Virtuální výstava
Mezinárodní školní projekt
Virtuální výstava různých skupin 1. kolo
Na jaře 2017 se zúčastnilo 500 žáků z osmi různých států pilotní fáze projektu. Skupiny z Maroka, Egypta a Jordánska, Německa, Lotyšska, Polska, České republiky a Maďarska natáčely videa, fotografovaly a psaly texty. Žáci tak poskytli náhled do svého každodenního života a zabývali se perspektivou a světem ostatních.
Výsledky těchto pěti skupin je možné shlédnout v malém shrnutí.
Mannequin Challenge – BEZ HRANIC!
Napodobit situaci, „zmrazit“ ji a nafilmovat – to bylo úkolem dvou skupin „Mannequin Challenge“ z Jordánska, České republiky a Maďarska, a také Německa, Polska a Maďarska. Kromě dalších témat žáci předvedli situace o přestávce ve škole a při tělesné výchově. Skupiny z různých zemí předváděly situace ze svého běžného života a mohly si následně vyzkoušet každodenní život ostatních.
FOTO – VIDÍM NĚCO, CO TY NEVIDÍŠ
Školáci z Německa, Polska a České republiky a z Německa, Maďarska, Lotyšska a Maroka vyrazili na fotografickou expedici do svého okolí pod heslem „Vidím něco, co ty nevidíš“. Zachytili svůj pohled na svět pomocí fotoaparátů nebo chytrých telefonů na témata podle vlastního výběru, jako je štěstí, tajemství nebo láska, při čemž objevovali vzájemné podobnosti a rozdíly a mohli si tak rozšířit vědomosti o životě v jiných zemích.
Lotyšsko – Co mě dělá šťastnou? Na fotografii jsou předměty, které mě dělají šťastnou. Můj oblíbený parfém a krém. Sluchátka, protože ráda poslouchám hudbu. Sladkosti, protože ty udělají šťastným každého. Telefon, protože bez něj nemůžu žít. Existují ještě další věci, které mě dělají šťastnou, ale tyhle jsou nejdůležitější. | © Goethe-Institut
Česká republika – co tě dělá šťastným? 1) Miluji hudbu. Rád hraji na klavír. 2) Mám rád sport. Fandím fotbalu. Můj oblíbený klub je Sparta Praha. 3) Volejbal mne činí šťastným. Hraji volejbal každé pondělí. 4) Mám rád přírodu. | © Goethe-Institut
Jídlo: banány, jablka a čokoláda, arabské a anglické knihy, tužka, playstation, parfém, hodinky, smartphone, peníze. Co pro nás tyto věci znamenají? Být šťastný pro nás znamená, žít život plnými doušky a užívat si každý okamžik. I ty nejmenší věci nám mohou přinést největší štěstí. Například naše koníčky, ale i naše oblíbené jídlo. Jsme skupina tří. Každý z nás má vlastní oblíbené věci a my jsme se snažili ukázat několik z nich. "Vážím si rovnováhy v životě. Rád jsem zdravý, ale rád jím i čokoládu ve zdravém množství. Rád čtu a píši v různých jazycích. Mám rád scifi thrillery a novely. To vše mne dělá samozřejmě šťastným.“ "Můj telefon mne činí opravdu šťastným. Mám možnost zůstat s každým v kontaktu a získat nápady, když se nudím. Jsem také vděčný za to, že mám peníze. Peníze mi dávají možnost koupit si věci, které potřebuji, to mne dělá šťastným.“ | © Goethe-Institut
Česká republika – Mé oblíbené věci: Mé oblíbené věci jsou: svetr – černý (má oblíbená barva) a pohodlný svetr, kniha – na fotografii je Hra o trůny, sešit s propiskou, kosmetika a mé sluneční brýle. | © Goethe-Institut
Jordánsko – mé oblíbené věci: obrázek 1: mé hodinky. obrázek 3: můj deník. obrázek 4: knížka The kite runner for you thousands time over…? obrázek 5: mé hodinky. obrázek 6: jedna z nejlepších knih, které jsem četla. (snad holka) obrázek 7: Můj telefon je jako můj virtuální přítel. obrázek 8: můj stetoskop… obrázek 9: Mé vlastní a individuální záložky do knihy. obrázek 10: moje káva. obrázek 11: moje činky... zahánějí mi nudu. | © Goethe-Institut
Lotyšsko – Mé oblíbené věci: 1. kosmetika 2.sluchátka, protože ráda poslouchám . 3. boty, protože jich mám hodně a mám je rád/a 4. barvy a tužky, protože umění opravdu miluji. 5. fotoaparát, protože mi připadá, že fotografie jsou dobrý způsob trávení času. 6. vstupenky 7.mapa zábavního parku 8. prstýnky, náušnice a řetízky 9. balonky 10. tři z mých oblíbených parfémů 11. Monopoly, protože je to má oblíbená hra. | © Goethe-Institut
Co si koupím v České republice za 5 euro? V České republice je možné koupit tyto sladkosti. Koupili jsme je za 120 korun. A to je pět euro. Na levé straně jsou bonboty, sušenky a lízátka, uprostřed chipsy a vpravo česká Cola, mléčná čokoláda a čokoládové sušenky. | © Goethe-Institut
Co si koupím za 5 euro v Jordánsku? To je typické jídlo, které je k dostání v každé jordánské restauraci! Shodli jsme se všichni, že našich 5 euro vydáme za něj. | © Goethe-Institut
Trhy v Lotyšsku vypadají takto. Toto je centrální trh v Rize. To je největší trh v Lotyšsku. Prodává se zde vše od masa a zeleniny přes oblečení po hračky. | © Goethe-Institut
Jak vypadají trhy v Jordánsku? Zde vidíte naše typické staré nákupní ulice. Vybrali jsme si toto téma, protože jsme si představovali, jak to bude zábavné, hledat ve staré části – centru - Ammánu vhodné motivy k fotografování. | © Goethe-Institut
Jak vypadá snídaně/oběd/večeře v České republice? 1. Snídaně: Máme dvě koblihy s džemem nebo čokoládou a tyčinku. 2. Oběd: K obědu máme knedlíky (typická česká příloha) s „UHO“ (univerzální hnědá omáčka) a masem. To je z naší školní jídelny. 3. Večeře: Máme americké brambory se zeleninou a vajíčkem. Co jíte vy ke snídani/obědu/večeři? | © Goethe-Institut
Jak vypadá snídaně/oběd/večeře v Lotyšsku? Moje snídaně je lehká a čerstvá. K obědu mám instantní polévku, rajčata, mandarinky a bramborové chipsy. K večeři jím sýr, rýži a kuřecí prsa. Před spaním si vypiji šálek čaje. | © Goethe-Institut
Typický oběd v Jordánsku | © Goethe-Institut
Co nakoupím na typické jídlo v Lotyšsku? Na fotografii je typický masový salát. Je velice vydatný. Skládá se ze salámu, brambor, vajíček, mrkve, kyselých okurek, cibule a zeleného hrášku. Vše se promíchá s majonézou. | © Goethe-Institut
Co kupuji na typické jídlo v Jordánsku? Na naše národní jídlo – Mansaf - potřebujeme: rýži, maso, jogurt – sýr Jameed, zelenou cibulku, ředkvičky, mandle, sůl a kurkumu. | © Goethe-Institut
RŮZNÉ PERSPEKTIVY – CO PRO TEBE ZNAMENÁ… ?
Studenti z Egypta, Lotyšska a Polska vytvořili fotografie s krátkými popisy jako „Volný čas pro mě znamená ...“, „Tradiční jídlo je pro mě ...“ nebo „Hudba pro mě znamená ...“. Ukázalo se, že stejná slova mohou mít různé významy v závislosti na zkušenostech, vzpomínkách a nápadech.
Téma volného času z egyptského pohledu: „Ve volném čase jsem před pěti lety začal hrát volejbal. I když je v Egyptě nejpopulárnějším sportem fotbal, vybral jsem si volejbal. Byl jsem vedoucím hráčem týmu, protože mi trenér věřil. S kamarády jsme v naší škole trénovali volejbal. Před dvěma roky jsem s volejbalem bohužel přestal, protože nemám čas. Vyzkoušel jsem skoro všechny sporty. Ale vybral jsem si volejbal, a ne fotbal, protože trenér sestavil tým z mých kamarádů. A ti mě hodně podporovali. Přesto miluju i fotbal.“ | Goethe-Institut
Téma volného času z lotyšské perspektivy: „Mám spoustu zájmů, ale mým nejoblíbenějším je čtení. Vždycky jsem byla zvědavá, a tak jsem začala brzy číst. Čtu téměř všechno, co mi přijde pod ruku, ale nejraději čtu historické romány. Mým oblíbeným je román V šedých tónech od Ruty Sepetys. Román vypráví příběh 15leté Liny, která je s matkou a bratrem zavlečena na Sibiř. Začíná boj o přežití. Tato kniha se mi líbí, protože zkoumá historii a nutí k přemýšlení. Mám také ráda fantasy literaturu. Mou oblíbenou knihou z žánru fantasy je kniha s názvem Můra od lotyšské autorky Laury Dreiže. V této knize je hlavní postavou dívka s neobvyklými schopnostmi. Dívka se musí s těmito schopnostmi nějak srovnat a skrývá je před ostatními. Knihy čtu ráda a doporučuji všem, aby si našli knihu, která je zajímá. Na první fotografii můžeš vidět mou starou sbírku knih a na druhé moje nové knihy.“ | Goethe-Institut
Téma volného času z polské perspektivy: „Zajímám se o hudbu. Ráda zpívám. Účastním se písňových festivalů. Mým oblíbeným zpěvákem je Ed Sheeran. :D.“ | Goethe-Institut
Typické lotyšské jídlo: „V Lotyšsku je stejné jídlo jako ve východní Evropě. Typickou lotyšskou snídaní je čaj nebo káva a k tomu chleba se sýrem, salámem nebo máslem. Obědváme vždycky ve škole a tam je dobrý výběr jídel. Míváme dezert, polévku a chutné hlavní jídlo. Většinou si dávám řízek s brambory nebo těstoviny se zeleninovým salátem a samozřejmě lahodné palačinky s marmeládou. K večeři v typické lotyšské rodině patří brambory nebo rýže, vepřové a kuřecí maso a rajčata s okurkou. Já sám moc často nevařím, protože jsem velice špatný kuchař.“ | Goethe-Institut
Egyptské speciality: „V Egyptě existuje mnoho tradičních jídel jako například molokhia, falafel, košarí a další, ale nejznámější je košarí. Košarí je tradiční, jednoduché egyptské jídlo. Často je nabízeno v pouličních stáncích, které podávají pouze toto jídlo. Košarí se obvykle skládá z hnědé nebo žluté čočky, rýže, malých nudlí a cizrny. Tyto přísady se většinou vaří odděleně, potom se smíchají a dochutí octem, rajčatovou omáčkou, česnekem a smaženou cibulkou. Košarí je téměř vždycky vegetariánské jídlo, protože neobsahuje maso. Je to velmi chutné a každý to miluje.“ | Goethe-Institut
Přestávka ve škole v Polsku: „V naší škole existují tři druhy přestávek: 5minutová, 10minutová a 20minutová. Každý tráví přestávku se svými kamarády. Mluvíme spolu a smějeme se. Hry hrajeme na hřišti během tělesné výchovy, protože přestávky jsou příliš krátké.“ | Goethe-Institut
Školní přestávka v Polsku: „Přestávky trávím se svými kamarády. Když je venku moc teplo, sedíme ve škole. Bavíme se spolu nebo se učíme (jen když musíme psát něco důležitého). Někdy jsme také na školním sportovním hřišti.“ | Goethe-Institut
Téma hudby z polské perspektivy: „Mým koníčkem je hra na trubku. Už rok se na ni učím hrát. Ve škole máme kapelu. Musím se zlepšit a vydat ze sebe maximum.“ | Goethe-Institut
Téma hudby z lotyšské perspektivy: „Hudba je pro mě velmi důležitá. 4 roky hraju na kytaru, 2 roky zpívám a od letoška se učím hrát na klavír. Mým snem je udělat si doma hudební studio. Svůj iPod si beru všude s sebou a poslouchám ho všude – na výletě, při jízdách na kole, při turistice atd. Mimochodem, v mém iPodu je více než 4 000 písniček. Někdy poslouchám taky německou rockovou a popovou hudbu, která se mi líbila, když jsem byl v Německu. Neumím si představit svůj život bez hudby.“ | Goethe-Institut
Téma hudby z egyptské perspektivy: „Ve volném čase čtu knihy, chatuji s přáteli, poslouchám hudbu nebo se procházím, ale nejradši hraju na klavír. Naučila jsem se to před 6 lety a od té doby to miluju. Zkoušela jsem hrát i na jiné nástroje, například na kytaru a housle, ale s klavírem se cítím šťastnější. Před publikem jsem hrála poprvé v roce 2014 v opeře a byl to úžasný zážitek, a proto to nebylo naposledy.“ | Goethe-Institut
Rádi bychom poděkovali všem žákům, studentům a učitelům z těchto škol za jejich účast:
Safwa Sprachenschule, Egypt
Jubilee Schule, Jordán
1. Staatsgymnasium Rezekne, Lotyšsko
Rigaer Waldorfschule, Lotyšsko
Staatliche Berufsschule Vilshofen, Německo
Theodor-Fliedner-Gymnasium, Německo
Lycée Abdelkrim Raiss, Maroko
Gimnazjum Nr 3 im. Noblistów Polskich, Polsko
Liceum J. Sobieskiego Tczew, Polsko
Liceum Miedzychod, Polsko
Gymnázium Ch. Dopplera, Česká republika
Gymnázium Jateční 22, Česká republika
Gymnasium Karcag, Maďarsko
Bolyai János Grundschule, Maďarsko
Kecskeméti Bolyai János Gimnázium, Maďarsko
