný není: když se setká s bývalým spolužákem Jacobem, je konfrontován se svou potlačovanou homosexualitou. Při hledání sebe sama zavítá do gay baru a pozná Matthiase - oba muži se do sebe zamilují. Philipp začíná žít dvojí život a dostává se do stále většího citového konfliktu, protože se snaží udržet jak vztah s těhotnou Tanjou, tak vztah s Matthiasem. Rozjíždí se nelehký proces sebepoznání, který vede k jeho coming outu a k otevřenému přiznání vlastní homosexuality. To vše uprostřed socialistické východoněmecké společnosti 80. let, která Philippův život věru neulehčuje.

Senzace v předvečer revoluce

Na svou dobu neobvyklé bylo přitom nejen téma, ale i filmařský přístup k němu. Například ve scéně, kdy lékaři zachraňují Matthiase po nevydařeném pokusu o sebevraždu, se režisér Heiner Carow ani nesnaží předstírat utrpení pomocí střihů, naopak, točí utrpení skutečné: herec bojuje s dávením, až mu z obličeje teče pot. V Carowově inscenaci je cítit realismus, který někdy bolí i diváka.

I sexuální scény Carow inscenuje pečlivě, eroticky, ale bez provokativního homoerotismu, s nímž za homosexuální hnutí bojoval například (západo)německý režisér Rosa von Praunheim. Carow je v tomto směru mnohem blíže postoji Fassbindera, který o svém filmu Faustrecht der Freiheit prohlásil: „Je v tom láska jako každá jiná!".

Premiéra Carowova filmu se 9. listopadu 1989 ve Východním Berlíně setkala s tak živým zájmem, že se ten večer musely konat dvě projekce. Coming Out by se stal senzací, kdyby ho nezastínila jiná událost: návštěvníci kina se během promítání dozvěděli, že byly právě otevřeny hraniční přechody na Západ - byl to začátek konce NDR.

Další sociálně kritické filmy z východoněmecké produkce:

• Unsere Kinder (Naše děti, 1989): Dokument Rolanda Steinera, který představuje mladistvé zástupce východoněmeckých subkultur: neonacistů, skinheadů, grufies, punkerů…
• Flüstern und Schreien (Šeptání a výkřiky, 1988): Dokument Dietera Schumanna o neoficiální rockové hudební scéně v NDR
• Insel der Schwäne (Ostrov labutí, 1983): Snímek z prostředí východoberlínského sídliště Marzahn, kritizující bytovou politiku v NDR a vytváření sídlištních „ghet“
• Das Fahrrad (Jízdní kolo, 1983): Drama Evelyn Schmidt o matce samoživitelce, který po svém uvedení čelil v NDR výrazné kritice (zatímco západoněmecké feministické kruhy jásaly).