Marcela Beyera čte Lukáš Hlavica

(*1965) spisovatel a básník. Vítězceny Georga Büchnera za rok2016. Beyer studoval germanistiku, anglistiku a literární vědu. Debutoval r. 1991 románem Das Menschenfleisch (Lidské maso), poté vyšly i jeho první básně. Mezinárodní věhlas získal románem Flughunde (Kaloni, 1995), příběh odehrávající se na konci druhé světové války líčí instrumentalizaci jazyka propagandou. Následovaly básnické sbírky Falsches Futter (Nesprávná strava, 1997) a Erdkunde (Zeměvěda, 2002) jakož i romány Spione (2000) a Kaltenburg (2008), povídky a eseje. Pro dílo Marcela Beyer je příznačné výjimečné cítění pro vazby mezi přítomností a minulostí. 2014 uveřejnil sbírku Graphit , vníž pokračuje ve svých zkoumáních jazyka, krajiny a kultur. tmavé oči 00:00 00:00 nastávající modř 00:00 00:00 zeměvěda 00:00 00:00 grafit 00:00 00:00 tvoje slabika grimm 00:00 00:00 Voso, pojď 00:00 00:00 California Girls 00:00 00:00 listy rotoru 00:00 00:00

Německá a česká poezie
Tematický prostor

Tady a teď

Jaká jsou témata a tendence v současné německé a české lyrice? Jací básníci a jaké básně stojí za naši pozornost? Odpověď najdete na této stránce, která je digitální podobou tematického prostoru věnovaného aktuální české a německé poezii.

Více informací k tematickému prostoru [...]

Více informací k projektu [...]

Básně z tematického prostoru

V rámci našeho tematického prostoru Lyrika mohli návštěvníci napsat báseň, a to buď na psacím stroji nebo pomocí tabletu.

Fantomová bolest

Jaký je vývoj poesie po roce 1990? Jaké jsou její zisky, ztráty a hlavní trendy po formální a tematické stránce? Je poezie v Česku a Německu dnes více angažovanou, věnuje se více aktuálním tématům, či je třeba současnou poezii spíše spojovat s niterností a uzavíráním se do vlastních světů?

Videozáznam diskuze “Fantomová bolest | Phantomschmerz“

Diskutující: Dagmar Leupold, Petr Borkovec, Karel Piorecký, Daniela Seel. Moderace: Urs Heftrich
Více informací na: úvodní debata cyklu “Fantomová bolest“.

Vyměřování světa

Jak vnímají dnes poezii básníci, kteří od 90. let do dnešních dnů patří mezi její přední zástupce? Jak se změnil jejich pohled na poezii, jak se proměnila jejich tvorba?

Videozáznam autorského čtení a diskuze “Vyměřování světa | Vermessung der Welt“

Diskutující: Marcel Beyer und Petr Hruška. Moderace: Petr Vizina
Více informarcí na: autorské čtení a diskuze “Vyměřování světa“.

Cena Georga Büchnera Protéovský básník

Foto © juergen-bauer.com S tak širokým záběrem jsme se již dlouho u žádného z nositelů Ceny Georga Büchnera nesetkali: Marcel Beyer, romanopisec a básník, vnáší do světa kolem sebe poezii, neopomene však nikdy bolestivé bodnutí žihadla.

Básník Petr Hruška Co jsme tu sakra chtěli

Foto © Martin Straka Síla a zranitelnost v nových básních Petra Hrušky

K poslechu

(*1964) básník, dramatik, editor a literární vědec.
Hruška vystudoval zprvu technicky zaměřený obor, po r. 1989 českou literaturu a literární vědu. Je literárním historikem, v Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zabývá českou poezií po roce 1945. Petr Hruška působí příležitostně jako editor, je autorem několika odborných publikací, r. 2010 vyšla jeho monografie o Karlu Šiktancovi (Někde tady. Český básník Karel Šiktanc). Jako básník debutoval r. 1995 sbírkou Obývací nepokoje, následovaly tituly Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007). Poezie Petra Hrušky čerpá z reálných situací, pocitů či vjemů. Ve skutečnosti hledá a nachází kouzlo přesahující obyčejnou všednodennost. Za sbírku Darmata (2012) obdržel 2013 Státní cenu za literaturu.

kolem ostrava

Kachle

00:00 00:00

Chvíle pro rybu

00:00 00:00

Pořádného tuňáka (Janu Balabánovi)

00:00 00:00

Bota

00:00 00:00

Červenec

00:00 00:00

Po neštěstí

00:00 00:00

“Nemrtvá“ avantgarda

Pojem avantgardy je spojován zejména s 20. stoletím. Ukazuje se však, že je platný i dnes. Na české straně se nabízí post-surrealismus a jeho současné formy. V německém prostředí se pak jeví práce s jazykem jako předmětem poezie, role přednesu a performativnosti.

Videozáznam autorského čtení a diskuze “‘Nemrtvá’ avantgarda | Die ‚untote‘ Avantgarde“

Diskutující: Adam Borzič, Ann Cotten, Steffen Popp und Jakub Řehák. Moderace: Pavel Novotný
Více informací na: autorské čtení a diskuze “‘Nemrtvá’ avantgarda“.

Pohled Sabine Scho Avantgardy v německojazyčné poezii v roce 2016

© Goethe-Institut H. C. Artmann: „Existuje jedna věta, kterou nelze napadnout, a sice že člověk může být básník, aniž by kdy napsal nebo pronesl jediné slovo. Podmínkou je však více či méně pociťované přání jednat poeticky.“

Pavel Novotny o avantgarde Avantgarda-Neoavantgarda-Postavantgarda

Avantgarda-Neoavantgarda-Postavantgarda © Goethe-Instiut Pokud bychom měli určit základní rysy avantgardy, pak je to určitě boření tradičních estetických představ a reakce na moderní civilizační tempo.

K poslechu

(*1982) spisovatelka a překladatelka.
Cotten se narodila r. 1982 v Iowě, vyrůstala ve Vídni, žije v Berlíně. Uveřejnila básnické sbírky Fremdwörterbuchsonette (2007), Florida-Räume (2011) a soubor povídek Der schaudernde Fächer (2013). Letos vyšel její veršovaný epos Verbannt!. Za svou literární tvorbu obdržela Klopstockovu cenu a Cenu Ernsta Blocha.

Strukturní Analýza zápasu s větrnými mlýny provedena expertem

00:00 00:00

Z oválného bílého konce hotelu: uteč

00:00 00:00

Jurop, Joruba, Pantheon, pohni se

00:00 00:00

[teď ticho teď]

00:00 00:00

[Lidem říká somráci]

00:00 00:00

(*1978) spisovatel a básník.
Popp uveřejnil básnické sbírky Wie Alpen (2004), Kolonie Zur Sonne (2008) a Dickicht mit Reden und Augen (2013), v roce 2006 vyšel jeho román Ohrenberg oder der Weg dorthin. Za svou tvorbu obdržel již několik cen, např. Cenu Leonce-und-Lena-Preis v poslední době pak Cenu Peter-Huchel-Preis a Mondseer Lyrikpreis.

O Cimbouřích

00:00 00:00

Houština s mluvou a očima

00:00 00:00

Poznámka k vykopávce

00:00 00:00

[Ve všem, co vtéká]

00:00 00:00

Báseň neexistovala, já DR

00:00 00:00

Ve formě

Lze pozorovat opětovné ožívání básnických forem. Verš, metrum, rytmus se vracejí do hry, renesanci zažívá sonet. Kdo v roce 2016 počítá daktyly, uniká před světem či se do něj noří? Jak je třeba tuto hru forem, onu laboratoř poesie, chápat?

Videozáznam autorského čtení a diskuze “Ve formě | In Form“

Diskutující: Jonáš Hájek, Ondřej Hanus, Marion Poschmann, Jan Wagner. Moderace: Petr Borkovec
Více informace na: autorské čtení a diskuze “Ve formě“.

Esej Norberta Hummelta O oživování starých forem v současné lyrice.

© Goethe-Institut V knihkupectví přes ulici už týdny opakovaně zažívám čtenářský lapsus. Vystavený román Rückkehr nach Reims od Didiera Eribona pravidelně čtu jako Rückkehr des Reims (v češtině by to bylo asi jako zaměnit Návrat k Rýnu za Návrat k rýmu, pozn. překladatelky), a to přece musí, stejně jako všechny čtenářské lapsy, něco znamenat.

Tady a teď Pevné formy

LYRIKA JANA WAGNERA: „MAGIE DRUHÉHO ŘÁDU“

Básník a nositel Ceny Georga Büchnera Jan Wagner je často terčem posměchu a kritiky puristů kvůli pozornosti, jíž věnuje minulosti. Neprávem, myslí si znalec lyriky Michael Braun.

Jan Wagner hostem v Goethe-Institutu Čína

Jan Wagner hovoří o překládání poesie, o Google překladači a důležitosti údivu. Kromě jiného čte svoji báseň „Bršlice". (V němčině).

K poslechu

(*1984) básník a hudebník.
Hájek absolvoval Pražskou konzervatoř, obor violoncello, a hudební vědu na Filozofické fakultě UK. Pracuje jako redaktor v hudebním nakladatelství. Za básnickou sbírku Suť (2007) obdržel Cenu Jiřího Ortena, následovaly sbírky Vlastivěda (2010) a Básně 3 (2013). Překládá německou poezii.

Přechody

00:00 00:00

Bázeň

00:00 00:00

Alles prüfe der Mensch

00:00 00:00

Kde jsem byl, když propukl kaštan?

00:00 00:00

Vrátila ses na moje narozeniny

00:00 00:00

Stručný životopis

00:00 00:00

Spořádaný otec

00:00 00:00

Vztahuješ ruce z kočárku.

00:00 00:00

Jižní pobřeží

00:00 00:00

cesta na sever

00:00 00:00

(*1969) spisovatelka a básnířka.
Poschmann vystudovala germanistiku a slavistiku. Píše básně i prózu, za svou tvorbu byla několikrát oceněna. Její román Die Sonnenposition byl zařazen do užšího výběru nominovaných na Německou knižní cenu 2013. Marion Poschmann vydala básnické sbírky Geistersehen (2010) a Geliehene Landschaften (2016). Její eseje o literatuře vyšly pod názvem Mondbetrachtung in mondloser Nacht (2016).

malý trávník

00:00 00:00

latentní místo

00:00 00:00

Tvá zdobička, tvé rty do růžice

00:00 00:00

Pod mraky

00:00 00:00

Nejasné vyhlídky

00:00 00:00

Zkamenělé kapradiny

00:00 00:00

Elegie tygra

00:00 00:00

Jemný prach

Jemný prach je zde třeba chápat jako politickou metaforu: nemůžeme jej nevdechovat, je (škodlivější) a globálně přítomnou součástí vzduchu, který nás obklopuje. Jeho dopad je všude.

Videozáznam autorského čtení a diskuze “Jemný prach | Feinstaub“

Diskutující: Olga Pek, André Rudolph und Tobias Lehmkuhl. Moderace: Dagmar Leupold
Více informací na: autorské čtení a diskuze “Jemný prach“.

K poslechu

(*1975) spisovatel, básník a překladatel.
Rudolph vystudoval germanistiku, filosofii a slavistiku. Publikoval básně v řadě antologií, jeho první sbírka fluglärm über den palästen unsrer restinnerlichkeit vyšla v roce 2009. Následovaly knihy confessional poetry (2012) a Blicktot, Nixe (2015). Je držitelem řady literárních ocenění a stipendií, působí rovněž jako překladatel z polštiny.

nocturno pro jesse thoora

00:00 00:00

Tenhle odtržený proužek

00:00 00:00

Po letech nádeničiny na motýlí pile

00:00 00:00

dcery jsou okna v domech matek

00:00 00:00

Něco pro duchy (david constantine)

00:00 00:00

Ahoj!

00:00 00:00

Soutěž

V rámci tématu "lyrika/Lyrik" uspořádal Goethe-Institut básnicko-překladatelskou soutěž. Účastníky byli školáci a studenti od 12 do 25 let pocházející z celé České republiky.

Putovní tematický prostor Lyrika

Výstavu z tematického prostoru Lyrika si lze zapůjčit. Výstava obsahuje svazky lyriky, Mp3 přehrávače s básněmi, které namluvili sami básníci, včetně jejich překladů, sluchátka, 2 booklety s básněmi a jejich překlady a jedno USB s poetickými filmy.
Kontakt: jan.wittenberg@goethe.de

Partner

Německá a česká poezie Tematický prostor

Tady a teď

Básně z tematického prostoru

Fantomová bolest

Videozáznam diskuze “Fantomová bolest | Phantomschmerz“

Vyměřování světa

Videozáznam autorského čtení a diskuze “Vyměřování světa | Vermessung der Welt“

Cena Georga Büchnera Protéovský básník

Básník Petr Hruška Co jsme tu sakra chtěli

K poslechu

Marcela Beyera čte Lukáš Hlavica

tmavé oči

nastávající modř

zeměvěda

grafit

tvoje slabika grimm

Voso, pojď

California Girls

listy rotoru

Petr Hruška čte ...

kolem ostrava

Kachle

Chvíle pro rybu

Pořádného tuňáka (Janu Balabánovi)

Bota

Červenec

Po neštěstí

“Nemrtvá“ avantgarda

Videozáznam autorského čtení a diskuze “‘Nemrtvá’ avantgarda | Die ‚untote‘ Avantgarde“

Pohled Sabine Scho Avantgardy v německojazyčné poezii v roce 2016

Pavel Novotny o avantgarde Avantgarda-Neoavantgarda-Postavantgarda

K poslechu

Adam Borzič čte ...

VESMÍR JE JEN TOTO JEDINÉ MÍSTO

Orfické gesto: Esej

Ann Cotten čte Lukáš Hlavica

Strukturní Analýza zápasu s větrnými mlýny provedena expertem

Z oválného bílého konce hotelu: uteč

Jurop, Joruba, Pantheon, pohni se

[teď ticho teď]

[Lidem říká somráci]

Jakub Řehák čte ...

V Libni se narodilo světlo

SUBCOMMANDANTE MARCOS

Steffena Poppa čte Lukáš Hlavica

O Cimbouřích

Houština s mluvou a očima

Poznámka k vykopávce

[Ve všem, co vtéká]

Báseň neexistovala, já DR

Ve formě

Videozáznam autorského čtení a diskuze “Ve formě | In Form“

Esej Norberta Hummelta O oživování starých forem v současné lyrice.

Tady a teď Pevné formy

LYRIKA JANA WAGNERA: „MAGIE DRUHÉHO ŘÁDU“

Jan Wagner hostem v Goethe-Institutu Čína

K poslechu

Jana Wagnera čte Lukáš Hlavica

BrŠlice

Pokus o komára

Prostěradlo

V studni

Autoportrét s včelím rojem

Houpačka

Starý motorkář

Jonáš Hájek čte ...

Přechody

Bázeň

Alles prüfe der Mensch

Kde jsem byl, když propukl kaštan?

Vrátila ses na moje narozeniny

Stručný životopis

Spořádaný otec

Vztahuješ ruce z kočárku.

Jižní pobřeží

cesta na sever

Ondřej Hanus čte ...

První výjev (navazující)

Pátý výjev (kvetoucí)

Šestý výjev (urnamentální)

Německá a česká poezie
Tematický prostor